Císařský řez - pravda o bezbolestném porodu

Většina maminek se podepíše pod tvrzení, že přivést na svět dítě je jeden z nejúžasnějších zážitků v jejich životě. Přesto stále více těhulek u nás i jinde ve světě sní o porodu císařským řezem, protože se zoufale bojí bolesti. Ale pozor: „císař“ bolí taky, a především se u nás na zakázku stále ještě neprovádí.


Strach z porodu je věc naprosto přirozená, a nastávající maminy, které si touhle životní zkušeností ještě neprošly, možná s rostoucím bříškem začínají víc a víc panikařit. Zvlášť když jejich kamarádky, co už „to“ mají za sebou, přidají pár peprných historek o dvoudenních kontrakcích k nepřežití, porodní asistence skákající na sále po jejich břiše, nekonečném tlačení či o dvaceti stezích tam, kde je to nejméně příjemné. Ani tohle všechno ale ještě neznamená, že když přivedete dítě na svět na operačním sále, bude to pro vás procházka růžovým sadem a dvě hodiny po porodu můžete s miminem pózovat pro reklamu na dětské vlhčené ubrousky.

Troška drsné reality

Císařský porod je totiž především operace, což kromě veškeré předoperační přípravy a pooperační rekonvalescence, znamená také výrazně větší riziko komplikací než přirozený porod. A zhruba prvních 24 hodin po porodu strávíte na jednotce intenzivní péče napojená na spousty přístrojů, schopná si tak akorát půl hodiny přisouvat k ústům skleničku s čajem. A když vám přinesou ten uzlíček, co je (prý) vaše dítě, s vypětím všech sil jej pár minut tisknete k ňadru a doufáte, že si pro něj přijde dětská sestra dřív, než vám upadne na zem. Přesun na oddělení šestinedělek pak také není žádné vítězství. Jizvu na břiše sice sestřička průběžně chodí umravňovat medikamenty, nemyslete si ale, že si křepce skočíte na WC, pro pití do ledničky nebo na chodbu za návštěvou. Endorfiny z narození dítěte vás možná občas trošku povznesou nad každodenní hekání, ale noční vstávání k miminku vás z optimismu brzy vyléčí, takže radši strávíte zbytek noci vsedě s kňourajícím a podřimujícím potomkem v náručí. Každý ušetřený pohyb se počítá... Nechci nikoho strašit. Chci jen říct, že vidina „bezbolestného císaře“ se v představách mnohých z nás blýská jako to nejtřpytivější kočičí zlato na světě...
 

Své dítě jsem si nezasloužila

„Můj syn přišel na svět před osmi lety zcela neplánovaně císařským řezem, protože se během porodu začal škrtit na pupeční šňůře. Všechno se seběhlo hrozně rychle a jeho narození jsem prospala v narkóze, což jsem později hrozně obrečela, ale zase jsem byla šťastná, že je zdravý,“ vzpomíná zubní laborantka Hedvika Šedivá na svůj první porod, po kterém prý záviděla maminkám, co s ní ležely na pokoji a rodily přirozeně, že jsou na rozdíl od ní fit a mohou si své miminko už od prvních hodin pořádně užít. Ona měla Vojtíška ještě dva dny přes noc u sestřiček, aby se trochu vyspala, protože každý pohyb byl pro ni utrpením a navíc dostala teplotu. Lékař jí doporučoval, aby druhé dítě, které přišlo po pěti letech od Vojtova narození, také rodila císařským řezem, tentokrát plánovaným, ale Hedvika se rozhodla, že to zkusí přirozeně. „Měla jsem takový hloupý pocit, že si svého syna nezasloužím, když jsem si ho neporodila sama, a ze začátku jsem se s ním i obtížně sbližovala.“ Dcera Veronika se nakonec narodila přirozenou cestou a bez komplikací. „Cítila jsem se výborně, nic mě nebolelo a s Verunkou jsme byly od prvního dne sehraná dvojka,“pochvaluje si dvojnásobná maminka.
 

Kdy a proč přijde na řadu skalpel?

Lékaři rozlišují císařský řez plánovaný, který se provádí zejména z nějaké závažné zdravotní indikace rodičky či dítěte, a akutní císařský řez, jenž přichází na řadu zpravidla ve chvíli, kdy je během porodu (konkrétně 1. doby porodní) z nějakého důvodu ohroženo zdraví nebo život dítěte. Císařský řez je dnes u nás nejčastějším operačním porodem. V České republice se k němu přistupuje celkem u 15% porodů, jeden z našich nejznámějších porodníků docent Antonín Pařízek připomíná, že císařský řez je pro matku šestkrát rizikovější než samovolný porod, proto se také v České republice neprovádí „na přání maminky“, ale z vyloženě medicínských důvodů.
 
Důvodem pro císařský řez je pouze ohrožení zdraví matky, dítěte nebo obou současně. Zatímco před lety bývala maminka během operace výhradně v celkové anestezii a se svým dítětem se seznamovala až hodiny po porodu, dnes se stále více uplatňuje takzvaná místní anestezie, a to buď epidurální nebo spinální. Její výhodou je to, že maminka je celou dobu naprosto při vědomí (znecitlivěná je jen ta část těla, kde se odehrává operace), může doslova vidět příchod svého dítěte na svět, může během zákroku komunikovat s lékaři i s partnerem, který se po dohodě s operatérem obvykle smí plánované operace účastnit, má-li na to nervy a žaludek. Ač mnozí tatínkové mívají při pohledu na dveře operačního sálu zaječí úmysly, ti, co přemohou strach, nakonec nelitují.
 
„Na celé operaci mi přišlo nejpodivnější, že si moje přítelkyně se mnou vesele povídala a smála se i ve chvíli, kdy jí doktoři krájeli břicho a všude byla spousta krve,“ popisuje svůj životní zážitek technik a novopečený otec Tomáš Dlouhý. „To, že jsem mohl být u toho, když můj syn poprvé zakřičel do světa, mě strašně dojalo. Pak už jsem se jen soustředil na to, aby se mi netřásla ruka, ve které jsem držel fotoaparát...“

Nejvíc se bojí Angličanky

U nás se císařský řez „na zakázku“ neprovádí, přesto není v našich porodnicích ničím vzácným. Důvodem je zřejmě i to, že své děti přivádí na svět čím dále starší maminky, mezi nimiž se stále častěji objevují i čtyřicátnice, a u nich je riziko rozličných zdravotních komplikací obecně vyšší než u mladších rodiček. V některých evropských zemích se ale tento zákrok na přání těhotné ženy provádí, a tam je vidět, jak velké oči má strach z porodních bolestí. Například v Polsku přichází na svět císařským řezem více než čtvrtina dětí, ve Velké Británii je to dokonce více než třetina a podobné je to třeba i v USA.
 
Vysokého počtu operačních porodů si už všimla dokonce i světová zdravotnická organizace WHO, která doporučuje porodníkům a gynekologům, aby každý případ pečlivě zvážili a pro císařský řez se rozhodli jen v oprávněných případech. Ve věci se dokonce začaly angažovat i některé státní úřady, například v USA přišla v roce 2004 administrativa s doporučením, aby se do roku 2010 snížilo množství porodů císařským řezem ze stávajících 29% na 15%. Přirozený porod je podle odborníků zkrátka stále ještě tou nejzdravější a nejlepší cestou, jak přivádět na svět děti. A dá se s nadsázkou říct, že devět z deseti českých matek s nimi i celkem upřímně souhlasí...
 

Císařský řez PRO a PROTI

PRO:
- pokud se jedná o plánovanou operaci, vyhnete se porodním bolestem a někdy můžete i ovlivnit datum, kdy se dítě narodí
- máte-li zdravotní komplikace, není vám odepřena možnost mít vlastní dítě
- můžete po porodu sedět, protože nejste sešitá „tam dole“, ale „jen“ vepředu
 
PROTI:
- máte až 6x vyšší riziko poporodních komplikací než maminky, které rodily spontánně
- několik dní až týdnů po operaci jste více či méně nemohoucí a pociťujete bolesti o různé intenzitě
- zůstane vám na břiše jizva, i když dnes se již většinou schová do kalhotek od plavek
 
Plánovaný císařský řez se v ČR provádí ze zdravotní indikace. Například, když...
- matka má vysoký tlak, cukrovku, závažné oční nebo jiné onemocnění
- dítě je veliké a matka má „úzkou pánev“
 - matka již podstoupila jeden či více císařských řezů nebo jinou operaci v dutině břišní
 - jedná se o vícečetné těhotenství