Tiché téma mateřství: poporodní deprese

Porod je většinou spojován s radostí a očekáváním nového života, realita ale může být i složitější. Spolu s miminkem totiž přichází i únava, změna životního stylu a návyků, narušený spánek a naplňování základních potřeb, hormonální výkyvy a společenský tlak na zvládnutí nové role. Psychika ženy je v době těhotenství a porodu vystavena velké zátěži, není proto výjimkou, že se místo euforie objeví smutek, slzy nebo úzkost. O těchto stavech se však ve společnosti mluví stále málo – přestože mohou zásadně ovlivnit zdraví maminky, dítěte i celé rodiny.

Blues, deprese i psychóza – 

v čem je rozdíl?

Krátkodobý smutek a přecitlivělost po porodu, tzv. poporodní blues, zažívá až 80 % žen a většinou odezní samo do dvou týdnů. Pokud ale obtíže přetrvávají, může už jít o poporodní depresi. Ta se projevuje pocity beznaděje, vyčerpáním, ztrátou radosti nebo neschopností navázat vztah k dítěti.
V nejvážnější formě může nastat poporodní psychóza – akutní stav, který se naštěstí objevuje pouze u 1–2 žen na tisíc porodů. „Projevuje se například zmateností, bludy, halucinacemi nebo naopak nadměrně zvýšenou náladou. Typickým rysem je i nespavost a ztráta pocitu potřeby spánku,“ vysvětluje MUDr. Tereza Wohlgemuthová z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný. Neléčená psychóza je nebezpečná a může mít velmi rychlý a dramatický průběh, který může vést až k sebevražedným myšlenkám, proto je nutná okamžitá odborná pomoc.

Kojení jako podpora, ne hrozba

Dá se obtížím předejít?

Podle odborníků lze riziko snížit už v těhotenství. „Velkou roli hraje zdravý životní styl – dostatek spánku, tekutin, vyvarování se alkoholu a drog, ale také udržování sociálních kontaktů a dopředu připravený plán pomoci po porodu,“ uvádí MUDr. Wohlgemuthová.

Klíčová je i otevřenost vůči okolí. Ženy, které si v minulosti prošly psychickými problémy, by měly o své zkušenosti informovat lékaře a spolu s rodinou promyslet, jak se připravit na náročné období šestinedělí. „Někdy se ženy bojí, že by kvůli své minulosti mohly být stigmatizovány. My ale zdůrazňujeme, že nejde o selhání, ale o nemoc, která vyžaduje prevenci a podporu,“ doplňuje primářka.

Role partnera a rodiny

Nejbližší okolí je pro maminku často první linií podpory. Partner či rodina si totiž mohou jako první všimnout změn v chování – nespavosti, úzkosti nebo nadměrné plačtivosti a včas reagovat. Důležité je také situaci nezlehčovat. Věty typu „Zvládly to všechny před tebou, zvládneš to taky“, mohou napáchat více škody než užitku. Naopak velký význam mají jednoduchá sdělení: „Jsem tady pro tebe. Jak ti můžu pomoct?“

Velkou úlevu mohou přinést i drobné praktické věci – pomoc s domácností, uvaření jídla nebo hlídání dítěte, aby si maminka mohla odpočinout.

Kdy a kde vyhledat odbornou pomoc?

Pokud psychické potíže trvají déle než dva týdny, nebo se objeví halucinace či myšlenky na sebevraždu, je nutné vyhledat odborníky – psychoterapeuta nebo psychiatra, někdy je ale snazší dojít si pro radu za praktickým lékařem. Každá pomoc se počítá. Pomoc nabízí i krizové linky, které fungují nonstop (např. Linka první psychické pomoci, Centrum krizové intervence), nebo organizace jako Úsměv mámy, kde se maminky mohou svěřit a najít podporu u žen s podobnou zkušeností.