Zmatky
Klára Mikulecká
Román o vztahu matek a dcer napříč třemi generacemi, o úskalí rodičovství včetně dobrých předsevzetí, která se často míjejí s realitou a jsou spíš zdrojem nedorozumění. Vypravěčkou je nejmladší Bětka, která navzdory uměleckému povolání a zdání bohémského života střídmě odhaduje svoje možnosti a chová se převážně pragmaticky. Když neplánovaně otěhotní s výrazně starším partnerem, který navíc čeká dítě s další ženou, nabere její život nečekané obrátky a pečlivě budované bezpečí se hroutí. Šance na usmíření s matkou překazí její smrt a přinutí Bětku k bolestné bilanci. Stěhuje se do domu po babičce a v rámci jeho oprav přehodnotí nejen svůj vztah k matce, ale i k obdivované babičce i svůj rezervovaný vztah k lidem vůbec. Rekonstrukce domu tak představuje především rekonstrukci jejího vlastního života.
Eliška je mladá žena, která má všechny důvody ke spokojenosti – je vdaná, dobře situovaná a má krásnou dcerku. Jenže manželství s Pavlem upadá do rutiny a v jejím životě se objeví mladý učitel, její dávná láska. Eliška tak balancuje mezi mateřstvím, rozpadajícím se vztahem a milostným citem, jenž trvá navzdory času i zásadním změnám, kvůli nimž románky z mládí obvykle končí v propadlišti vzpomínek. Proč je ten kluk, co jí vždycky říkal Něha, tak neodolatelný – i když nenosí mužný zevnějšek jako Pavel, z bot se mu klube palec, neřídí auto a interiér jeho domku po babičce spíš než skutečný domov připomíná několik desítek let staré kulisy ze seriálu Vyprávěj? Příběh o tom, jak snadné je nevědět, kým vlastně jsme – a jak těžké je slyšet, když nás někdo volá jménem, které už necítíme jako vlastní.