Zdeněk ocenil úklid restaurace, David se těší, jak mu předvede, co umí, co se naučil. Což se šéfovi líbí. Už moc se mu ale nelíbí very rare biftek. A David si nasype sprostá slova na hlavu. Na druhý pokus je šéf konečně spokojený. „Chutná to dobře, nemůžu říci půl slova. Aby se nestalo, co mě, stačí si do kuchyně koupit teploměr. Není to průšvih.“

Je Zdeněk Pohlreich opravdu tak přísný, jak se traduje? David to vyvrací: „Jsem rád, že si se mnou šéf hodně povídal i mimo kameru, to mě motivovalo hodně. Naučilo nejvíc. Zkrátka bych všem, kterým se kšeft moc nehýbe, radil pozvat si někoho na konzultaci. Zdeněk Pohlreich je pro mě virtuos s nožem v ruce, který má co říci a kuchyni fakt rozumí. A není důvod se ho bát.“
David a jeho tým dostali obrovskou pochvalu. Za to, jakou práci odvedli na interiérech. Ohodnotí také to, že Davidovi nesmrdí práce. A to je v tomto byznysu velká vzácnost. Jako motivaci do dalších dní a let dostal David jednu hvězdičku. Proč? Aby ho vedla k tomu být lepší. Každý den. Souhlasíte s takovým hodnocením?