8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
MDŽ nebo Den matek?
Karin Babinská je absolventka pražské FAMU – obor filmová a televizní režie. Během studia natočila několik krátkých filmů, z nichž Jakub a Veronika (1996) získal řadu ocenění na mezinárodních filmových festivalech. V pátém ročníku natočila pro ČT tři povídky do cyklu Bakaláři. Věnuje se režii TV spotů. Pusinky jsou jejím celovečerním hraným debutem.
Snowboarďáci, Rafťáci, Experti, Panic je nanic - teenagerovské komedie s dominujícími klukovskými hrdiny ovládly plátna našich kin. Chtějí být Pusinky dívčí variantou na tenhle atak?
Karin Babinská: Pusinky nechtějí být ničí variantou. Pusinky jsou originál! První verze filmové povídky vznikla už v roce 2001, tedy dávno před filmem Snowboarďáci, který odstartoval průvan teenagerovských komedií. Ale určitě je pravda, že v těchto filmech byly zatím dívky jen jakési křoví, které je nutné dostat do postele. V Pusinkách jsou hlavními postavami tři holky, které se rozhodnou jet do Holandska. Každá z nich je úplně jiná.
Projekt Pusinek existuje už delší dobu. Proč se dočkaly realizace až nyní?
Karin Babinská: O film se producentsky několik let staral Negativ. Natáčení se dvakrát odložilo, protože film nebyl finančně zajištěný. V roce 2005 se pak podařilo dát peníze aspoň částečně dohromady, ale pro obrovské realizační neshody mezi mnou a producenty byl projekt zastaven týden před natáčením. Všechno zlé je k něčemu dobré... Požádala jsem o pomoc Viktora Schwarcze ze Cineartu, který projekt producentsky převzal a podařilo se mu jej znovu oživit. Dali jsme do kupy peníze a loni v červnu začali točit.
Pro vyznění filmu je podstatné obsazení tří hlavní hrdinek. Kde jste je našla?
Karin Babinská: Holky jsou výsledkem tříletého hledání. S Láďou Ondráčkem z Locallcastingu jsme viděli snad 700 hereček. Holky naprosto odpovídají mým představám o postavách, někdy mám pocit, že ony prostě těmi postavami jsou. Takže jsem role herečkám nijak nepřizpůsobovala, nebylo to potřeba.
Co vás zaujalo na scénáři Petry Ušelové, že jste se rozhodla právě Pusinkami debutovat v hraném celovečerním filmu?
Karin Babinská: Od samého počátku, už od prvního nápadu s Petrou na scénáři spolupracuju. Vyvíjel se a byl upravován pět let a to je opravdu dlouhá doba. Je v něm z naší strany hodně osobního. Ten scénář mám ráda pro jeho přímost a otevřenost, pro schopnost bořit tabu a ukazovat svět holek takový, jaký opravdu je. S ničím se nepárat, před ničím nezavírat oči - ale to vše zároveň s humorem, pochopením a velkou láskou k postavám.
Větší problémy jste měla s obsazením mužských rolí...
Karin Babinská: Za tu dobu, co se realizace odkládala, se leccos změnilo. Museli jsme hledat třeba nového představitele čtrnáctiletého Vojty, jiní herci zase už měli nové závazky. Jsem ráda, že z původního obsazení zůstal v roli Beďase Matěj Ruppert. Do herecké sestavy přibyl Filip Blažek. V dalších mužských rolích je pak skvostný Mário Kubaš a Erik Kalivoda.
Jaké zkušenosti jste si odnesla z natáčení svého celovečerního debutu a co bylo oproti očekávání horší?
Karin Babinská: Točili jsme v červnu a červenci šest týdnů na severu Čech a musím říct, že už si to teď s odstupem času vybavuji jen matně. Vím, že to bylo velmi náročné. Náš film je road movie, tak jsme se i my neustále přesouvali z místa na místo, často jsme točili i několik lokací za den. Na všechno bylo málo času, ale to je asi vždy. Peněz nebylo mnoho, což způsobovalo stres. Ke konci jsem byla hodně vyčerpaná a říkala jsem si, jestli mi to natáčení filmů vůbec stojí za to, z jakého důvodu bych se do podobné akce pouštěla znovu. Proč to ti filmaři dělají? A pak mi došlo, že je to jako s porodem. Prostě na tu bolest zapomenete, abyste byly schopny rodit znovu. No vidíte, a já zapomněla. Zůstal ve mně jen pocit, že to snad všechno mělo smysl.
Váš film je road movie, kde hraje velkou roli krajina, prostředí příběhu, atmosféra místa. Když třeba Jan Svěrák natočil Jízdu, vybral si k tomu malebné lokality jižních Čech. Proč jste vy vyslala své hrdinky do nemalebné průmyslové krajiny severních Čech?
Karin Babinská: Ale mně se ta krajina nezdá nemalebná. Je to industriální romantismus, svým způsobem mě to fascinuje. Navíc holky jedou do Holandska, takže to mají na trase.
Už jste se scenáristkou Petrou Ušelovou mluvily o tom, nakolik jste naplnila její vizi?
Karin Babinská: Na scénáři jsme spolupracovaly tak dlouho, že se za tu dobu naše vize vzájemně prolnuly, takže doufám, že je s výsledkem spokojená.
Bylo něco, k čemu měla zásadnější výhrady?
Karin Babinská: Nebylo nic, říkala, že si to přesně takto představovala.
Kdo jen něco málo ví o režii a herectví, tuší, že asi nebylo moc jednoduché hodit čtrnáctiletého kluka – myslím tím Oldřicha Hajlicha – do klubka starších dívek. Mohl být z toho holčičího světa dost vyděšený, ne?
Karin Babinská: Olda se s tím popasoval skvěle, i když musím říct, že za těch pár týdnů prošel obrovskou proměnou, dospěl. Určitě to byla slušná průprava do budoucna...
Jak se vám s mladými herci pracovalo?
Karin Babinská: Holky i Olda mě svým přístupem k práci překvapovali každý den. Precizně se připravovali, byli velmi soustředění, disciplinovaní, chovali se naprosto profesionálně. Pracovalo se mi s nimi lehce a dobře. Velmi citlivě reagovali na všechny moje připomínky a byla s nimi legrace. Ani na okamžik jsem nezalitovala toho, že jsem si je vybrala.
Podstatnou součástí každého filmu pro mladé publikum je hudba. Na jakou jste vsadila vy?
Karin Babinská: Zkomponování filmové hudby i celková hudební dramaturgie byla věcí Jana P. Muchowa.
Před natáčením jste uvažovala o hiphopové muzice – proč jste se od ní nakonec odvrátili?
Karin Babinská: S Honzou jsme se domluvili, že oslovíme několik kapel a požádáme je, zda nemají nějaká dema. Písničky jsem totiž potřebovala už do střižny, protože ve filmu je řada pasáží, které bylo nutné stříhat na hudbu. Honza oslovil i hiphopové skupiny a někteří slíbili, že něco dodají. Ale čas plynul a nic, jiné kapely zaplňovaly místa určená pro hiphop a my postupně zjistili, že je to takhle lepší. Tak to prostě někdy chodí….
Jak se vám pracovalo s kameramanem Martinem Doubou?
Karin Babinská: S Martinem spolupracujeme už dlouho a oba víme, co můžeme od toho druhého čekat. Naše spolupráce je ideální, protože máme velmi podobné vidění světa, takže potom dochází k opravdu tvůrčí symbióze.
Čtěte také:
Pusinky – dívčí roadmovie od dubna v kinech
Pusinky – Herecké obsazení
Pusinky - Rozhovor s herečkou Sandrou Novákovou
Pusinky - Rozhovor s herečkou Petrou Nesvačilovou
Pusinky - Rozhovor s herečkou Marií Doležalovou
Pusinky - Rozhovor s hercem Oldřichem Hajlichem
Pusinky - Rozhovor s hercem Máriem Kubašem
Pusinky - Rozhovor s hercem Erikem Kalivodou
ZUZI
Chytrá Žena.cz
