Rodiče by měli věnovat pozornost těmto signálům
Zrak dítěte se vyvíjí postupně již od narození. V prvních měsících a letech života je zrak pro dítě hlavním zdrojem poznávání světa a je důležité, aby mělo dostatek podnětů. Schopnost vidět získávají děti učením a je vhodné ji aktivně rozvíjet už od narození. Včasnou stimulací zraku lze dítěti pomoci lépe vidět.
Každé dítě se vyvíjí individuálně, přesto existují určité milníky, které by neměly být přehlíženy. Pokud se vývoj zraku liší od obvyklého průběhu, může to být první známka potíží, které vyžadují odborné vyšetření.

Zralý novorozenec má nedokončený vývoj oka jako takového. Týká se to především sítnice a akomodačního svalu, nemá myelinizovanou zrakovou dráhu, nejsou diferencovány ani odpovídající zraková centra. Jestliže má dítě vrozenou oční vadu a nedostane včas brýle, může se vyvinout u dítěte tupozrakost. Mozek totiž není nucen vnímat obrazy z hůře vidoucího oka a postupně jej přestane používat. Pokud již ale dojde k ukončení vývoje zraku kolem 6. roku dítěte, a nebyla včas zahájena léčba tupozrakosti, pak už navždy dítě bude vidět hůře, oko zůstane tupozraké.
Kdy by rodiče měli zbystřit?
Je několik varovných signálů, které mohou naznačovat, že dítě vidí jinak,
než by mělo:
• Dítě nereaguje na světlo nebo na podněty v zorném poli.• Ve dvou měsících věku stále nemá stabilní oční kontakt s rodiči.
• Ve třech měsících věku nesleduje pohybující se předměty očima.
• Oči dítěte se pohybují nekoordinovaně nebo se jedno oko často stáčí směrem k nosu či zevnímu koutku.
• Starší kojenec si často tře oči nebo přivírá jedno oko při sledování předmětů.
• Dítě se nadměrně přibližuje k objektům nebo naklání hlavu při sledování hraček.
Pokud rodiče zaznamenají některý z těchto příznaků, je důležité neotálet a obrátit se na odborníka – očního lékaře nebo pediatra, který může doporučit další kroky.
Zdroj, foto: Alensa.cz