Kuky míří do českých kin

Režisér Jan Svěrák v současné době dokončuje svůj nový film Kuky se vrací. Tři roky po obrovském diváckém úspěchu komedie Vratné lahve, kterou v českých kinech vidělo více než 1 200 000 diváků, přichází nejúspěšnější domácí režisér se snímkem odlišného stylu i žánru.

Kuky se vrací je dobrodružný i poetický, rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské fantazie. „Dlouho jsem toužil udělat film, v němž bych se mohl věnovat drobným detailům - hmyzu, světlu v listí, letícímu chmýří a vůbec mne zajímalo, co se na scéně odehrává, když herci odejdou. Různě jsme to do svých filmů pašoval, ale šlo to těžko.“ vysvětluje režisér Jan Svěrák impulzy k natočení filmu, jehož hlavními, ale nikoliv jedinými, hrdiny jsou loutky.

kuky „Napadlo mne tedy změnit měřítko a zasadit příběh přímo do mikrosvěta, jeho protagonisty udělat dostatečně malé, aby kořeny stromu byly dekorací, světlo v malinových listech dělalo atmosféru, chmýří bylo rekvizitou a veškerý hmyz přirozeným komparsem,“ dodává Jan Svěrák, který je zároveň autorem scénáře a jako u většiny svých posledních filmů také producentem.

Kuky se vrací je příběhem šestiletého kluka Ondry, který trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá Kukyho dobrodružství v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života?

Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinací hraného a animovaného příběhu, plného akční scén a vtipných dialogů. Jedinečný byl i svým způsobem natáčení. Jan Svěrák chtěl pracovat s loutkami v živé přírodě, a tím ji zapojit do hry. To ale vylučovalo běžný způsob animace po jednotlivých oknech. Již celý vznik scénáře provázela řada testů.

„Stále jsem dělal nějaké zkoušky - s figurkami z lega doma na video i s velkou kamerou na film, protože mne třeba zajímalo, co při jakém zaostření uvidíme – zda s postavou pět centimetrů od objektivu nezůstanou z okolní přírody jen rozmazané fleky,” říká režisér. Následovalo poměrně náročné hledání exteriérů. „Je to pohádka a v pohádce musí být všechno pohádkové,“ vysvětluje režisér Jan Svěrák.

„Když hrdina bydlí na tajemném stromě, tak to musí být opravdu tajemný strom. A když je zima v lese, tak nestačí pocukrované smrčiny, to musí být peřiny jako v Mrazíkovi. Ale protože tohle všechno nenajdete na jednom místě, stal se z natáčení takový výlet po vlastech českých.“ Natáčení bylo původně plánováno na 35 dní, aby se posléze protáhlo na 100 dnů a odehrávalo se v několika etapách postupně od roku 2008.

Tuhá zima se točila na Ještědu, zajímavé kořeny u Bechyně, mechový les a potok na vrchu Melechově, borovice a skály u Drábských světniček, nejkrásnější listnatý les byl na podzim natáčen ve Voděradských bučinách u Jevan, zajímavá červená půda se našla v okolí Nové Paky a konečně k tajemnému svícnovému smrku si štáb vyrazil až k Vyškovu u Brna.

Režisér zpočátku počítal pouze s úzkým šestičlenným štábem věrných spolupracovníků, ve finále se na natáčení podílel tým šedesáti lidí. Nakonec film obsahuje třikrát více trikových záběrů než zatím nejnáročnější snímek Jana Svěráka Tmavomodrý svět. Počítačové triky měly být původně použity výhradně k vymazání drátků, kterými byly loutky voděny. Filmaři je také využili na spojování záběrů, aby v jedné scéně mohlo hrát třeba i třicet loutek najednou. Také pro herecké scény loutek a živých zvířat se počítač ukázal jako nepostradatelný pomocník.

ukazka Veverky, ježek, všemožní ptáci našich lesů, liška, motýli, vážky, včely, mouchy a pes - ty všechny trpělivě snímala kamera několik hodin, dokud neudělali pohyb, jaký si režisér představoval. Ptáci se natáčeli u krmítka celé dva dny, ale nejhorší prý byly plaché veverky - s těmi musel být kameraman ve studiu sám, a osmělily se až po šesti hodinách. Další zajímavosti o vzniku loutek, ze zákulisí nebývalého natáčení či dabingu, na němž se podíleli přední čeští herci, vám přineseme zanedlouho.