Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Vyrob si sama: léčivý olejíček z květů šeříku
Bezová šťáva a bezový sirup - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Autor: Frank Amthor
Překlad: Jan Grünwald
Nakladatelství: Universum
Rok vydání: 4 / 2026
Formát: 287 x 231 mm
Hmotnost: 1 114 g
Vazba: vázaná
Počet stran: 192
Cena: 491 Kč
Průvodce nejsložitějším orgánem lidského těla
Mozek slouží jako organizační a integrační centrum naší nervové soustavy – řídí životní funkce, dává vzniknout myšlenkám a pocitům a je jádrem našeho bytí.
V této knize se seznámíte s jeho anatomií, funkcemi a procesy a proniknete k tajemstvím, jež poodkrývá moderní neurověda. Dozvíte se vše o vývoji mozku, o tom, jak využívá informace, které mu předkládají naše smysly, nebo o nemocech a poruchách, jež mohou bránit jeho správnému fungování.
O autorovi knihy Objevujte mozek
Dr. Frank Amthor je přední světový neurobiolog a autor mnoha odborných článků a knih – např. Neuroscience for Dummies nebo Neurobiology for Dummies. V současné době je profesorem a prozatímním ředitelem postgraduálního programu behaviorální neurovědy na katedře psychologie na University of Alabama at Birmingham, kde již 35 let vyučuje a provádí výzkum.
Ukázka z knihy Objevujte mozek
Během dětství zůstává počet neuronů v mozku relativně konstantní. Zásadní procesy, které v té době probíhají, jsou například jemné vylaďování nervových spojení pomocí mechanismů, jako jsou Hebbův princip nebo myelinizace. Toto vylaďování se děje v různých částech mozku v určitých časových obdobích zvaných kritické periody.
Kritické periody jsou období, ve kterých je formování a prořezávání synapsí obzvlášť závislé na zkušenostech. Po skončení kritické periody, která obvykle trvá několik měsíců, je synaptická plasticita výrazně redukována a značně redukován je i dopad zkušeností na formaci synapsí. Kritické periody demonstrují důležitost kompetice v synaptickém prořezávání.
Myelinizace je další ze zásadních procesů probíhajících během dětství až rané dospělosti. Axony neuronů jsou obalovány určitými typy gliových buněk po celé ploše až na některé specifické trhliny. Myelinová pochva zabraňuje úniku iontových proudů mezi těmito mezerami, a tak akční potenciál přeskakuje od zářezu k zářezu namísto toho, aby se kontinuálně přesouval po celém axonu. Tento proces se nazývá saltatorní (skokové) vedení a vede k desetinásobnému zrychlení přenosu signálu skrze axon.
Myelinizace je v rámci vývoje mozku jeden z nejdéle trvajících procesů. U člověka je například myelinizace axonových traktů v čelním laloku dokončena až v postpubertálním věku. Chybějící myelinizace čelního laloku u náctiletých je spojována s omezenou funkcí čelního laloku v porovnání s lidmi středního věku, což u nich může způsobovat větší impulzivitu nebo sníženou schopnost plánovat.
Asi od pětadvaceti let až po velmi variabilní bod okolo šedesátky je mozek co do počtu neuronů, synaptické komplexity a myelinizace relativně stabilní, odhlédneme-li od genetických abnormalit nebo zranění následkem vlivu prostředí. Učení probíhá zejména posilováním aktivních synapsí a omezováním těch neaktivních. Nedávno se ale ukázalo, že v dospělosti přeci jen vznikají v určitých oblastech mozku nové neurony, například v čichovém bulbu a hipokampu.
Přestože rychlost reflexů a zpracování senzorických informací a pohybových reakcí se ve středním věku snižuje, existuje mnoho faktorů, které tuto skutečnost kompenzují. Zejména je to nabytí znalostí a zkušeností během života, což je typicky označováno termínem moudrost. Ústava v USA má minimální, ale už nikoliv maximální věk pro volené zastupitele a prezidenta. Současné poukazování na rozdíly mezi staršími a mladšími lidmi má co dočinění s distribucí fluidní a krystalické inteligence. Zatímco mladé mozky jsou lepší ve fluidní inteligenci, tedy rychlejším zpracování nových informaci a lineárním uvažování, starší mozky jsou schopnější v případovém usuzování, kdy konfrontují současný problém s již dříve řešenými případy uloženými v paměti.
Jednou nicméně přijde čas, kdy vlivem stárnutí zanikne tolik synapsí a neuronů, že to nashromážděné znalosti nemohou odpovídajícím způsobem kompenzovat.
Reálný úpadek kognitivních funkcí samozřejmě značně závisí na mnoha genetických a environmentálních vlivech. Alzheimerova choroba se například nevyskytuje v konkrétním věku, její incidence ale monotónně roste jako funkce věku. Mimo patologické jevy, jako je Alzheimerova choroba, hraje roli úroveň vzdělání a pokračující intelektuální aktivita, které mohou prodloužit schopnost využívat krystalickou inteligenci a tím pak kompenzovat úbytek neurálních funkcí.
Nedávné studie naznačují, že typy cvičení zahrnující učení a kognitivní rozhodování, jako je třeba tenis, pomáhají uchovávat kognitivní schopnosti lépe než ty, při kterých jde jednoduše o posilování fyzické zdatnosti a vaskulárních funkcí, tedy například běh. Prvek učení při náročnějších atletických aktivitách se ukazuje jako stejně užitečný jako vykonávání čistě intelektuálních činností.
Tuto knihu Objevujte mozek koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Universum.
ZUZI
Chytrá Žena
