Tvary kuchyňské linky

V minulých letech byl výběr kuchyňských linek velmi omezený. Jednalo se většinou o jednoduché skříňky poskládané vedle sebe do řady a k nim přistavený samostatně stojící sporák, který se k nim většinou ani nehodil. Ke změně došlo až během devadesátých let minulého století, kdy se po sametové revoluci začalo na trhu objevovat spoustu výrobců kuchyní, kteří přetvářeli tyto ne zrovna oku lahodící místnosti v příjemné, hezké a praktické místo. No a dnes již existuje velké množství kuchyňských studií, které se mezi sebou perou o zákazníky vymýšlením různých vychytávek a stále nových tvarů a stylů kuchyňských linek a k nim vestavěným spotřebičům.

Dle rozlohy místnosti a její polohy v bytě (domě) začalo vznikat spoustu designových návrhů, jak která kuchyň bude vypadat, aby její užívání bylo pro zákazníky co nejpraktičtější a aby čas strávený v kuchyni nebyl vnímám jako práce, ale jako zábava. Do každé místnosti se hodí jiný typ kuchyňské linky.

Přímá kuchyňská linka jednostranná je vhodná především do úzkých místností, kdy všechny skříňky a spotřebiče jsou řazeny postupně za sebou, přičemž protější stranu je možné využít pro police s úložnými prostory, případně pro umístění pultového jídelního stolu. Jedná se o nejjednodušší uspořádání kuchyně.

Přímá kuchyňská linka dvoustranná je vhodná do užších průchozích místností, kuchyňská linka je zde umístěna podél zdí místnosti rovnoběžně naproti sobě, čímž se získá více úložného prostoru než u předchozí varianty. Jídelní stůl bývá zpravidla ve vedlejší místnosti, protože by tady při přípravě pokrmů překážel.

Dalším typem je kuchyně s ostrůvkem. Uspořádání této kuchyně se velmi podobá dvoustranné kuchyňské lince s tím rozdílem, že jedna část kuchyňské linky není situována ke stěně, ale je v prostoru přístupná i z další místnosti (např. obývací pokoj, jídelna). Tato část je nazývána ostrůvkem. Výhodou ostrůvku je velká pracovní plocha, která je přístupná ze všech stran nebo také to, že ostrůvky bývají z jedné strany doplněny o tzv. snídaňový bar umožňující konverzaci návštěvy s hospodyňkou během přípravy jídla nebo jeho konzumaci přímo v kuchyni. Ostrůvek může být přičleněn i k rohové kuchyni.

Rohová kuchyně bývá nazývána také jako „kuchyň ve tvaru písmene L“, protože linky bývají situovány u dvou stěn přiléhajících k sobě. Tato kuchyně je z praktických důvodů nejobvyklejším řešením kuchyně. Kuchař se zde totiž moc nenachodí, vše má po ruce a organizace přípravy jídla je také jednodušší. Zbývá také spousta místa pro klasický jídelní stůl přímo v kuchyni.

Kuchyň ve tvaru písmene U je vlastně rozšířením rohové kuchyně o další řadu skříněk. Kuchyňská linka zde zabírá prostor podél tří stěn místnosti, což umožňuje získat mnohem více úložného prostoru než u předchozích druhů. Je velmi prostorná, vše je na dosah ruky, organizace práce na sebe přirozeně navazuje. Není zde však vhodné umísťovat jídelní stůl, protože by se tak mohl stát překážkou mezi jednotlivými zónami. Kuchyň ve tvaru písmene U lze vytvořit také v otevřeném prostoru, kdy kuchyňská linka je vedena podél dvou sobě přilehlých stěn a třetí stranu tvoří barový pultík.

Kuchyň ve tvaru písmene G je rozšířením předchozí „účkové“ varianty (zabírající prostor kolem tří stěn) o barový pult. Vhodné je především pro větší místnosti.

Kuchyň ve tvaru písmene T je méně obvyklým řešením dispozice kuchyňské linky, která zde zaujímá prostor u jedné stěny a je doplněna ostrůvkem. Ten ke kuchyňské lince přiléhá, což usnadňuje odkládání těžších břemen z linky na ostrůvek táhnutím (nikoli zvedáním). Další výhodou je zde samozřejmě získání více úložného prostoru. Velkou nevýhodou tohoto řešení ale zůstává to, že od sebe odděluje jednotlivé zóny, což vede k nepraktičnosti při organizaci práce v kuchyni. Při přípravě jídel se tak kuchař více naběhá při vyhýbání se tomuto ostrůvku.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10