Pošta pro tebe 20. 1. 2016

Společným mottem dnešním příběhů by mohl být závod s časem. Někdy se vleče a jindy sprintuje. Dana i Josef s ním bojují každý po svém. 

Dana z pořadu Pošta pro tebe ze dne 20. 1. 2016 je žena zralého věku. Vlídná, milá, kultivovaná. Je až s podivem, jaké motivace si člověk dokáže nalézt, pokud nechce jen pasivně čekat na konec svého života. Mnoho lidí ve vyšším věku však prožívá frustraci ze samoty, z toho, že jsou nepotřební, zbyteční, na obtíž. Dana je živým důkazem toho, že žít svůj život naplno může každý, pokud sám chce. Dana prožila II. světovou válku, vychovávala sama syna, dvakrát čelila smrtelné nemoci, přesto tvrdí, že prožívá konečně život tak, jak si opravdu přeje. Své zkušenosti a prožitky by ráda sdílela s chlapcem, kterého její rodina ukrývala za války. Myslela na něj celá léta, ale stále řešila něco důležitějšího než setkání s ním. Nečekala na tuto chvíli příliš dlouho?

Josef z pořadu Pošta pro tebe ze dne 20. 1. 2016 je muž, od něhož by se mohl kdekdo z nás učit. S roztroušenou sklerózou žije Josef už mnoho let, ale její progrese je nemilosrdná. Josef jí čelí pouze svým odhodláním a ona mu oplácí tím, že jeho tělo vůbec nešetří. Potýká se především s každodenními trablemi, a proto záměrně vyhledává jakoukoli malou radost, která by do jeho života přinesla alespoň trochu pozitivní energie.

Rodina ho v této situaci opustila, ale díky přátelům žije dál. Jednou z jeho hezkých vzpomínek je ta na dívenku z první třídy, která se později stala i jeho tajnou láskou. Co těch několik desítek let dělala? Jak se asi má? Pozná Josefa ještě?