Výsadba zeleniny na podzim

Během podzimu máte poslední šanci vysít na záhony některé druhy zeleniny, a to především během září a v první polovině října. Dařit se bude polnímu salátu, batolce prorostlé, rukole, čekance endivii či čínskému zelí. Dále můžete vysadit špenát, petržel a ředkvičky, které však vyžadují teplejší počasí – pokud máte pařeniště či skleník, využijte je. Pokud sázíte zeleninu přímo na záhony, můžete použít speciální fólie, které rostliny ochrání před chladem a zajistí poslední úrodu.

Z fólie můžete buď vytvořit fóliový tunel, nebo ji můžete přetáhnout přes záhon. Další možností je využití zahradních netkaných textilií, kterými lze rostliny přikrýt a ochránit je před přízemními mrazíky. Poslední sklizeň zeleniny proveďte v průběhu listopadu ještě předtím, než se výrazněji ochladí. Jedinou výjimku tvoří plodiny, které se sklízejí až poté, co přijdou první mrazy. Patří k nim růžičková kapusta, kadeřávek, jeřabiny, trnky a kdoule – ty je nutné před konzumací na určitou dobu uskladnit.

Během října a listopadu nezapomeňte vysadit česnek a zimní cibuli. Pro česnek je vhodnější chladné počasí, aby nestihl do zimy vyklíčit. Důležité je vysadit jej do dobře vyživené půdy na místo s dostatkem světla. Sázejte ho pomocí sázecího kolíku do hloubky 5–10 centimetrů ve vzdálenosti 20 centimetrů od sebe. Zimní cibuli můžete na rozdíl od jiných druhů cibule sázet již na podzim.

Díky tomu můžete sklízet již brzy zjara její nať, která je bohatá na vitamíny. Cibuli sázejte do hloubky cca 8 centimetrů (vždy klíčkem nahoru), vrstva zeminy ji ochrání před mrazy. Vyplatí se sít zhruba o čtvrtinu osiva více než při jarním výsevu, část semen může během zimy zmrznout. Na podzim můžete vysadit i některé druhy kořenové zeleniny, zejména mrkev a petržel, dočkáte se tak brzké jarní sklizně. Jejich výsev by neměl být příliš hustý, ideální je vzdálenost 25–30 centimetrů mezi jednotlivými řádky, jinak dojde k deformaci kořenů. Kromě toho můžete přes zimu pěstovat i zimní špenát, šťovík či kozlíček polníček. Pro zimní období je nejlepší přikrýt záhony protimrazovou fólií, která je ochrání i před větrem a nevítanými návštěvami zvěře.

Po sklizni a očištění záhonů od zbytků rostlin je potřeba připravit záhony na zimní odpočinek, aby se mohly zregenerovat. Těžší půdy je vhodné zrýt pomocí rýče, u lehčích stačí kypření speciálními rycími vidlemi. Zrytím či nakypřením půdy umožníte lepší přísun živin, zlepšíte její strukturu a zároveň omezíte výskyt škůdců – například španělských plzáků, kteří do půdy kladou svá vajíčka. Po zrytí nechte půdu týden odpočinout, poté pomocí železných hrábí rozbijte hroudy a záhon urovnejte.

Dále přichází na řadu hnojení – vybrat si můžete z řady podzimních hnojiv s obsahem fosforu a draslíku. K ochraně půdy před mrazy je vhodné zelené hnojení neboli vysazení rostlin, například hořčice či řepky, které se provádí ideálně v průběhu října.

Rostliny nechte vyrůst do výšky cca 10 centimetrů, poté posečte a zaryjte do půdy. Jako ochrana před mrazem a ztrátou živin dobře poslouží vrstva mulče – nadrobno nasekaná tráva, listí, zbytky po zelenině nebo mulčovací kůra, které obsahují řadu prospěšných živin (dusík, fosfor, draslík). Dbejte však na to, abyste jej nanášeli v tenkých vrstvách. Silnější vrstva by totiž bránila přístupu vzduchu do půdy a vedla by k hnilobě.