Jak spí zvířata? I to zjistíte na Prima ZOOM

Vydejte se do říše zvířecích snů na Prima ZOOM:

Primáti orangutani mají stejné spánkové fáze jako lidé – rem a non rem. Při fázi rem je mozek vysoce aktivní, ale tělo je ve spánkové paralýze. Při fázi non rem mají mozkové buňky pravidelnou aktivitu, zkušenosti nabyté během dne se ve spánku opakují a informace se upevňují. Kognitivní funkce se po kvalitním spánku zlepšují, kvalita spánku ovlivňuje výkonnost mozku. Orangutani lépe plní zadané úkoly. Včely mají jednoduchý mozek a spí poměrně dlouho. Dělnice devět až deset hodin a sběračky pylu sedm hodin, a to převážně v noci. Při nedostatku spánku jsou méně efektivní ve své činnosti, mnohem méně komunikují. 

Spánek výrazně ovlivňuje jejich výkon. U slonů může fáze non rem probíhat vestoje, při fázi rem sloni leží. Podle výzkumu sloni v přírodě téměř nespí. Je to dáno náročnou potřebou krmení. Pro některá zvířata může být spánek potenciálně smrtelný. Lachtanu jihoafrickému ve vodě hrozí, že by se mohl ve spánku utopit. Proto spí jen jedna polovina jeho mozku. Druhá je bdělá a zajišťuje dýchání. Lachtani ve vodě potlačují fázi rem, ale na souši u nich probíhají obě fáze. 

Bernešky velké na vodě během spánku pádlují nohama a spí oběma hemisférami mozku. Totéž provozují pravděpodobně i za letu na dlouhé vzdálenosti. V aktivní spánkové fázi se mozková aktivita olihní, jejichž předkové žili na Zemi již před 500 miliony lety, projevuje zbarvením jejich kůže, ztrácejí tak obezřetnost. Mladí jedinci olihní spí také delší dobu fází rem stejně jako mláďata ptáků a savců. Také mořský plž, zej kalifornský, s jednoduchou nervovou soustavou, který je vývojově starší než olihně, je ve dne aktivní a v noci spí a dodržuje stejný rytmus jako člověk.

Střídání dne a noci udává rytmus spánku živých bytostí. Každý tvor bez rozdílu si musí najít chvilku na spánek. Je to nezbytné, pokud chce zůstat naživu a ve střehu. Jak to ale udělat, když kolem je tolik dalších tvorů, kteří nechodí spát ve stejnou dobu? V džungli má každý svůj vlastní rytmus. Stejně jako my, také lidoopi spí rádi v noci. Narozdíl od opic se kaloň ukládá ke spánku po probdělé noci. Visí hlavou dolů, protože tato poloha mu umožňuje rychlý vzlet v případě nebezpečí. 

A že ho v džungli číhá mnoho. Krajta mřížkovaná loví ve dne i v noci, ale je schopna detekovat pouze teplá, pohybující se těla, a pokud se kaloň neprobudí, neriskuje moc svůj život. Krajta si tedy počká. Rozšířené zorničky a svěšená hlava jsou známkou toho, že usíná. Stejně jako krajta může i želva spát, kdy chce a kde chce. Taková cibetka tráví noci lovením a spí přes den. Termiti působí dojmem, že jsou neustále aktivní. Při bližším pozorování zjistíme, že někteří občas vyjdou z řady a stojí bez hnutí. Jsou to vojáci, kteří hlídají, ale když nic nehrozí, může být zastavení se příležitostí k odpočinku. 

Výjimečný pták fregatka dokáže uletět tisíce kilometrů, aniž by přistála na zemi nebo na vodě. Využívá teplých proudů a bez námahy plachtí. Dokáže spát za letu tak, že zhruba na deset vteřin se polovina jejího mozku uvolní a fregatka usne. Postupně nasbírá několik hodin spánku za den. Všichni ptáci mají tu vlastnost, že spí jen polovina jejich mozku. Vedro a 100% vlhkost v pralese nutí některá zvířata ke krátké odpolední siestě. Takoví sloni však přes den neodpočívají. Když zrovna nejedí, tak pijí a koupou se, aby ochladili svá přehřátá těla. S přicházejícím večerem si denní zvířata začínají hledat místo k, pokud možno, nerušenému spánku. 

Konec dne předznamenává velký převrat ve vodním světě, kde se také živočichové ukládají ke spánku. Přicházející soumrak však signalizuje začátek lovu, na který se vydávají žraloci. Ale ani na souši není úplný klid. Noční lovci se probouzí a vydávají se hledat potravu. Netopýři, outloni nebo třeba kančil jsou nyní plně aktivní. Celou noc nespí ani sloni, kteří celých dvacet hodin denně hledají potravu. Když se konečně uloží ke spánku, mají sny – stejně jako jiní savci nebo ptáci.