Malujeme a tapetujeme svépomocí 4. část

Štětiny a válečky

Náročnost malování se odvíjí nejen od materiálu a plochy, kterou natíráte, ale také od kvality náčiní, s nímž pracujete. Výběr vhodného prostředku se odvíjí od typu povrchu a barvy, se kterou budeme pracovat. K dispozici máme tyto možnosti: štětce, štětky, válečky, polštářky a stříkací pistole. S pistolemi ovšem opatrně…

Štětky a štětce nesmí chybět při žádném malování. Nedocenitelné jsou při dodělávkách například rohů či při opatrné práci okolo lišt dveří a oken. Ploché štětce jsou vhodné primárně k nátěru velkých rovných ploch. Kulaté štětce a štětky využijeme při natírání kulatých předmětů, jako jsou roury a trubky. Pro práci na špatně dostupných místech a také k natírání žeber radiátorů použijeme štětec zárohák. Rozhodující je rovněž délka a materiál štětin. Ty mohou být jak umělé, tak i přírodní, přičemž pro vodou ředitelné barvy se více hodí štětce s umělými vlákny.

Malování s pomocí válečků je rychlé a efektivní, přičemž se hodí pro velké nečleněné plochy. Liší se nejen svou šířkou, ale také druhem potahu. Ten může být vyroben z jehněčiny nebo ze syntetických vláken. Rozhodujícím kritériem však je délka vláken. Pokud natíráme hladký povrch, je pro nás jasnou volbou váleček s krátkými vlákny, ne delšími než 10 mm.

Od plánování k činu - malujeme

Abyste si celý proces co nejvíce ulehčili, je dobré vystěhovat z místnosti největší kusy nábytku. Jednak aby nepřekážely, ale hlavně abyste je neponičili a neušpinili od barvy. Zbylý nábytek se snažte seskupit k sobě a přetáhněte přes něj zakrývací fólii, která ho ochrání. Na podlahu, jejímuž potřísnění byste se jinak nevyhnuli, položte kartonové desky, které rovněž zakryjte krycí fólií. Ušetříte si tak namáhavé odstraňování barvy z koberce či parket.

Už jste si připravili veškerý potřebný materiál? Máte jasnou představu co a jak vymalovat? Máte přichystaný povrch? V tom případě nic nebrání tomu pustit se do malování!
Ať už barvu nanášíme prostřednictvím štětky nebo válečku, měli bychom vždy postupovat od stropu směrem dolů. První vrstva barvy může být řidší, čímž docílíme toho, že se lépe propojí s podkladem. Naopak druhá vrstva, vrstva krycí, by měla být hustší. V případě malování válečkem nezáleží na stylu natírání první vrstvy – v podstatě můžeme barvu nanášet stylem křížem krážem. U druhého nátěru už si však musíme dávat pozor a být přesnější – postupujeme v pruzích kladených lehce přes sebe, směrem nahoru a dolů. V případě práce se štětkou postupujeme už od začátku tak, že stěny natíráme od shora dolů.

Co když nechceme malovat?

Kromě klasické malby můžeme v interiéru kouzlit například také pomocí tapet. V posledních letech zaznamenaly návrat tapety s velkými retro styly. Klasiku mezi tapetami zastupují ty papírové. Jsou vyrobeny z hrubého vlákna a jsou otěruvzdorné a stálobarevné. Jsou však postupně nahrazovány tapetami vliesovými (čtěte flísovými), které jsou vyrobeny ze syntetických a buničitých vláken. Hodí se na všechny typy povrchů, obzvláště pak na stěny s trhlinami, kterým se dokáží přizpůsobit. Dalším typem jsou tapety vinylové. Jsou odolné otěru, odírání i vlhkému prostředí a můžete si vybírat ze široké škály vzorů. Protože mají tyto tapety strukturovaný povrch, hodí se i na stěny s drobnými nerovnostmi, které pomohou zakrýt.