Narodil se s předkusem, to se nelíbilo dětské lékařce, i když mně se zdál nádherný a začalo to, různé testy, vyšetření a ke všemu se přidalo dávení a vnikání potravy do nosu, ty probdělé noci, kdy se Vám dáví dítě, byly strašné, to bych nikomu nepřála zažít, ale z lékařů to nikoho nezajímalo, stále řešili předkus a to, že se syn dávil, to je nezajímalo.

Nepřineslo to zatím žádné výsledky, to ukáže čas. Já se ale stále nemohla smířit s tím, že syn mluvil a teď nemluví, pátrala jsem dál a syna objednala na jinou foniatrii. A tam zjistili, že Kubíček špatně slyší a dostal naslouchadla, teď je mu pět a začíná říkat pár slůvek - je to obrovský úspěch, ale léta běží a moc šancí, že se naučí mluvit, nemá. Nechci to vzdávat, někdy je to opravdu těžké. Dodneška mě zaráží, že nikdo neřešil synovo dávení a že mu zjistili až ve čtyřech letech rozštěp, mohli jsme si možná všechno ušetřit.
Eva - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz