Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 16. týden:

Na světě existuje více než 10 000 měst, z nichž polovina před 40 lety neexistovala… A 55 % světové populace – přes 4 miliardy z nás – nazývá tato města domovem a každý týden se k nám stěhuje další milion. A všechna tato města jsou v té či oné formě měřena. Počet obyvatel, životní náklady, míra kriminality, rozloha, úmrtnost a porodnost, teplota, HDP… 

To jsou typy čísel, která definují naše města. Protože města nejsou nic jiného než soubor čísel. Sama o sobě jsou ale jen souborem čísel. Čísla. Vaše základní statistiky. Ale podívejte se za číslo a najdete fascinující příběh. 

A tento příběh vás dovede k dalšímu číslu. A toto číslo odhaluje další příběh a ten příběh se spojuje s dalším číslem… …a než se nadějete, máte součet města; jeho obyvatele a jeho původ, jeho jedinečnou kulturu, jeho určující politiku, jeho ekonomické silné a slabé stránky… Součet všech měst extrapoluje, zkoumá a propojuje čísla, která tvoří naše města. Tato nová dokumentární série je fascinující a rychlou cestou po celém světě.

22. 4. 21.00 – Laponsko: Příběh spících obrů

O vzniku světa se vypráví mnoho příběhů. V severských mýtech se praví, že na počátku byla na Zemi jen voda. Laponské felly jsou prvními a nejstaršími horami na Zemi, vznikly před třemi miliardami let. Jsou to spící obři. Sovice sněžní je pták, který podle legend střežil tajemství obrů. Zdejší sníh poskytuje úkryt nespočtu rostlin a živočichů. Ve sněhu žije hranostaj a žere malé hlodavce. Musí si dávat pozor na sovu puštíka. 

Na pláních žije mnoho sobů. Mají hustou srst proti mrazu. Korunové sněhové útvary mají roztodivné tvary, což bylo dříve spojováno s duchy. V měsíční noci působí magicky. V Laponsku je mnoho různých typů hor. Žije zde malé stádo pižmoňů. Podle pověstí jsou krkavci posli, kteří doručují zprávy mezi bohy a pozemským světem. Jsou to velmi inteligentní ptáci. Na jaře se sobům rodí mláďata. Jídelníček orlů je pestrý, troufnou si i na lišku. V jezerech loví také ryby. Uvnitř fellů jsou vodní jeskyně plné života. 

Tetřívek obecný má zrovna námluvy, přichází jaro. V řekách tají ledy. Řeky se vlévají se do Severního ledového oceánu. Na útesech to hýří životem, žijí zde kormoráni, papuchalci, alky. Podle legend mají zdejší ptáci schopnosti, které jim propůjčují skřítci. Začátkem krátkého léta se vody hemží larvami hmyzu. Jsou potravou pro ryby a ptáky. Když se oteplí, přilétají i stěhovaví ptáci, například jespáci. Ze zimního spánku se probouzejí medvědi. V létě zde slunce nezapadá. Draví ptáci staví hnízda, aby nakladli vejce. 

Rosomáci jsou neúnavní vytrvalí predátoři. Liščata si hrají, matka je učí lovit. Žijí zde i sojky, které obývají rozsáhlá území. Medvíďata jsou také hravá a brzy umí šplhat po kmenech stromů. Přichází podzim, který felly obarví do žluta, oranžova a červena. Podle pověstí se touto dobou probouzejí vodní duchové. Pstruzi se vracejí do svých rodných řek, aby se rozmnožili. Velká stáda sobů se vydávají za potravou na vrcholky hor. V noci je vidět překrásná polární záře, vypráví se o ní mnoho legend.

Toto je příběh o velikosti – příběh o tom, jak se muž, spárovaný s historickým okamžikem, stane obrem. Pro Winstona Churchilla válka znamenala rozdíl. A jaký to byl rozdíl. Tento dokumentární cyklus nám pomáhá pochopit, jak mohl hrát jediný člověk tak významnou roli v dějinách. Seriál oživí okamžiky z jeho dětství, které ovlivnily jeho pozdější rozhodnutí, analyzuje jeho projevy a prostřednictvím bohatého a pestrého výběru archivních záznamů ilustruje válku, kterou musel Churchill podstoupit.

Tato dlouhá řeka má mnoho různých tváří. Dunaj bývá dost náladový, ale divokým zvířatům to ani trochu nevadí. Lužní lesy, které lemují břehy, skýtají útočiště pro rozmanité druhy flóry a fauny.

Spousta druhů nejen živočichů, ale i rostlin, se adaptovala na život na ostrovech. Bezpečné místo pro rozmnožování i život poskytují ostrovy díky své odlehlé poloze od pevniny. Právě taková odlehlost se považuje za velké plus, jelikož spousta predátorů není schopna překonat velké plochy vody obklopující ostrovy. 

Charles Darwin dobře věděl, že ostrovy jsou perfektním místem pro pozorování vývoje živočichů. Díky tomuto pozorování došel k teorii evoluce a vyvrátil biblické názory, že zvířata zůstávají stejná a neměnná. Například drozdi na jednotlivých ostrovech hráli důležitou roli v Darwinově pozorování.

Ostrovy vznikají pohyby tektonických desek a nebo zvýšením hladiny moře. Madagaskar je příkladem pohybu tektonických desek a odtržení Indie od afrického kontinentu. Díky této izolaci se zde vyvinula spousta endemických druhů, tedy druhů vyskytujících se pouze na jednom místě na Zemi. Další možností vzniku ostrovů je podmořská sopečná činnost. Takovým ostrovem je například Havaj.

 

Ostrovy sopečného původu začínají jako čistá místa bez života a díky tomu se stávají místem, který si spousta živočichů může přivlastnit, jelikož není nutné bojovat s predátory a konkurencí.

Galapágy, další ze sopečných ostrovů, jsou oblastí těžce přístupnou pro většinu savců právě díky své vzdálenosti od pevniny. Několika jedincům plazů se ale podařilo tyto ostrovy osídlit. Leguáni černí se na Galapágy dostali pravděpodobně ze Střední Ameriky. 

Rychle se vyvinuli a i v takovém suchém prostředí dokázali najít způsob, jak prosperovat. Tyto ostrovy se stali jediným místem, kde se vyvinuli mořští leguáni, kteří se živí řasami na pobřeží ostrovů. Bezpečnost ostrovů některé druhy připravila o možnost létat, jelikož nebyl nutný únik před predátory. Ostrovy jsou zkrátka domovem mnoha druhů zvířat, něco jim dali, jiné zas vzali. 

Tento velmi výjimečný ostrov ve stepích na jihu Ruska každoročně navštíví tisíce pelikánů bílých a dalších druhů ptactva, aby zde přivedli na svět svá mláďata. Na tomto na pohled okouzlujícím místě ale na hnízdící ptáky čeká mnoho nástrah.

Louky jsou nezkrotným světem s vlastními zákony, je to džungle v malém. Tyto mladé ekosystémy vznikly po poslední době ledové, před 10 000 lety, když se lidé usadili. Káceli lesy a jejich místo zabraly louky. Existují rozdílné typy luk, od nížinných až po horské. V posledních 50 letech zmizelo 95 procent původních druhově bohatých luk. Dnes se louky intenzivně využívají - sečou a hnojí. Proto se na nich daří jen jednodruhové zeleni a pampeliškám. Déle zůstaly zachovány louky na hranicích s bývalou Jugoslávií. 

Sedm set lučních ploch sv. Anny v Aigenu patří štýrskému svazu ochrany přírody. Zdejší pestrost dosahuje až 90 druhů na km2, což téměř odpovídá biodiverzitě deštného pralesa. Tyto louky jsou genetickým inkubátorem pro budoucnost nebo Noemovou archou. Cenná semena rostlin se sbírají. V horním Štýrsku, v údolí řeky Enže se rozkládají kosatcové louky patřící ke zdejším klenotům. Objevil se tu i chřástal polní, který je celosvětově ohrožen vyhynutím. 

Před 50 lety tady byl běžným druhem, nyní je jen na chráněném území. Štýrská sopečná krajina, která se utvářela erupcemi před 5 miliony let, je dnes vinařskou a termální oblastí. Zdejší kudlanka nábožná je symbolem klimatických změn. Její působnost se rozšiřuje stále víc na sever. Ve Štýrsku už dlouho žije i kudlanka jižní pocházející ze Středomoří. 

V opuštěném lomu severovýchodně od Gratze objevili ochranáři i martináče hrušňového, největšího evropského motýla. Je citlivý na chemická hnojiva a zmizel před 40 lety. V uplynulých 30 letech poklesly stavy hmyzu o 75 procent. Na nehnojených loukách u Semmeringu roste orchidej, tořič hmyzonosný. Celkem se tu daří 30 000 kusům orchidejí 16 druhů.

Jak to vypadá v zákulisí obrovského terminálu, kde se každý den přesouvají tisíce lidí? Nebo na nádražích, kde každou minutu přijíždějí a odjíždějí vlaky? Jak jsou tyto megaplatformy strukturovány a kdo se stará o tyto rozsáhlé logistické operace? Od výroby baterií přes přístav v Brémách až po letiště v Lipsku – každé z těchto míst čelí každodenním logistickým výzvám.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den 
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!