Placenta - Když jsem poprvé četla návod na internetu, jak si připravit placentový shake, trochu se mi přes smích zvedal žaludek. Celou cestu domů jsme s manželem vtipkovali o tom, jak z mojí placenty udělá steak.

O rok později, již po porodu, jsem se setkala s Lynneou Shrief, zakladatelkou International Placenta Encapsulation Network, a začala jsem litovat, že jsem svou placentu pouze pohřbila pod stromem, aniž bych nejdříve využila všech podporujících látek, které nabízí. Sice shake ani steak z placenty bych si asi po porodu nedala, existuje však spousta dalších způsobů přípravy placenty, které bych určitě zvážila. Například essence, homeopatické látky, tinktura a nebo to nejzajímavější - kapsuly (vyrobené ze sušené placenty). Tyto metody - Placenta Encapsulation - jsou v Anglii čím dál populárnější a mnoho dul a porodních asistentek se nechává Lynneaou Shrief vycvičit, aby i ony mohly nabízet svým klientkám žhavou novinku. Metoda vychází z tradiční čínské medicíny a slibuje velmi zajímavé výsledky.

Placenta má totiž v sobě vysokou koncentraci hormonu (oxytocinu a CRH), vitamín E a B6, železo a kmenové buňky. Čerstvou maminku může tedy přímá či nepřímá konzumace placenty podpořit jak fyzicky (podpora při zastavení krvácení po porodu, rychlejší hojení poranění, lepší tvorba mléka, menší poporodní bolesti), tak i psychicky (nejlákavější je právě slib, že placenta pomáhá předejít poporodní depresi, vyrovnat nálady, udržet maminku v pozitivním naladění, atd.). Zatím neexistují vědecké výzkumy, které by tyto sliby přímo podpořily, ale když porovnáváme různé výsledky výzkumů na tuto problematiku přímo zaměřených, pomocí selského rozumu dojdeme k závěru, že tato metoda je vědecky opodstatněná.

Například výzkumy jedné izraelské biotechnologické společnosti na krysách prokázaly, že kmenové buňky z placenty pomáhají u mnoha onemocnění včetně roztroušené sklerózy, lze tedy logicky předpokládat, že mohou podpořit i proces hojení ženského těla po porodu. Jelikož placentu stejně každá porodíme, tak proč nevyužít možnosti, které nabízí její přímá i nepřímá konzumace? V Čechách, dle mně dostupných informací, je zatím velmi těžké vyžádat si svoji placentu z porodnice. V mnoha dalších státech EU, včetně zejména Anglie, tomu tak vůbec není. Možná je načase, abychom si i tady začali nárokovat tento orgán, který je nerozlučnou součástí miminka po dobu devíti měsíců, abychom mohly v křehkém poporodním období využít výhod placenty pro sebe.

„Infekční odpad“ - pojem, pod který spadá placenta po porodu v porodnicích v ČR, je dost neuctivý název pro orgán, který po dobu devíti měsíců živí malé děťátko. Viděli jste svoji placentu? Čerstvá placenta hned po porodu rozhodně nevypadá jako infekční odpad, ale jako živý a krásný orgán, velmi připomínající strom. Jedna z teorií hlásí, že právě z tvaru placenty pochází pojem „strom života“, který je součástí mnoha náboženství. Pozůstatky rituálu a pověr, které placentu uctívájí jako důležitý, či dokone magický orgán, vidíme všude po světě.

Kmeny Ibo v Nigérii a Ghaně považují placentu za dvojče dítěte a dopřávají jí plnohodnotný pohřební rituál. V Indonésii je placenta také považována za dvojče či dokonce staršího sourozence dítěte, a jeho ochránce (anděle strážného) na celý život - placenta je s úctou pohřbívána tatínkem v den porodu. Na Hawajských ostrovech je rovněž posvátná a dobré zacházení zaručuje zdraví dítěte. Filipínské matky dokonce pohřbívají placentu společně s učebnicemi, aby dítě bylo chytré, stejně jako Navajo indiáni pohřbívají placentu s příslušenstvím pro jakoukoliv profesi, kterou rodiče chtějí, aby dítě vykonávalo. V Koreji se popel spálené placenty podává dítěti jako lék proti nemocem. Seznam je mnohem delší...

Pokud je i pro vás příliš radikální svoji placentu konzumovat, může být krásné nechat se inspirovat některou z tradic domorodých kmenů, abyste uctili placentu a vzdali hold devíti měsícům, kdy živila vaše dítě. Jeden z nejjednodušších rituálů je právě pohřeb placenty na zahradě (je dobré nejdříve zjistit, jaké jsou legální požadavky pro hloubku jámy - jde také o praktické opatření, aby placentu nevyhrabávala zvířata), a zasazení stromu - uctíte jednak podstatu placenty jako „stromu života“, a také dopřejete svému dítěti krásný symbol jeho příchodu na svět - jeho vlastní strom na zahradě. Často se praví, že strom by se měl zasazovat v den, kdy placenta sama odpadne (v případě Lotosového porodu), anebo v den, kdy odpadne pupečník. Je to nádherná příležitost, jak oslavit příchod dítěte na svět a jeho první krok k nezávislosti.

Osobně si myslím, že úcta vůči své placentě může být pro mnoho žen i způsobem, jak vyjádřit úctu a poděkování vlastnímu tělu za devět měsíců cesty těhotenstvím a za porod. Zda orgán, který byl nezbytnou součástí našeho těla po dobu těhotenství, je „infekční odpad“ nebo „posvátný strom“, může hrát zásadní roli v ženském vnímání svého těla a porodu. Osobně vnímám rodící ženu jako bohyni tvořící celé nové univerzum, a k té pojem „infekční odpad“ rozhodně nepatří.