Klimatizace může pomoci i uškodit, záleží na způsobu použití

Vysoké teploty představují značnou zátěž pro organismus. Tropické dny i noci zvyšují riziko výskytu únavy, bolestí hlavy, potíží s krevním tlakem, závratí a dehydratací i kolapsových stavů. Lidé často v boji s vedrem využívají klimatizaci. Ta je účinná, nicméně jen pokud je používána správně.

„Velký problém představují samotné prudké teplotní přechody. Například když z venkovních 35 °C vejdeme do místnosti s 20 °C,“ vysvětluje vedoucí lékař MUDr. Daniel Frňka. „Takový rozdíl zvyšuje riziko infekce dýchacích cest a může způsobit blokádu krční páteře či zhoršení astmatu. Ideální je rozdíl maximálně 6 °C mezi venkovní a vnitřní teplotou.“

Důležité je také se nevystavovat přímo proudu studeného vzduchu a pravidelně čistit filtry, aby nedocházelo k šíření plísní, bakterií či alergenů. „Pokud je klimatizace nastavena na příliš nízkou teplotu nebo proudí studený vzduch přímo na tělo, může vést k prochladnutí, bolestem v krku nebo ztuhnutí svalů,“ tvrdí lékař. 

Ideální teplota v místnosti by se během léta měla pohybovat v rozmezí 24 až 26 °C, v noci 22 až 24 °C. Pro zdravý spánek je však důležité, aby klimatizace byla v nočním režimu, tedy v tichém módu s jemným prouděním vzduchu, který neobtěžuje a neochlazuje tělo přímo. 

Údržba je klíčová

Důležitým komponentem správného používání klimatizace je i její pravidelná údržba. Ve filtrech zařízení se hromadí prach, pyl, plísně a bakterie, které pak proudí přímo do dýchacích cest. Nahromaděné nečistoty škodí především alergikům a astmatikům, zvlášť v kancelářích nebo jiných uzavřených prostorách se pak mezi lidmi snadněji šíří infekce. 

„Klimatizace může být účinná, ale musí se používat správně,“ říká nakonec MUDr. Frňka. „Proti horku pomáhá především dostatečný příjem tekutin, lehké oblečení, omezení fyzické aktivity v nejteplejší části dne a větrání v noci.“