Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Kdy slavíme Den otců v roce 2025?Kdy slavíme Den otců v roce 2025? Blíženci - roční horoskop na rok 2025Blíženci - roční horoskop na rok 2025 Léto - čas jahodLéto - čas jahod
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
pondělí 02.06. 2025
Dnes má svátek Jarmil
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Korunovační klenoty

20. 05. 2025 | Knižní tipy
Název: Korunovační klenoty
Autor: Pavel Juřík
Nakladatelství: Universum
Datum vydání: 03/2025
Formát: 190 × 263 mm, 1050 g
Vazba: pevná
Počet stran: 264
Cena: 479 Kč

Korunovační klenoty patří mezi nejdůležitější symboly státu, dodnes je uctíváme a obdivujeme. Jejich historie sahá až do pravěku a starověku, kdy se z jednoduchých symbolů moci kmenových vůdců postupně proměnily v promyšlenou řadu „regálií“, s přesně stanoveným významem. Královskou nebo císařskou korunu doplnilo nejprve ve starém Egyptě a Římě žezlo a ve středověku říšské jablko, státní meč, korunovační kříž nebo roucho.

Tato kniha přináší přehled historie více než tří desítek korunovačních klenotů a jejich zemí a seznamuje s osudy panovníků, kteří se na nich nejvíce podíleli. Přináší také informace o jejich uměleckém ztvárnění nebo o průběhu korunovací a o hlavních panovnických rezidencích.

Korunovační klenotySlovy autora z Úvodu knihy:


Historie korunovačních klenotů sahá až do dávného starověku a byla zřídkakdy klidná. Tyto klenoty jsou přímo spojeny s osudy panovnických rodů a vlád a byly tím prvním, o co měli zájem nejen dědicové trůnu, ale také uchvatitelé moci z domova i zahraniční. Proto byly jejich osudy často psány krví.

Jedinečný význam korunovačních klenotů se odráží rovněž v pravidlech a ceremoniálech, při kterých byly nebo jsou používány. Panovník nebo panovnice se stávají hlavou státu a nositelem královské insignie z Boží milosti, prohlášením za krále nebo císaře, složením slibu a přijetím panovnických insignií. Jejich mimořádné postavení se projevuje při korunovaci a dalších státních ceremoniálech i při pohřbu korunované hlavy. Ceremoniály byly vždy navrženy tak, aby vyjadřovaly jejich posvátnost, aby byly nádherné a vryly se navždy do paměti účastníků a diváků.

Většina korunovačních klenotů se sice dochovala dodnes, ale mnoho jich bylo zničeno za dramatických zlomů národní historie, např. za anglické revoluce roku 1649, Velké francouzské revoluce roku 1793 nebo v roce 1811, když Prusko dalo roztavit polské korunovační klenoty, aby zničilo doklad existence nezávislého polského státu. 

Častokrát byly klenoty ukrývány, některé byly odcizeny nebo rozebrány a zlato a drahé kameny byly prodány. Mnoho nechybělo a korunovační klenoty Svaté říše římské, Uher nebo Království českého mohly být na konci druhé světové války nenávratně ztraceny, podobně i ruské v letech 1917 až 1922. Mezi nejstarší dochované patří korunovační klenoty Svaté říše římské, Lombardie, Uher, Království českého, Švédska nebo Rakouska.

Z hlediska tuzemského práva korunovační klenoty patří mezi symboly státu, proto je jim prokazována úcta a potřebná ochrana. Podle mezinárodního válečného práva jsou řazeny mezi nejvýznamnější národní kulturní památky a jako takové se nemohou stát válečnou kořistí ani být úmyslně zničeny.

Podívejme se společně, jak korunovační klenoty a ceremoniály vznikaly a jak se v nich projevovaly historické události v Evropě a v jejích bývalých koloniích v Brazílii a Mexiku. Seznámíme se zajímavými osobnostmi, historickými událostmi a s jedinečnými uměleckými díly nevyčíslitelné hodnoty.

Ukázka z knihy Korunovační klenoty:


Druhými nejstaršími dochovanými korunovačními klenoty v Evropě jsou koruna a říšské jablko římských králů a císařů. Ke své korunovaci papežem Janem II. dne 2. února 962 v bazilice sv. Petra v Římě je objednal císař Ota I. Veliký. Koruna sv. Karla Velikého (Couronne de Charlemagne nebo také Reichskrone) měla být vyrobena již o rok dříve, pravděpodobně zlatníky v Dolním Porýní (Kolín nad Rýnem, Essen aj.), kamara a kříž byly vyrobeny později. Roku 1027 byla koruna upravena pro korunovaci Konráda II. († 1039). 

Dosvědčuje to latinský nápis z perel na spojovacím oblouku: Chuodradus dei gratia romanorum imperator augustus (Konrád, římský císař z milosti Boží). Císařská koruna se skládá z osmi zlatých obdélných polokruhem zakončených destiček (lamel) s rozměry 14,9 × 11,29 cm, má tedy tvar oktagonu. Ten symbolizuje hradby Říma nebo hradby nebeské, ale také důstojnost císaře a život věčný. 

Kameny po stranách symbolizují Zjevení svatého Jana a podobají se též náprsnímu štítku nejvyššího kněze Izraele. Koruna je spojena klenutým pásem (kamara) zdobeným obloučky. Na čelní straně je rovnoramenný křížek. Na destičkách se střídá vždy pole s klenotnickou výzdobou (drahokamy a perly) a pole s figurami starozákonních proroků a králů, vyrobených z tzv. přihrádkového emailu. Tyto figury představují čtyři hlavní křesťanské ctnosti:

• král David – spravedlnost;
• král Šalomoun – moudrost a pokora před Bohem;
• král Ezechiáš s prorokem Izajášem – důvěra v Boha;
• trůnící Ježíš Kristus mezi dvěma anděly – král králů s nápisem Per me reges regnant (Skrze mě vládnou králové).

Osmidílná koruna nebyla vytvořena náhodou. Osmiúhelník má půdorys dvou protínajících se čtverců, které představují dvě svatá města: nebeský Jeruzalém a Řím. Tvar oktagonu odkazuje i na půdorys kaple Karla Velikého v Cáchách a ta se podobá byzantské bazilice San Vitale v Ravenně. Symboliku osmi segmentů lze vykládat též jako zpodobnění příběhu o potopě ze Starého zákona, kdy přežilo jen osm lidí a ti uzavřeli novou smlouvu s Bohem. Sametová čepice purpurové barvy pochází z 18. století. Koruna váží okolo 3,5 kg. V letech 2008–2009 šperkař Jiří Urban z Turnova s manželi Cepkovými z Bratislavy vyrobili starými technologiemi dokonalou kopii říšské koruny, která je vystavena na hradě Karlštejně. Koruna svatého císaře Karla I. Velikého je druhou nejstarší panovnickou korunou v Evropě.

O autorovi knihy Korunovační klenoty: 


PAVEL JUŘÍK (* 1965) je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a jeho zálibou je historie a cestování. Jeho první knihy se zabývaly historií a budoucností platebních karet (např. Platební karty, Ilustrovaná historie placení) a historií bankovnictví na území České republiky (Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě). V posledních letech se věnuje především historii české a moravské šlechty (Jihočeské dominium – 2008, Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu – 2015).

Od roku 2013 v nakladatelství Universum vydal řadu knih zaměřených na historii šlechtických rodů: Šternberkové (2013), Encyklopedie šlechtických rodů (2014), Kolowratové (2016), Lobkowiczové (2017), Schwarzenbergové (2018), Kinští (2019), Rožmberkové (2020), Czerninové (2021), Chotkové (2022), Harrachové (2023), Liechtensteinové (2023), Valdštejnové a Dietrichsteinové, Mensdorff -Pouilly (2024).

Vydal zde i knihy o historii vojenství Královna bitev, České země a vznik moderního evropského dělostřelectva (2021) a Armáda - Od starověku po kosmické války (2022). Svými knihami a články zpřístupňuje čtenářům zajímavé informace o dějinách.


Tuto knihu Korunovační klenoty koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Knižního klubu nebo na eshopu Luxor.cz.


Vendula Flassig Vrablová
ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj

Další fotografie ke článku Korunovační klenoty:

Korunovační klenoty
 
Čtěte také


Pouze přihlášení mohou vkládat komentáře. Přihlásit se.

Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles