Kniha o zázracích, aneb jak to s nimi bylo?

Název knihy: Jak to bylo se zázraky
Podtitul: Co v záhadologiích nebývá
Autor: Stanislava Jarolímková
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2009
Rozměry: 150 x 210 mm
Počet stran: 336 str., barevná fotografická příloha
Cena: 289 Kč

Víte, jakou roli sehrálo v čarodějnických procesech obilí? Odkud by musela andělům vyrůstat křídla, aby mohli létat?  Nebo proč Ježíš nesl na popraviště pouze část kříže? V knize Stanislavy Jarolímkové se dozvíte nejen vysvětlení těchto věčných otazníků, ale také se autorka pokusí přijít na kloub dalším zázrakům a záhadným událostem, které lidstvo provázely od starověku až po současnost.

O autorce:

PhDr. Stanislava Jarolímková (nar. 1947)
absolvovala Fakultu sociálních věd UK, obor žurnalistika.
Psala pro řadu pražských novin a časopisů (vytvářela například rubriku Flora a fauna ve Večerníku Praha). Dále spolupracovala s rozhlasem a televizí.
V nakladatelství MOTTO jí vyšla třídílná publikace Co v průvodcích nebývá, dvoudílná Co v učebnicích nebývá, rádce Jak připravovat obiloviny, luštěniny, semena a ořechy. A nyní přichází s titulem Jak to bylo se zázraky aneb Co v záhadologiích nebývá.
Autorka má vlastní internetové stránky.

Ukázka z knihy Jak to bylo se zázraky:

Okřídlenci dojemně krásného vzhledu zvaní andělé, konající dobré skutky jako o závod, jsou bytostmi všeobecně známými. Pokud přistoupíme na jejich existenci, pak se musíme smířit například s tím, že dostali nevhodná křídla, nekonali pouze dobré skutky a založili peklo. To sice dnes patří do světa pohádek, ale v minulosti je lidé považovali za cosi reálného, co mělo svoji konkrétní podobu, existovalo na konkrétním místě a hrozilo konkrétními a většinou krutými tresty. Zajímavé, byť pochopitelné je to, že peklo se v představách lidí v průběhu času měnilo.

Hodní, krásní a prospěšní
Bylo–nebylo, ale spíše bylo za vznik andělů* zodpovědné jedno velké – byť možná podvědomé - přání našich prapředků, aby se jim vše dařilo, nikoho a ničeho se nebáli, a navíc aby si mohli poletovat svobodně a bez zábran vzduchem. Protože však nic z toho se jim nevedlo, nezbylo jim, než si takto obdařené bytosti** alespoň vymyslet a věřit, že jim, lidem, budou naslouchat, pomáhat, poskytovat ochranu a zprostředkovávat spojení s často příliš přísnými a necitelnými bohy.

*Výraz „anděl“ je odvozen od sanskrtského, staroindického slova „angeres“, tj. „božský či nebeský duch“,
z nějž vzniklo perské slovo „angaros“, tj. „spěšný posel“, a řecké „ángelos“ či latinské „angelus“.
**O tom, že homo sapiens se v tomto ohledu v podstatě dodnes nezměnil, svědčí fakt, že ze stejného důvodu vznikli i animovaní superhrdinové, kteří své umění předváděli od 40. let minulého století nejprve v tisku
a později i na filmovém plátně a na televizní obrazovce.
Čtenáře i diváky lákal Superman pocházející z planety Krypton, který hravě přeskočí 60 metrů vysokou budovu, zvedá hory, prohání se vesmírem a neohrozí ho atomový výbuch, stejně jako Submariner přicházející z Atlantidy, či Spiderman, který získal své schopnosti po kousnutí ozářeným pavoukem, takže uměl napodobovat ještěrky a využíval dle vzoru gekonů ke šplhání chloupky na rukou (chloupky pavoučí by ho neudržely, musel by mít prý velikánské ruce, zatímco chloupky gekonů jsou velmi drobné a na jednom čtverečním milimetru je jich 5 000). Podobně lidem brali dech genetičtí mutanti, Flash, schopný oběhnout Zemi za 80 vteřin, tedy rychleji než světlo (přičemž navzdory přírodním zákonům neopustí při své rychlosti planetu ani ho netrápí zahřívání vyvolané třením), či superhrdinka Susan Richardsová, která díky dávce kosmického záření získala schopnost stát se neviditelnou.

Tuto knihu Jak to bylo se zázraky koupíte v knihkupectví nebo na internetových stránkách nakladatelství Motto.