Velikonoce na okraji města, kde žiji dlouhá léta, byly tehdá jiné, ale i jinak se žilo.
Je to už dávno, co jsme byli malí rošťáci Měli jsme malé hospodářství s domácími zvířátky, ve chlívku malého čuníka, kozu s maličkými kůzlátky, husu s housaty a maličká kuřátka. Tak jak to má být na jaře o Velikonocích.
Tradice se tu dodržovaly, a tak jsme a bratrem chodili jako malá děcka na koledu v sousedství. Měli jsme velikou zahradu oplocenou plaňkami, jen se sousedící zahradou jsme plot neměli. Mamča nás ráno poslala vedle k sousedce na koledu samotné, přes zahradu, kterou jsme měli důkladně prolezlou a nemohli jsme se ztratit. S bratrem jsme hned pýchou povyrostli, a jak jsme si připadali samostatní.
Tehdy mně bylo 6 let a bratrovi 4 , odříkala jsem paní sousedce naučenou koledu, zatím co bratr se styděl tolik, že košík schovával za záda a nechtěl nic. Když už jsme byli na naší zahradě, pookřál a vyloudil z mého košíku co se dalo. Zatím co já se rozběhla pochlubit s koledou domů, bratr se loudal a doma se neukázal, hned se s koledou někde schoval. Až v poledne jsme ho začali postrádat a hledat. Volali jsme a hledali, kde se dalo. Naši si mysleli, že se vydal sám do vsi na koledu.
Tak se taťka rozběhl do vsi, ale bráška nikde, a než se vrátil posmutnělý a ustaraný domů, kluk se v poledne objevil, celý špinavý a s přilepeným peřím, jak maličký kuřátko.
Co se stalo? Svou koledu si šel užít do ústraní pěkně sám. Vylezl do kurníku, kde snědl mlsoty a barevná vajíčka, a protože měl málo, čekal až slepice snesou další, až z dlouhého čekání usnul. Když uslyšel, že ho hledáme, posbíral snesená vejce nacpal je do kapes a hurá k obědu.
Babička, která ho uviděla první, jen spráskla ruce a snažila se ho rychle přestrojit, aby naši neviděli tu spoušť. Čerstvá vejce měl rozmačkaná po kapsách, na svátečním oblečení plno slepičáků s přilepeným peřím.Tak jak mám pobíhala po dvorku, kuřata, housata, kůzlátka, byl bratr mezi jak podělaný drahokam.
Přeji všem hezké a hlavně veselé Velikonoce.
Autor: Hanina51