Záhadná vražda na Rudém moři: Cozy crime, která baví

Ve Smrti na výletní lodi se Freya a Carole vydávají na luxusní plavbu k Rudému moři, aby odhalily pachatele krádeže vzácného obrazu. Co začíná jako zdánlivě klidná cesta pro milovníky starožitností, se rychle promění v napínavý závod o život. Na palubě, plné nadšenců do historických artefaktů a s tajemným překupníkem známým jako Sběratel, musí dvojice vyřešit záhadu dřív, než vrah udeří znovu.

Tento cozy mystery román mistrně kombinuje britský humor, napětí a svět starožitností, kde každý artefakt skrývá své vlastní tajemství. Freya s Carole opět využívají své deduktivní schopnosti a neutuchající odvahu, přičemž čtenáři si užijí jak zábavné dialogy, tak inteligentně konstruovanou zápletku plnou zvratů.

„C. L. Miller to opět dokázala – chytré, plné zvratů a neskutečně zábavné,“ chválí Kristen Perrin. Booklist dodává: „Různé úhly pohledu, svižné tempo, dobře vykreslené postavy i prostředí, zápletka plná překvapivých odhalení, skrytých stop a starožitností – to vše dohromady tvoří dokonale uspokojivou detektivku.“

Pro fanoušky Agathy Christie, Richarda Osmana či série Vraždy v österlenu je Smrt na výletní lodi ideální volbou: nabízí napínavý, ale zároveň pohodový příběh, který vás vtáhne do světa luxusních výletních lodí, tajemných starožitností a nečekaných odhalení.

C. L. Miller začínala jako redakční asistentka své matky, autorky průvodce cenami starožitností. 

Po mateřské dovolené se rozhodla stát se spisovatelkou a v roce 2024 vydala svůj první detektivní román Starožitníkův průvodce vraždou. Žije s rodinou v Suffolku a své znalosti světa starožitností promítá do napínavých a zábavných příběhů.

Carole měla samozřejmě pravdu. Teď když jsme dostaly první případ, bude už všechno dobré.
„Muzeum normálně koncem října na celou zimu zavírá, takže jsme měly štěstí, že se tam vloupali, když bylo ještě otevřeno. Jinak by možná Betty tu krádež odhalila o hodně později,“ řekla teta.
To byl dobrý postřeh. Proč by se ale vůbec někdo vloupal dovnitř právě v sezóně? Proč raději nepočkal pár týdnů, kdy by byla mnohem menší šance, že si ztráty vůbec někdo všimne? Proč to bylo tak naléhavé?
Sledovala jsem zvlněnou krajinu Suffolku, která se míhala kolem nás, a brala za samozřejmé, že to, co jsme se dosud dozvěděly, byla pravda, jenom pravda. A to byl můj první veliký omyl.