17. říjen je dnem, který má upozornit na celosvětové problémy s chudobou - i letos si budeme připomínat Mezinárodní den za vymýcení chudoby, který vyhlásila OSN v roce 1992. Bohužel i u nás stále přibývají počty lidí, kteří žijí na hranici chudoby a nebo dokonce pod ní.
Je důležité si uvědomit, o co jsou lidé žijící v chudobě zranitelnější a s jakými problémy se musí dnes a denně potýkat. A možná ještě důležitější je uvědomit si fakt, že se s tímto problémem může potýkat každý z nás. O střechu nad hlavou může ze dne na den přijít žena, která pro svého násilnického manžela začne představovat problém a snadný terč zároveň. Stejně tak může přijít o zázemí muž, který se rozvede a najednou nemá kam jít.
Na hranici chudoby se může ocitnout podnikatel, jehož firma se dostane do problémů, stejně tak jako rodina, která není schopná splácet půjčky a čelit exekutorům. Člověk, kterému zemřel životní partner a sám „neutáhne“ veškeré náklady na živobytí, může najednou skončit na ulici jako bezdomovec... Ano, je opravdu tak snadné přijít o zaměstnání nebo domov!
Na fakt, že chudoba je i v jedenadvacátém století stále aktuální, u nás upozorní řada happeningů. Na aspekty chudoby každoročně upozorňuje především Armáda spásy, Charita, Člověk v tísni i celá řada dalších neziskových organizací. Pořádají se setkání osob sociálně vyloučených s pracovníky neziskových organizací, politiky, ale také s veřejností. Leckde jsou také prezentovány služby azylových domů, sejdou se poskytovatelé sociálních služeb a pro veřejnost jsou připraveny různé přednášky a doprovodné akce. Na tyto problémy včetně návrhů jejich řešení v průběhu září a října upozorňuje kampaň „Dny proti chudobě“, která probíhá v podobě přednášek, výstav, promítání filmů nebo třeba happeningů na mnoha místech naší republiky.
Stále žijeme ve světě, který se potýká s problémem hladu, šíření nemocí a beznadějné chudoby. V rozvojových zemích hladovějí miliony lidí. Jeden a půl miliardy lidí nemá přístup k elektřině - musí se bez ní obejít například i statisíce zdravotních středisek. V rozvojových zemích pracují zaměstnanci v takových podmínkách a za takovou mzdu, která jim nestačí ani na jídlo. Všechny země světa usilují o to, aby se o polovinu snížil počet lidí trpících hladem a extrémní chudobou. Doufejme, že se to alespoň z větší části podaří. Chudoba by přece neměla být nevyhnutelná...
ChytráŽena.cz