Zítra v Zoo: Tygří trápení

Název knihy: Zítra v Zoo
Podtitul: Tygří trápení
Autor: Daniela Krolupperová
Nakladatelství: Mladá fronta
Rozměry: 145x210 mm
Rok vydání: 2011
Počet stran: 96 str.
Cena: 199 Kč

Nová napínavá série z prostředí zoologické zahrady. Zastavit se u mámy v práci může být pěkná otrava. Ale jen v případě, že vaše maminka nepracuje zrovna v zoo. Potom je taková návštěva naopak super! Dají se tam zažít úžasné věci. Kde jinde si taky může normální kluk a holka z obyčejného sídliště pohladit koťátko, ze kterého vyroste obrovský lev? Anebo podrbat slona pod chobotem, potulit tuleně? Přetahovat se s opičím mládětem o banán. A prohrát.

Dvojčata Lenka s Pavlem mají maminku s báječným povoláním. Pracuje
v knihovně v zoologické zahradě. Díky tomu poznají obě děti zblízka i péči o
zraněná tygří mláďata, kterým někdo roztříštil ve výběhu skleněnou láhev.
Jediná zlomyslná hloupost způsobí spoustu bolesti a starostí.

Tatínek dvojčat sice pracuje daleko na stavbě, domů se vrací jen o víkendech, ale přesto je doma u Lenky a Pavla veselo. Zvlášť když si domů tajně přivedou psa a trochu bláznivou sestřenici Sylvu, která dovede vyrobit tekuté zlato! To je potom všechno nejen veselé, ale hodně napínavé a nakonec i nebezpečné!

Ukázka z knihy:

Kočky se kočkovaly. Skočily po sobe a vmžiku z nich bylo jedno velké chundelaté, ušaté a jemně pruhované klubko. V zápalu boje se kutálely po trávě i přes kameny. Bojovaly urputné, po svém dračím způsobu. Ale jen se ozvalo bolestivé zakvíknutí, to když se omylem navzájem trochu silněji stiskly, hned ten druhý pustil a bylo po boji. Matka Elsa svá mláďata bedlivě sledovala. Někdy se k jejich divokému hraní přidala, někdy jí stačilo mít je
pod dohledem. Stále však byla připravená zdvihnout svou mohutnou tlapu a zakročit. Jako každá správná tygří máma.

Lenka s Pavlem stáli těsně u výběhu. Od chvíle, kdy jim novopečená tygří maminka dovolila spatřit své chundelaté drobečky, chodili se na tygříčky dívat téměř denně. Obě děti se dovedly chovat tiše a pohybovat nenápadně. Bylo to nutné. Pokud by samici, která rodila poprvé, něco krátce po porodu vylekalo, mohla by o mláďata ztratit zájem. Přestala by se o ně starat. Anebo by je mohla z velkého strachu dokonce zahubit. K tomu by stačilo málo – třeba nečekaný hlasitý zvuk. Proto byla velká opatrnost na místě.

Lenka s Pavlem tygříky ani maminku tygřici nerušili. Věděli, jak se ke zvířatům chovat. Chodili do ZOO prakticky denně od narození. Vlastně i před narozením. To samozřejmě ještě nechodili, ale nosili se v maminčině břiše. Jejich maminka totiž v ZOO pracovala. Byla knihovnicí v odborné knihovně, a protože měla svoji práci opravdu ráda, nezapomínala na ni ani na mateřské. Tehdy alespoň vozila dvojčátka v širokém dvojitém kočáře za „svými“ zvířaty na procházky. A tak se Lenka s Pavlem v ZOO cítili stejně doma jako oba malí tygříci.

Vlastně možná lépe. Protože Lenčin a Pavlův domov byly dva malé pokoje s kuchyní v přízemí vysokého paneláku na nedalekém sídlišti. Byt byl tak malý,
že v něm nesměli chovat žádné zvíře. Ani jediné maličké zvířátko! Ani zakrslou myš! Máma byla nesmlouvavá. Určitě by nepovolila ani blechu, kdyby snad děti napadlo o chov blech požádat. Byla přísná, žádné zvíře by se podle ní do tak malého bytu nevešlo. Prý bohatě stačilo, že jsou tam oni dva! (Ha, ha...) 

Více informací nejen o této knize Zítra v Zoo: Tygří trápení se dozvíte také na stránkách nakladatelství Mladá fronta.