|
Úžasný záběr!Připomněl mně nejstaršího syna,když mu bylo asi 10 let,vydržel se v zimě dlouho dívat na ten "šrumec" v krmítku.Bydlíme u lesa,takže návštěvnost v krmítku je vždycky velice pestrá a velice početná.Syn se jednou pořádně navlékl a šel "pózovat" na balkon.Stál dlouhé minuty nehybně u zábradlí balkonu,ruku položenou na zábradlí až ke krmítku.A dočkal se odměny-na dlani mu přistávali hýli,brhlíci,sýkorky...Měl z toho ohromný zážitek,z toho šimrání drobných ptačích nožiček a z té možnosti tak zblízka vidět každé peříčko...
A jak došlo k této pěkné chvilce-přistání sýkorky na prstech? |