Nenechte se na zahradě překvapit výkyvy počasí

Extrémní změny počasí nejsou výjimečné. Rok co rok se roční období posouvají, prolínají a my nemáme jistotu, zda ještě v dubnu nebude potřeba odklízet sníh. Proto by měl každý zahradník s výkyvy počasí počítat a být připravený, mírnit jeho dopady na svou úrodu. Poradíme, jak na to a jak likvidovat už vzniklé škody.

Přívalové deště

Prudký liják dovede řádně potrápit. V těchto případech nedokáže půda pojmout množství vody, která bez užitku odtéká. Tomu můžete předejít zatravněnými vsakovacími pásy i odtokovými kanálky mezi záhony. Pomáhá i pravidelné kypření půdy a pěstování hluboce kořenících rostlin.

Když bouře odejde, polehané rostliny podvažte a přivažte ke kolíkům, které musíte zarazit skutečně hluboko, aby je voda opět nevyplavila. Rostliny, které podvázat nelze a máte pocit, že už jim není pomoci, rovnou odstraňte, aby je nechytila plíseň. Předpěstované okurky a rajčata většinou zachránit nepůjde, záleží na rozsahu škod. Poničené plody jsou bohužel náchylné k houbovým chorobám a pokud už na rostlinách choroby objevíte, izolujte je od ostatních, ať se nákaza nešíří. U trvalek je nutné odštípnout poškozené květy a listy a rostliny pohnojit.

Poškozeným stromům udělá dobře zastřihnutí u nejbližšího rozvětvení (řezy přetřete hojivým pletivem). Pokud už stromky plodí, kousky, které nejsou v kondici, otrhejte.

Samostatnou kapitolou je trávník. Liják dokáže nadělat velkou paseku – odnést část zeminy, za zmínku stojí i déle stojící laguny. Bahno nejprve nechte vyschnout a rozhrňte ho hráběmi, zapracujete ho tak do travního drnu a půdu provzdušníte. Máte-li na zahradě dobře vzrostlý trávník, máte štěstí. Pokud ale voda odnesla vrchní vrstvu zeminy, bude potřeba trávník znovu osít. Ani nyní nerezignujte na časté sečení. Trávníku jen prospívá.

Období sucha

Vytrvalé deště často střídá období sucha. Základem jsou připravené sudy, kádě, retenční nádrže a další nádoby, do kterých můžete chytat dešťovku. Nádobu postavte pod okap, aby vám do ní steklo co nejvíce vody. Zalévejte brzy ráno anebo večer. Odborníci tvrdí, že tak ušetříte až 30 procent vody. Naši předci si k vláze pomáhali kypřením půdy motykou. Vidlemi pak povrch zamulčovali posekanou trávou, kůrou nebo slámou. Pomoci může i mírné zastínění rostlin přírodními materiály, např. rákosovými rohožemi.

Kroupy

Vyvarovat se ztrátám způsobeným krupobitím není jednoduché. Většinou přijdou nečekaně a nestihnete zareagovat. Mohou však pomoci pevně natažené, ale přitom pružící sítě přes záhony, které navíc rostliny ochrání před okusem. Hodit se mohou i přístřešky, ideální je plech, protože plexisklo, laminát či sklo mohou kroupy rozbít.

O jahodách se říká, že jsou jako plevel, proto vás asi nepřekvapí, že ani kroupy je příliš neohrozí. Záhony očistěte od polámaných listů a poničených plodů. Smířit se budete muset s menší a možná i opožděnější úrodou. Naše babičky však přísahaly na kouzelné hnojivo ze slepičinců, které prý dovede jahody spolehlivě vzpružit.

Vítr

Zatímco kroupy jsou obvykle překvapením, o větrném počasí nás většinou meteorologové informují včas. Je čas se na ně připravit. Volně položené předměty odstraňte anebo připevněte. Ale na vítr můžete myslet už při plánování zahrady. Odborníci například doporučují založit živý plot, který poslouží jako větrolam. Měl by stát na té straně, odkud převážně vítr vane – obvykle to je sever a západ. Samozřejmě by měl co nejméně stínit. Ideální živý větrolam sestává ze tří řad dřevin, z nichž krajní jsou nízké a prostřední vyšší, nejsou to je vysoké stromy, ale i keře. Výšku plotu volte podle velikosti pozemku. Už řídký plot výrazně ztlumí rychlost větru přibližně na pozemku, která odpovídá 15násobku výšky plotu. Hustší plot pak funguje až na 30násobku jeho výšky.

Zdroj: Robomow

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout