Cesty za hodinářským uměním – SEIKO

Za úspěchem japonského hodinářství stojí několik generací rodiny Hattory. Jaká byla historie a jaká je současnost výroby mechanických hodinek v Morioce? V novém dokumentárním cyklu Cesty za hodinářským uměním – SEIKO cestujeme do hodinářských manufaktur a měst, které prosluly tradiční výrobou mechanických strojků měřících čas. Režie pořadu Cesty za hodinářským uměním – SEIKO J. Škopková (Premiéra)

V roce 1969 uvedla japonská hodinářská firma na světový trh první hodinky s quartzovým oscilátorem Astron. I když tyto hodinky stály stejně jako nové auto, podařilo se je během několika let zásadně zlevnit a zaplavit touto technologií svět. Na jedné straně to znamenalo krach mnoha evropských firem vyrábějících mechanické hodinky, ale na druhou stranu nové technologie otevřely v hodinářství netušené možnosti.

Zanedlouho se objevily první japonské hodinky SOLAR poháněné sluneční energií. Za počátky úspěchu japonského hodinářství stojí několik generací rodiny Hattory, ale především  Kintaro Hattori, syn bohatého tokijského obchodníka se starožitnostmi. Ve třinácti letech oznámil rodině, že bude hodinářem a slovo dodržel.

Dařilo se mu a jeho dílna se rozrostla na továrnu, které dal jméno Seikosha – dům přesnosti. Tam v roce 1913 představili první model japonských náramkových hodinek, které vznikly především pro potřeby vojenských důstojníků. Pokud chcete vidět výrobu mechanických hodinek v zemi dnes, musíte se vydat mimo Tokio. Manufaktura leží ve více než 500 km vzdálené Morioce, kam vede jedna z tras rychlovlaků. Probíhá tu celá výroba mechanických hodinek, kdy si každou komponentu včetně vlásků a hnacího pera vyrábějí sami.

Zdroj, foto: Česká televize