Dešťovka se vyplatí. Jak ji chytře využít doma i na zahradě?

Cena vody neustále roste, přesto její spotřeba zůstává vysoká. Průměrný člověk denně spotřebuje zhruba 90 litrů vody, zatímco na zavlažování trávníku o rozloze 200 m² je potřeba až 850 litrů za den. Není proto divu, že stále více domácností hledá způsoby, jak dešťovou vodu efektivně zachytit a využít naplno.

K zachycení dešťové vody slouží retenční nádrže, většinou plastové, které jsou dnes dostupné v široké škále velikostí i provedení. Alternativou mohou být nepoužívané žumpy nebo kontejnery. Nádrž navíc nemusí být nutně umístěna pod zemí, i když právě podzemní varianta bývá z hlediska prostoru i praktičnosti nejvhodnější.

Při výběru velikosti retenční nádrže vycházíme z plochy střechy, ze které budeme vodu zachytávat. Průměrné množství srážek činí přibližně 30 litrů na metr čtvereční, ale je nutné zohlednit konkrétní srážkové poměry v dané lokalitě. Pro střechu o ploše 200 m² doporučujeme nádrž o objemu přibližně 5 m³. Důležité je také zajistit přepad pro přívalové deště, kdy může spadnout až dvojnásobné množství vody.

Pro čerpání vody z mělkých nádob, jako jsou sudy, jsou ideální sudová čerpadla. Tato čerpadla se ponoří do vody, přičemž nad hladinou vyčnívá teleskopická trubice s kohoutkem pro plnění konví nebo připojení hadice pomocí rychlospojky. Sud s čerpadlem je ideální umístit co nejblíže k místu zalévání a samotné čerpadlo položit na podstavec, aby nenasávalo usazeniny ze dna. Většina majitelů zahrad volí sudová čerpadla s průtokem do 4 000 litrů za hodinu.

Nejuniverzálnější řešení pro většinu běžných aplikací při čerpání vody z retenční nádrže představuje ponorné automatické čerpadlo. Ponorné čerpadlo je umístěno přímo v nádrži a jeho automatický chod zajistí pohodlný provoz bez nutnosti neustálého zapínání a vypínání. Při nedostatku vody čerpadlo automaticky vypne a nedojde k jeho poškození.

Alternativou jsou povrchová čerpadla, která se instalují vedle nádrže. Tato čerpadla mají jednodušší konstrukci a bývají cenově dostupnější, ale jejich použití má určitá omezení. V případě povrchového čerpadla je třeba počítat s maximální sací výškou do 8 metrů a pro bezproblémový provoz je nutné čerpadlo chránit proti chodu nasucho, například pomocí presscontrolu.

Zachycenou dešťovou vodu lze nejčastěji využít k zalévání zahrady, ať už ručním postřikem, nebo prostřednictvím automatického zavlažovacího systému. Pokud se rozhodnete pro profesionální zavlažování, je dobré myslet i na období delšího sucha a zajistit záložní zdroj vody. Vodu lze čerpat ze studny, vrtu nebo dopouštět nádrž z vodovodu.

Zdroj, foto: Pumpa