Punica granatum (Granátové jablko - Marhaník granátový) je původem z ostrova Sokotra u pobřeží Somálska. Odtud se rozšířil přes Írán do celého Středomoří a různých koutů světa. V současnosti se pěstuje hlavně ve Středomoří, Indii, Argentině, USA a po celé Asii.
Jde o listnatý keř s výškou až dva metry či o strom dorůstající až pěti metrů. Opadává a květy mají červenou barvu. Dožívá se až dvou set let. Sklízí se od září do listopadu, občas i dříve. Vydrží i krátkodobý mráz do mínus patnácti stupňů Celsia.
Plody o průměru dvanáct centimetrů mají tlustou tvrdou hořkou slupku (hořké jsou rovněž vnitřní přepážky) a uvnitř šest až dvanáct pouzder. Semena najdete v rosolu červené, bílé nebo růžové barvy. Skladují se celkem dobře a dlouho díky silné slupce. Jablko si zachová šťávu, i když slupka ztvrdne. Obecně platí, čím tenčí slupka, tím sladší plod.
Aromatické ovoce má sladkokyselou osvěžující chuť. Počet semen v jednom plodu přesahuje šest set kousků. Vybírejte si granátová jablka nepoškozená a neotlačená. Pokud si je dáte do ledničky, vydrží vám i několik týdnů. Granátová jablka rozkrojte a vyjídejte lžící, avšak opatrně, protože barví a stříkají nebo je rozkrojte na části a vyjídejte. Můžete je rovněž válet na tvrdé podložce, pak do slupky vyříznout otvor a vymačkat šťávu. Čerstvá šťáva je skutečná vitamínová bomba.
Granátové jablko má mnoho léčivých účinků
Obsahuje přibližně 77 % vody, velké množství sodíku a cukrů, vlákninu. Zrníčka vás zásobují vitamíny A, B1, B2, B3, B9, C či E. Dále plod obsahuje fosfor, chlor, mangan, zinek, vápník, hořčík, měď, železo a potasium.
Přispívá ke snížení kardiovaskulárních chorob, redukuje vznik osteoporózy, snižuje riziko rakoviny, posiluje imunitu a obranyschopnost, pomáhá snižovat vysoký krevní tlak, účinně funguje na poruchu erekce, proti hemeroidům, středním problémům. Působí projímavě. Šťáva údajně zpomaluje i postup Alzheimerovy choroby a pokud ji pijete v těhotenství, předcházíte tím vzniku vad dětského mozku. Zmírňuje též klimakterické obtíže.
Granátové dobroty
Ze šťávy se připravují různé koktejly a džusy, např. ze známých je to šerbet, grenadina. Lze z nich udělat zavařeninu, přidat do ovocných salátů, sorbetů, k drůbeži, grilovanému masu, rybám i do pikantních jídel. V Asii ho využívají i jako koření, a to hlavně z divoce rostoucích rostlin z úpatí Himaláje.
Výborně se mohou využít i další části rostliny – listy poslouží na výborný čaj, tvrdé žluté dřevo na různé výrobky. Granátová jablka se stále více využívají v kosmetickém průmyslu. Květy, slupky nezralých plodů a kůra obsahují barvivo a v Orientu se jím barvily látky a koberce. Vařením plodů vznikala čerň, která barvila vlnu načerno i nažluto. Sytě červený odstín dodala tkanině šťáva a tmavá modř se získala z extraktu kořene.
Pěstování granátového jablka
Granátovníky se snadno tvarují, proto je můžete využít k pěstování bonsajového typu. Doma se jim nejlépe zadaří ve studeném skleníku či v chladném bytě a přes léto venku.
Potrpí si na vydatnou zálivku, dostatek živin, úrodnou lehčí půdu s neutrální až slabě alkalickou reakcí. V zimním období ji dopřejte jen mírné zalévání, hodně světla nebo tmavé chladné místnosti s teplotou kolem pěti stupňů Celsia a vůbec žádnou zálivku.
Petra Nachtmanová
ChytráŽena.cz