Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 44. týden:

Vesmír už mnoho století fascinuje celé lidstvo. Vědci pečlivě studují čas i prostor a snaží se postupně, kousek po kousku, vyřešit obrovskou hádanku. S pomocí stále propracovanějších technologií se odborníkům nedávno podařilo najít přelomové odpovědi na stovky let staré otázky...

Římské legie nebyly jen obávanými dobyvateli, ale také brilantními staviteli. Dokument odhaluje, jak technické mistrovství, důmyslné opevnění, mosty i silnice pomohly Juliu Caesarovi ovládnout Galii a proměnit Řím v jednu z nejmocnějších říší historie.

Dvoudílný britský přírodopisný dokument z roku 2024, který se věnuje jedné z nejkontroverznějších otázek ochrany přírody – mohou trofejní lovci skutečně pomoci zachránit lvy, nebo jejich činnost urychluje úbytek tohoto ikonického druhu? Série se snaží představit argumenty obou stran a ukázat složitost ochrany lvů v Africe i Indii.

Dobrodruh Paolo „Gibba“ Campanardi vyráží s detektorem kovů do italské krajiny, aby odhalil pozůstatky dávných bitev a válečné artefakty ukryté pod zemí. Pátrání po stopách minulosti ho zavede na místa spojená s dramatickými událostmi první i druhé světové války.

Dnes chápeme, že mezi řádem a chaosem musí existovat jakýsi vztah. Svět je ve své podstatě prosperujícím zmatkem plným směsí tvarů a barev. Prvním vědcem, který se pokusil matematicky zhodnotit přírodu, byl Alan Turing. Turing věřil, že aspekty biologického života lze vyjádřit matematicky. Postupně došel k závěru, že se i lidská inteligence může vyjádřit pomocí rovnic. Právě Turing se pokusil vyjádřit morfogenezi (proces v lidském embryu) pomocí výpočtů. 

Ona vlastní morfogeneze je ukázkou samoorganizace. Kniha, kterou v roce 1952 o morfogenezi Turing vydal, ohromila vědeckou veřejnost. Vedle pozitivních ohlasů však začaly převládat negativní reakce. Turingův nápad aplikace matematiky na vše byl na svou dobu příliš revoluční. V roce 1954 se Turing otrávil kyanidem. V té době Boris Bělousov, sovětský chemik, zahajoval své chemické výzkumy přírody. Při pokusu, který měl odhalit způsob získávání energie z cukru lidským tělem, začaly zkoumané látky oscilovat. 

Jeho objev nebyl tehdy sovětskými vědci přijat. Tyto experimenty však plně potvrzovaly Turingovy rovnice. Bělousovy chemikálie po určité době, kdy zůstávají nesmíchané v miskách, začnou vytvářet vzory. Tehdejší věda však stále vycházela jen z newtonovské fyziky, a proto oba vědce a jejich práce nepřijala. Podle tehdejších názorů došlo k úpravě chování zkoumaného objektu působením vnějších vlivů. Objev fenoménu „chaos“ však Turinga i Bělousova potvrzuje. Systém, který je vyjádřený matematickými rovnicemi, se může stát nepředvídatelným i bez jakéhokoliv vnějšího zásahu. 

Americký meteorolog Edward Lorenz se pokoušel najít matematické rovnice, pomocí kterých by předvídal počasí. Nepodařilo se mu uspět. Co však přinesl vědecké společnosti, to je objevení pojmu „motýlí efekt“. Tento pojem potvrdil i Australan Robert May, který sledoval vývoj zvířecí populace v čase. Právě tento „motýlí efekt“ vylučuje použití matematických rovnic ve vědě a potvrzuje, že chaos je zastoupen úplně všude. Nepředvídatelnost je tedy nedílně spojená se všemi aspekty světa. Objev a potvrzení chaosu se stalo obratem v chápání dosavadní vědy. Příroda tedy dokáže být zcela nepředvídatelná. Nicméně řád a chaos mohou být propojeny. Vše je vytvořeno na pravidlech se zpětnou vazbou. Chaotické chování i vzorové chování jsou generovány stejnou matematikou.