Vazba: brožovaná

Hmotnost: 528 g

Cena: 359 Kč

Jenže pak se Mayin bratr rozhodne oženit v městečku Taormina a ona skončí spolu s Conorem na více než týden uvězněná v romantické sicilské vile. A když se potom svatba začne vymykat kontrole, rozhodne se, že letní románek je možná přesně to, co potřebuje – i když je to románek krajně nevhodný...

Ukázka z knihy Nevhodný letní románek:

 Stydím se za to, ale nakrátko jsem doopravdy zvažovala možnost, že na bratrovu svatbu nedorazím.
„Ví to Eli?“ zeptala se moje kamarádka Jade.
„Že bych radši objímala záchodovou mísu, než se dívala, jak si bude vyměňovat manželské sliby se svou životní láskou?“
„Ne. Že jsi ho nechtíc vyslechla.“
Zavrtím hlavou, oči přilepené k bruslím. Ráda předstírám, že led je něco, co bych radši nikdy nepoznala, a opakovaně ho řežu ostřím a bodám zoubky. Trocha násilí mi vždycky dokáže zlepšit náladu.

„Tak tam prostě nejezdi, Mayo. To přece nebude tak těžký. Copak přesně tohle očekávání není zakotvený v samotný koncepci svatby v zahraničí? Splníš povinnost k rodině tím, že pozveš každýho, na koho si vzpomeneš – včetně úchylný tetičky, co sbírá panenky, a bratrance z třetího kolene, co vždycky smrdí potem –, a přitom čekáš, že se devadesát procent pozvaných s politováním omluví a nedorazí. Beze srandy, ale kdyby měli lidi tisíce dolarů, co můžou utratit za cestování, proč by jezdili na místo, který vybral někdo jiný, jen aby si tam dali pitomý přeslazený dort?“

„Teoreticky je to pravda.“ To řezání by mě uspokojovalo víc, kdyby led aspoň trochu krvácel. „Ale kvůli tomu Eli svatbu v zahraničí nedělá. Brácha zaplatí letenky všem, co si to nemůžou sami dovolit.“ Což jsem především já. Bratr je o dost starší a má lukrativní zaměstnání – tedy dvě vlastnosti, které má společné s většinou ostatních pozvaných.

Všichni nemůžou být jako já, pohybovat se v exkluzivním, nablýskaném světě univerzitního studia.
„Počkej, a není ta svatba v podělaný Itálii? To přece musí stát děsně moc peněz.“
„No, jo. Brácha je má.“
„No a? To si je nemůže prostě syslit?“ Jade předstírá dávení.
„Nesnáším velkorysý lidi.“

„Jo, jsou kurva nesnesitelný.“ Udělám piruetu pozpátku s pažemi roztaženými jako křídla. „Ale bude to jen malá svatba. Zve tam asi deset nejlepších přátel na celý týden před svatebním obřadem. Asi třicet dalších lidí přiletí na slavnostní večeři. Když jsem tuhle měla slabší chvilku – a nejsem na to pyšná –, zalhala jsem Elimu, že budu muset zůstat v Austinu na poslední pohovor kvůli tomu projektu v MIT. Namluvila jsem mu, že za nima prostě přiletím pozdějc, až na obřad.“ 
Povzdychnu si a sklouznu zpátky k Jade. Kluziště kolem nás je skoro opuštěné, led se pod stropními zářivkami bíle třpytí.
„A?“

„Zíral na mě, jako bych štípla jeho psa, prozradila mu, že zoubková víla neexistuje, a pokusila se otřít si podrážku o jeho zadek, všechno najednou. Prostě pohled plný čiré bolesti z mé zrady.“
„Jak se opovažuje chtít tě tam tak moc?“
„Rozzuřilo mě to. Vždycky jsem byla přesvědčená, že jsme s bratrem oba chladní pragmatici, kteří na ceremonie kašlou. To přece není tak, že bych nechtěla jeho i jeho nastávající otravovat dalších pět až osm desetiletí.“

„Je zřejmý, že pod vlivem lásky změknul tak, že to předčí i tvoje nejhorší očekávání. Ale žádný strachy, kamarádko.“ Jade udělá oblouček přede mě a zastaví se, takže mi zatarasí cestu.
„Přišla jsi za tou správnou osobou. Mám spoustu zkušeností, jak se z podobných věcí vykecat.“

O autorce knihy Nevhodný letní románek:

Ali Hazelwood už toho publikovala docela dost – bohužel šlo většinou o odborné články týkající se nervové soustavy, v nichž se nikdo nelíbá a konce nejsou vždycky jenom šťastné. Pochází z Itálie, a než se přestěhovala do Ameriky, aby získala doktorát v oboru neurovědy, žila i v Německu a Japonsku. Nedávno se stala profesorkou, což ji naprosto děsí. Když není zrovna v práci, běhá, mlsá nebo sleduje sci-fi filmy se svými třemi kočičími pány (a svým o něco méně kočičím manželem).

Tuto knihu Nevhodný letní románek koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách Luxor.cz