Oblíbenou pochoutkou mláděte je syrové vajíčko. Matka Pia je ochotna půjčit na chvíli svého potomka chovatelce paní Haně Dostálové za malý úplatek, misku krupičné kaše. Zatímco matka pojídá, může chovatelka mládě zkontrolovat a trochu se s ním i pomazlit. Jakmile je miska s kaší prázdná, je čas mládě vrátit. Následuje další miska rozmixované potravy a potom již obě - matka i mládě - zalehnou a pokračují v dopoledním spánku.
Historie chovu mravenečníka velkého v ZOO Olomouc
První dva mravenečníky velké získala olomoucká ZOO od obchodníka se zvířaty. Samečci původem z Guyany přicestovali do Olomouce 29. ledna 2004. V té době nebyli ani rok staří. Chovatelka Hana Dostálová si je pojmenovala. Většímu samci začala říkat Sylvin, menšímu Mirek. Sylvin vážil po příjezdu 29 kg, Mirek 23 kg. Zvířata nebyla agresivní, nechala se vzít do náruče a dokonce i osprchovat.V zajetí se mravenečník velký živí směsí mléka, vajíček, minerálních látek a vitamínů, krupičné kaše a banánů. K obědu mívají hustší směs tvořenou rozmixovaným drůbežím nebo hovězím masem, ovesnými vločkami, banány nebo jablky a vitamíny. Přidává se také trocha rašeliny. Jako pochoutku dostávají myšátka a novorozené potkany.
Mirek v roce 2008 odcestoval jako chovný samec do ZOO Dortmund, kde má již několik potomků, a místo něj olomoucká ZOO obdržela jedenáctiměsíční samičku Piu pro Sylvina. První mládě se narodilo 11. září loňského roku. Přišlo na svět ve venkovním výběhu, přímo před zraky návštěvníků. Druhý den po porodu bylo mládě zváženo, mělo 1740 gramů.
Malá samička je prvním mravenečníkem velkým narozeným v České republice. Za posledních 12 měsíců se v ZOO na celém světě narodilo pouze 20 jedinců. Jedná se tedy o velmi vzácné mládě, s jehož odchovem zatím nemáme zkušenosti. Samička, která dosud nemá jméno, byla oficiálně představena novinářům 27. října. Její chovatelka jí říká Holčina. Holčina je pravidelně vážena, její porodní váhu se podařilo zdvojnásobit již v sedmém týdnu života. Koncem října její hmotnost činila 3,70 kg.
Mravenečník velký
Starší název: mravenečník tříprstý
Řád: chudozubí
Čeleď: mravenečníkovití
Hmotnost: 18 – 40 kg, březost 160 – 197 dní
Rozšíření: jižní Belize až severní Argentina
Největší z žijících chudozubých
Řád: chudozubí
Čeleď: mravenečníkovití
Hmotnost: 18 – 40 kg, březost 160 – 197 dní
Rozšíření: jižní Belize až severní Argentina
Největší z žijících chudozubých
Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla) dorůstá až dvou metrů na délku, má husté a drsné chlupy a dlouhý huňatý ocas, který mu slouží jako přikrývka. Tropické lijáky ani chladné noci ve vyšších nadmořských výškách mu nevadí. Na předních končetinách má tři drápy, našlapuje na klouby, aby zabránil jejich obrušování. Jeho až 60 cm dlouhý jazyk zachycuje na lovu drobný hmyz, mravenečník jím dokáže velice rychle kmitat. Nemá žádné zuby.
Mravenečník velký chytá nejraději malé zemní mravence, velké kousavé druhy a termity pomíjí. Mraveniště nikdy nezničí úplně, aby si zajistil potravu i napříště. Denně spotřebuje až 30 000 mravenců, při jejich hledání nachodí mnoho kilometrů za den. Je výborným plavcem a rád se koupe. Umí i šplhat, ale stromové mravence přenechává jiným druhům mravenečníků.
Žije samotářsky, je to denní tvor. Nejlépe se mu daří v pampách a v pralesích, kde na 1 km připadnou cca dva mravenečníci.
Rozmnožuje se bez ohledu na roční období, mládě se vozí matce na zádech. Matka jej kojí 4 - 6 týdnů. Mravenečník velký dospívá ve věku 2 – 4 let, v ZOO se při dobré péči může dožít až 25 let.