Posvícení, hody, poutě

Bystré cestovatele po Česku možná zaujalo, že v Čechách neznají hody a na Moravě už nezavadíte o poutě. Oba tyto svátky či veselice souvisejí s posvícením.

Slovo posvícení nijak nesouvisí se světlem či svícením, je totiž odvozeno od posvěcení kostela. Kostely byly v minulosti stavěny za velkého úsilí a finanční podpory občanů, tudíž jejich vysvěcení bylo pro ves historickou událostí. Výpravný církevní obřad posvěcení některému svatému si proto lidé připomínali obecními slavnostmi. A těmi se stalo posvícení, jemuž se na Moravě říká hody a třeba ve Slezsku krmáš. V oficiálním kalendáři farnosti je pak tato výroční slavnost označena názvem dedicatio (zasvěcení).

Jako svátek bylo posvícení vlastně po Vánocích a Velikonocích největší událostí v obci, bylo velmi honosné, několikadenní a prolínaly se v něm prvky náboženské s těmi pohanskými. Součástí posvícení tak byla bohoslužba a kněží se organizace i průběhu oslav aktivně účastnili. Výroční slavnost posvícení kostela se v Čechách také označuje jako výroční pouť nebo prostě pouť. Postupně se z této oslavy stal obecní svátek ovlivněný světskými radovánkami – stánkovým prodejem, atrakcemi, kolotoči a konzumací krajových či posvícenských specialit. Poutě se tak dodnes organizují na venkově v Čechách a s církevními oslavami souvisejí někde více, jinde méně, podle toho, jak je obec sekularizovaná a jakou má tradici víry. Na Moravě se posvícení neříká pouť, ale hody. Církevní poutě na svatá místa se ale organizovaly v minulosti i na Moravě.

Hody jsou několikadenním svátkem a splynuly většinou s církevním svátkem patrocinia – oslavou svatého, jemuž byl kostel zasvěcen. Hody tudíž začínají o víkendu, který je nejblíže svátku tohoto svatého. V každé obci mají kostel zasvěcený někomu jinému, proto i hody připadají na různá období od května do listopadu. Typickým rysem moravských hodů je nejen to, že probíhají v krojích, ale že začínají v neděli bohoslužbou. Kněz pak krojovaným párům žehná a hody pokračují několik dní, ve větších obcích až do středy. Před hodovou nedělí se lidé baví na nekrojované předhodové zábavě a v centru obce stárky a stárci stavějí vysokou zdobenou máju – i když hody nepřipadají na květen. Stárky a stárci jsou krojovaní svobodní mládenci a dívky, kteří se o hody starají.

O sjednocení hodů a posvícení v kalendáři se pokusil v Rakousku-Uhersku císař Josef II. A stanovil, že se bude dedicatio slavit třetí neděli v říjnu. Dodnes v mnoha obcích na Moravě mají „císařské hody“ a v Čechách zase havelské posvícení, neboť probíhá třetí neděli v říjnu po svátku svatého Havla. Ve srovnání s poutí v Čechách jsou hody slavnostnější, trvají déle a zapojuje se do ní většina obce, rodiny uklízejí a zkrášlují své domovy, pečou koláče a zákusky a vystrojují hostiny, sousedé se navštěvují a na hostinu jsou zváni příbuzní z okolí i přespolní sousedé. Typickým rysem hodů jsou několik dní po sobě trvající odpolední a večerní krojované zábavy.

Posvícení, hody, poutě, to je především veselí, zábava a dobré jídlo. To je společné pro tyto slavnosti jak v minulosti, tak v současnosti.

A proto zde je recept na tradiční posvícenské koláče:

 Budeme potřebovat:

1 kg mouky (2/3 polohrubá, 1/3 hladká), 240 g práškového cukru, lžičku soli, lžíci citrónové kůry, tři nastrouhané mandle, vanilku nebo vanilkový cukr, kousek nastrouhaného muškátového oříšku, 400 ml mléka, 40 g kvasnic, 3 žloutky, 1 vejce, 250 g tuku (půl másla, půl sádla), vejce na potření, máslo na plech.

Náplň:

Povidlová: povidla, drcený hřebíček, citrónová kůra, cukr, trocha rumu.

Tvarohová: 500 g tvarohu, 2 žloutky, sníh ze 2 bílků, cukr, citrónovou kůru, špetku muškátového květu.

Postup:

V hrnečku ohřejeme trochu mléka s trochou cukru a rozdrobíme do něj kvasnice, které necháme vzejít. V zadělávací míse smícháme mouku, cukr, sůl, kůru, mandle, vanilku a muškátový oříšek. Ve zbytku mléka rozkvedláme žloutky a vejce. Rozpustíme si máslo a sádlo. V sypké směsi uděláme důlek, vlijeme do něj mlék se žloutky, tuk a mléko s kvasnicemi. Promícháme a zaděláme tužší těsto. Půl hodiny těsto hněteme rukou na vále a pod utěrkou aspoň hodinu a půl v teple necháme kynout. Z těsta uděláme placičky, které přendáme na vymazaný plech. Poté prostředek promáčkneme omytým vajíčkem nebo kulatou stranou naběračky a uděláme si v něm důlek, do něhož klademe náplně. Povrch můžeme zdobit půlkami mandlí či rozinkami. Okolek koláčku pomažeme vajíčkem a necháme 15 minut kynout. Pak pečeme zprudka 10 až 15 minut při 180 až 200 stupních.

Po vytažení z trouby můžeme horké mazat máslem.

Dobrou chuť!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10