Tentokrát se šéf vypraví do restaurace Daliborka v Chodově u Karlových Varů. „Saša s Aničkou tu provozují restauraci Daliborka, tak se na ní pojďme podívat. V současné době to není žádná hitparáda a vypadá to, že oni dva mají problémy se uživit.“

Jak vysvětluje Anička: „Chodí o hodně míň lidí, všechno se zdražilo, máme problém vyjít, pořád počítáme, abychom to zvládli.“ Saša potřebuje motivaci. „Jsem provozně vyhořelý, nevím, jak dál. A budu rád, když šéf zádrhel najde a poradí.“

Na jídelním lístku najde šéf totální nelogičnost českých kuchyní. Setkáváte se s ní taky? A o co jde? Základní ochutnávku ohodnotí šéf takto: „Hospoda vypadá hezky, ale menu je trochu nuda v Brně. A jídlo? Polévka je nedochucená, studená, omáčka vše zabije, masová směs je se stejnou omáčkou… Tohle nemůže nikdo sníst. To ani jíst nebudu. Studené a nedochucené.“

Šéf pátrá po tom, kdo sestavuje jídelní lístek, při tom zjistí celý příběh kuchyně. Výměnou sdělí relevantní fakta. Mít hlavní jídlo mezi předkrmy? Navíc kuchařského umění v tom podle šéfa moc vidět není. „Děti, přátelé, není to moc dobrý. Choděj vám sem na to lidi?“

„Tohle jsem ještě neviděl, kamaráde. Tady borci třicet milionů ve ztrátě, a na tom talíři je to katastrofa.“ Jak na konci prvního dne podotkne šéf: „Každým dílem mám větší a větší úctu k lidem, kteří se snaží tuhle práci dělat tímto způsobem. Na nic se moc neohlížej a jedou.“

Hned druhý den se v Chodově začnou dít věci. Saša se odreaguje ve fitku. A Zdeněk Pohlreich se přidá.V restauraci dojde na debatu nad tím, co se podařilo, nepodařilo, jak se komu spalo. „Kolik toho dokážete uvařit?“ doptává se šéf. A podotkne: „Dlouho jsem nebyl v hospodě, kde by se všichni smáli tomu, že to stojí za ho@@o.“

Následně ale Zdeněk Pohlreich zjistí, že vše není tak nalakované narůžovo. Jaký příběh ukrývá rodina Aničky? Dívejte se! „Tu hospodu musíme nastartovat a teď máme důvod navíc,“ podotkne šéf.

Zátěžový test, milovaný i nenáviděný, bude plný lidí, kteří si budou chtít smlsnout na tom, jak restaurace (ne)funguje. Problém je také v tom, že všichni dostanou napít a pak až najíst. Je to správné rozhodnutí? Jak tohle dopadne a budou hosté nakonec spokojeni? A kdy přesně propukne stres v kuchyni?

Co během třetího dne šéf místním předvede? „Není to nukleární věda, jdeme na to.“ A dodá: „Když se budete bát, nebudete nikdy pít šampaňské. Dostaňte do sebe touhu dělat to ne rychle, ale dělat to dobře. Vy ty medaile domů dovezete…“

Před odjezdem se šéf s týmem rozloučí: „Ta hospoda vám pomohla dostat se z maléru, ale ta hospoda vám může nejen pomáhat, ale také přinášet radost. Ty peníze přijdou s tím. Hodně štěstí.“