Čas malinČas malin Rybízová marmeláda - nejoblíbenější receptyRybízová marmeláda - nejoblíbenější recepty Radostná seznámení ve StarDanceRadostná seznámení ve StarDance Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 20.07. 2024
Dnes má svátek Ilja
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Hlenka přichází na Prima ZOOM

19. 06. 2024 | Televizní tipy
Hlenka přichází! Tento zvláštní organismus je starý celou jednu miliardu let. Známe ho spíše jako plesnivý sliz. Přesto neohroženě zpochybňuje způsob, jakým nahlížíme na život. A navíc se chystá úplně změnit koncept inteligence. Může být někdo nebo něco génius, i když nemá mozek? Fascinující dokumentární film, ve kterém se sci-fi potkává s půvaby přírody, špičkovou vědou, úsměvným humorem, ale i digitální animací, je pozoruhodným portrétem jednoho naprosto ohromujícího živého organismu. 

Není to ani živočich, ani rostlina, ani houba… je to hlenka! Jedna jediná obří buňka, jejíž úžasné schopnosti otevírají zvídavým vědcům dveře do úplně nového, neznámého světa – světa, ve kterém existuje inteligence bez mozku. Dokument Hlenky: Géniové bez mozku vznikal na třech světových kontinentech a připomíná vzrušující vědecký thriller. Sledujte špičkové mezinárodní odborníky z Evropy, Japonska nebo USA, odhalte jejich přelomové poznatky a zažijte ohromující výpravu k samotným kořenům poznání. To vše díky Prima ZOOM.

Záhadný mozek bez mozku na Prima ZOOM:


Hlenka přichází na Prima ZOOM19. 6. 20.00 – Hlenky: Géniové bez mozku

Hlenky: Géniové bez mozku (repríza úterý 22. 6. v 11.40)

Film The Blob z roku 1958 popisující sliz, který pohltí naši planetu, dal jméno skutečnému organizmu. Blob, vědecky vápenatka mnohohlavá, není ani rostlina, ani živočich, ani houba. Jednobuněčný organizmus se objevil na počátku života na Zemi před miliardou let a je jedním z nejprimitivnějších živých tvorů. Nemá oči, ústa, žaludek ani nohy, ale přesto vidí, cítí, tráví a pohybuje se díky síti žilek v rytmu elektrických impulzů. Nemá mozek ani nervovou soustavu, přesto je tento tvor schopný řešit složité problémy a vyvíjet strategie. Vápenatka patří do třídy hlenky neboli slizké houby. Živí se bakteriemi, kvasinkami a houbami.

Jediná buňka se množí až do průměru několika metrů. Je to výživový génius, vybírá si potravu, která maximalizuje jeho růst. Jídelníček dokáže kombinovat a optimalizovat. Když je bez potravy, vyschne a usne až na dva roky. Vlhkem se znovu probudí. Vápenatku studují vědci na celém světě. Testy s bludištěm ukázaly, že si blob najde zdroj své potravy, eliminuje neefektivní cesty a vybere si tu nejkratší. Nikdy neprojde dvakrát stejným místem; má externí paměť. Může být jednobuněčný organizmus bez mozku inteligentní? 

Vápenatka dokáže řešit okolní problémy, aby přežila. Je schopna se i učit. Sdílí své poznatky a informace se pak přenášejí z jednoho blobu na druhý. Vápenatka mnohohlavá by mohla být dobrým modelem v medicíně při pochopení rakoviny. Nádor používá k růstu podobný cévní systém jako blob. Užitečná by mohla být i v ekologii. Je schopna akumulovat těžké kovy a čistí půdu. Také vylučuje antibiotika a antimykotika. Nebo by mohla být inspirací v informatice jako nový systém pro roboty. Prozatím je prováděn jen základní výzkum tohoto podivuhodného organismu, bez uplatnění v praxi. Objevy na tomto poli však můžou změnit svět. Posledním nápadem vědců je poslat vápenatku do vesmíru a sledovat, jak bude na změny reagovat.

Hlenky v sobě do jisté míry spojují vlastnosti buněk z říše hub i živočichů, ačkoliv nejsou blíže příbuzné ani jedné z těchto říší. Tělo hlenek tvoří v určité životní fázi jedna jediná buňka, která má ovšem velmi mnoho jader. Z těchto útvarů dozrávají často makroskopické plodničky, z nichž se uvolňují nová měňavkovitá stadia. Plodnička vzniká buď dělením jediné amébovité buňky, nebo shlukováním mnoha měňavkovitých buněk na jedno místo. I v Česku se lze setkat s hlenkami, ve vlhkém počasí vylézají na pařezy, vlhké kameny atd. 

Jako většina hlenek jsou výrazně zbarvené. Běžným druhem je vlčí mléko červené. Mezi hlenky patří i parazitické druhy. Hlenky žijí jako buňky měňavkovitého tvaru o velikosti asi 10 µm. Preferují chladná stinná a vlhká místa. Vyskytují se v půdě, a pokud mají dostatek potravy, pohybují se volně jako samostatní jedinci. Rozmnožují se dělením. Buňky některých hlenek splývají do mnohojaderných útvarů, které se pohybují za potravou. Fagocytózou konzumují bakterie. Pokud se veškerá potrava z okolí buněk vyčerpá, mají buňky hlenek tři možnosti, jak přežít: buď pohlavním způsobem vytvořit mnohobuněčné makrocysty, nepohlavně vytvořit plodnici nesoucí spory, nebo vytvořit jednobuněčnou mikrocystu.

Ačkoli nemají žádný nervový systém, vykazují i jisté známky inteligence. Dokážou například nalézt optimální cestu bludištěm, mají prostorovou i časovou paměť, jsou schopny učení a vykazují i jistou schopnost strategického rozhodování. Přestože se jedná o organismy bez pevných schránek, podařilo se hlenky prokázat i ve fosilním záznamu. Nejstarší známá fosilie hlenky je stará cca 100 milionů let a dochovala se díky zalití pryskyřicí a její fosilizaci – byla nalezena v roce 2019 v kousku jantaru z Myanmaru (dříve Barma).

Zdroj, foto: Prima ZOOM

Vendula Flassig Vrablová
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj


Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !