Autor: Pavel Juřík
Nakladatelství: Universum
Datum vydání: 03/2025
Formát: 190 × 263 mm, 1050 g
Vazba: pevná
Počet stran: 264
Cena: 479 Kč
Korunovační klenoty patří mezi nejdůležitější symboly státu, dodnes je uctíváme a obdivujeme. Jejich historie sahá až do pravěku a starověku, kdy se z jednoduchých symbolů moci kmenových vůdců postupně proměnily v promyšlenou řadu „regálií“, s přesně stanoveným významem. Královskou nebo císařskou korunu doplnilo nejprve ve starém Egyptě a Římě žezlo a ve středověku říšské jablko, státní meč, korunovační kříž nebo roucho.
Tato kniha přináší přehled historie více než tří desítek korunovačních klenotů a jejich zemí a seznamuje s osudy panovníků, kteří se na nich nejvíce podíleli. Přináší také informace o jejich uměleckém ztvárnění nebo o průběhu korunovací a o hlavních panovnických rezidencích.
Slovy autora z Úvodu knihy:
Historie korunovačních klenotů sahá až do dávného starověku a byla zřídkakdy klidná. Tyto klenoty jsou přímo spojeny s osudy panovnických rodů a vlád a byly tím prvním, o co měli zájem nejen dědicové trůnu, ale také uchvatitelé moci z domova i zahraniční. Proto byly jejich osudy často psány krví.
Jedinečný význam korunovačních klenotů se odráží rovněž v pravidlech a ceremoniálech, při kterých byly nebo jsou používány. Panovník nebo panovnice se stávají hlavou státu a nositelem královské insignie z Boží milosti, prohlášením za krále nebo císaře, složením slibu a přijetím panovnických insignií. Jejich mimořádné postavení se projevuje při korunovaci a dalších státních ceremoniálech i při pohřbu korunované hlavy. Ceremoniály byly vždy navrženy tak, aby vyjadřovaly jejich posvátnost, aby byly nádherné a vryly se navždy do paměti účastníků a diváků.
Většina korunovačních klenotů se sice dochovala dodnes, ale mnoho jich bylo zničeno za dramatických zlomů národní historie, např. za anglické revoluce roku 1649, Velké francouzské revoluce roku 1793 nebo v roce 1811, když Prusko dalo roztavit polské korunovační klenoty, aby zničilo doklad existence nezávislého polského státu.
Častokrát byly klenoty ukrývány, některé byly odcizeny nebo rozebrány a zlato a drahé kameny byly prodány. Mnoho nechybělo a korunovační klenoty Svaté říše římské, Uher nebo Království českého mohly být na konci druhé světové války nenávratně ztraceny, podobně i ruské v letech 1917 až 1922. Mezi nejstarší dochované patří korunovační klenoty Svaté říše římské, Lombardie, Uher, Království českého, Švédska nebo Rakouska.
Z hlediska tuzemského práva korunovační klenoty patří mezi symboly státu, proto je jim prokazována úcta a potřebná ochrana. Podle mezinárodního válečného práva jsou řazeny mezi nejvýznamnější národní kulturní památky a jako takové se nemohou stát válečnou kořistí ani být úmyslně zničeny.
Podívejme se společně, jak korunovační klenoty a ceremoniály vznikaly a jak se v nich projevovaly historické události v Evropě a v jejích bývalých koloniích v Brazílii a Mexiku. Seznámíme se zajímavými osobnostmi, historickými událostmi a s jedinečnými uměleckými díly nevyčíslitelné hodnoty.
Ukázka z knihy Korunovační klenoty:
Druhými nejstaršími dochovanými korunovačními klenoty v Evropě jsou koruna a říšské jablko římských králů a císařů. Ke své korunovaci papežem Janem II. dne 2. února 962 v bazilice sv. Petra v Římě je objednal císař Ota I. Veliký. Koruna sv. Karla Velikého (Couronne de Charlemagne nebo také Reichskrone) měla být vyrobena již o rok dříve, pravděpodobně zlatníky v Dolním Porýní (Kolín nad Rýnem, Essen aj.), kamara a kříž byly vyrobeny později. Roku 1027 byla koruna upravena pro korunovaci Konráda II. († 1039).
Dosvědčuje to latinský nápis z perel na spojovacím oblouku: Chuodradus dei gratia romanorum imperator augustus (Konrád, římský císař z milosti Boží). Císařská koruna se skládá z osmi zlatých obdélných polokruhem zakončených destiček (lamel) s rozměry 14,9 × 11,29 cm, má tedy tvar oktagonu. Ten symbolizuje hradby Říma nebo hradby nebeské, ale také důstojnost císaře a život věčný.
Kameny po stranách symbolizují Zjevení svatého Jana a podobají se též náprsnímu štítku nejvyššího kněze Izraele. Koruna je spojena klenutým pásem (kamara) zdobeným obloučky. Na čelní straně je rovnoramenný křížek. Na destičkách se střídá vždy pole s klenotnickou výzdobou (drahokamy a perly) a pole s figurami starozákonních proroků a králů, vyrobených z tzv. přihrádkového emailu. Tyto figury představují čtyři hlavní křesťanské ctnosti:
• král David – spravedlnost;
• král Šalomoun – moudrost a pokora před Bohem;
• král Ezechiáš s prorokem Izajášem – důvěra v Boha;
• trůnící Ježíš Kristus mezi dvěma anděly – král králů s nápisem Per me reges regnant (Skrze mě vládnou králové).
Osmidílná koruna nebyla vytvořena náhodou. Osmiúhelník má půdorys dvou protínajících se čtverců, které představují dvě svatá města: nebeský Jeruzalém a Řím. Tvar oktagonu odkazuje i na půdorys kaple Karla Velikého v Cáchách a ta se podobá byzantské bazilice San Vitale v Ravenně. Symboliku osmi segmentů lze vykládat též jako zpodobnění příběhu o potopě ze Starého zákona, kdy přežilo jen osm lidí a ti uzavřeli novou smlouvu s Bohem. Sametová čepice purpurové barvy pochází z 18. století. Koruna váží okolo 3,5 kg. V letech 2008–2009 šperkař Jiří Urban z Turnova s manželi Cepkovými z Bratislavy vyrobili starými technologiemi dokonalou kopii říšské koruny, která je vystavena na hradě Karlštejně. Koruna svatého císaře Karla I. Velikého je druhou nejstarší panovnickou korunou v Evropě.
O autorovi knihy Korunovační klenoty:
PAVEL JUŘÍK (* 1965) je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a jeho zálibou je historie a cestování. Jeho první knihy se zabývaly historií a budoucností platebních karet (např. Platební karty, Ilustrovaná historie placení) a historií bankovnictví na území České republiky (Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě). V posledních letech se věnuje především historii české a moravské šlechty (Jihočeské dominium – 2008, Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu – 2015).
Od roku 2013 v nakladatelství Universum vydal řadu knih zaměřených na historii šlechtických rodů: Šternberkové (2013), Encyklopedie šlechtických rodů (2014), Kolowratové (2016), Lobkowiczové (2017), Schwarzenbergové (2018), Kinští (2019), Rožmberkové (2020), Czerninové (2021), Chotkové (2022), Harrachové (2023), Liechtensteinové (2023), Valdštejnové a Dietrichsteinové, Mensdorff -Pouilly (2024).
Vydal zde i knihy o historii vojenství Královna bitev, České země a vznik moderního evropského dělostřelectva (2021) a Armáda - Od starověku po kosmické války (2022). Svými knihami a články zpřístupňuje čtenářům zajímavé informace o dějinách.
Tuto knihu Korunovační klenoty koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Knižního klubu nebo na eshopu Luxor.cz.
Vendula Flassig Vrablová
ChytráŽena.cz