Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty Vyrob si sama: léčivý olejíček z květů šeříkuVyrob si sama: léčivý olejíček z květů šeříku Bezová šťáva a bezový sirup - nejoblíbenější receptyBezová šťáva a bezový sirup - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online !
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 24.05. 2026
Dnes má svátek Jana
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Příběhy z pitevny

24. 05. 2026 | Kultura
Název: Příběhy z pitevny
Autorka: Kristýna Trpková, Pavel Toupalík
Nakladatelství: Universum
Rok vydání: 5 / 2026
Formát: 207 x 131 mm
Hmotnost: 290 g
Vazba: vázaná
Počet stran: 160
Cena: 357 Kč

Soudní lékař a bestsellerová autorka české krimi v otevřeném rozhovoru

Uznávaný soudní lékař Pavel Toupalík a oblíbená autorka české krimi Kristýna Trpková spojili síly, aby čtenářům přiblížili, co se doopravdy děje za zavřenými dveřmi pitevních sálů. 

Jaká je vlastně práce soudního znalce v naší zemi? Jak moc se realita na českých pitevnách liší od toho, co vidíme v televizi a čteme v knihách? Jsou podlahy na pitevnách vážně tak dokonale nablýskané a čisté jako na obrazovkách? Jaký byl nejbrutálnější čin, ke kterému byl Pavel za svou kariéru přivolán? Proč odborníci z tohoto oboru nedají dopustit na svůj pověstný černý humor? A na jaké oběti se ani po víc než třicetileté praxi a desítkách tisíců provedených pitev stejně zvyknout nedá...?

Příběhy z pitevnyO autorech knihy Příběhy z pitevny 


Kristýna Trpková (*1996) vystudovala Gymnázium Dr. Emila Holuba v Holicích, kde v současné době žije i s rodinou. Na univerzitu kvůli nepřiznivé rodinné a finanční situaci pokračovat nemohla, takže hned po maturitě nastoupila na pozici administrativní pracovnice. Psaní detektivních románů se začala věnovat na mateřské dovolené. Kromě toho také rediguje překladovou literaturu. 
Debutovala detektivními romány Rozsudek smrti (2021) a Stvůra (2021), za kterou obdržela Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku a stala se tak nejmladší držitelkou tohoto ocenění. Stvůra se stala základem úspěšné série s ústřední detektivní dvojicí Laurou Linhartovou a Adamem Benešem (Vesnice, 2022; Vetřelec, 2023). V roce 2024 vydala kriminální thriller Někdo z nás a rok později psychothriller Šmírák a také osobní zpověď Moje malá bulimie. Letos potěšila čtenáře mysteriózním thrillerem Temné břehy. 
V roce 2023 Společnost Agathy Christie udělila první místo její povídce Ester, publikované ve sborníku Po stopách zločinů.

MUDr. Pavel Toupalík, Ph.D., primář Ústavu soudního lékařství a toxikologie VFN v Praze se narodil 22. 12. 1966 v Praze. Vystudoval 3. lékařskou fakultu UK a za svoji kariéru působil na několika významných pracovištích – mimo jiné v Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, v letech 2007 až 2023 na Oddělení soudního lékařství NEMPK, které spoluzakládal jako nové krajské pracoviště pro Pardubický kraj. Od roku 2023 nově působí jako primář Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze. Během téměř pětatřicetileté praxe dostal řadu významných ocenění. V roce 2015 mu byla udělena bronzová medaile od Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, v roce 2020 pak povýšil na medaili stříbrnou. V roce 2022 získal bronzovou plaketu od policejního prezidia jako výraz poděkování za podporu a dlouhodobou vynikající spolupráci s PČR. V roce 2023 přibyla na jeho konto pamětní medaile ředitelky územního odboru Kutná Hora Policie ČR, v roce 2024 se k výše zmíněným oceněním přidala také medaile zlatá, ačkoli ta se zpravidla uděluje až posmrtně.
Pavel Toupalík žije v Praze, v posledních letech však víkendové pobyty na chalupě vyměnil za bydlení uprostřed přírody. Je ženatý, má dvě dcery. Miluje Itálii, kde počátkem devadesátých let také studoval, středomořskou kuchyni, dobré italské víno a kávu. Hovoří italsky, anglicky a německy. Ve volném čase rád cestuje, fotografuje a podniká výlety s labradorkou Goldie.


Ukázka z knihy Příběhy z pitevny 


Mohl byste mi povědět, jaký je rozdíl mezi soudním lékařem a soudním znalcem, patologem a koronerem? Není žádné tajemství, že u nás si kvůli zahraničním seriálům a filmům lidé tyto profese často pletou.

Pokud vím, u nás se nejčastěji směšuje soudní lékařství a patologie. Je to způsobeno mimo jiné i tím, že v zahraničí, například v některých státech Ameriky, se používá termín forensic pathology a forensic pathologist, tedy v překladu soudní patologie nebo soudní patolog, což jsou ovšem pojmy, které v Česku nemáme. U nás patologie představuje lékařský obor, který se zabývá morfologickou diagnostikou chorobných stavů u živých pacientů.

Chorobnými stavy myslíte například nádorová bujení?
Přesně tak. Hovoříme především o cytologických a bioptických vyšetřeních. Pokud jde pacient na operaci v nemocnici a je mu například odebrána podezřelá tkáň, tak ta tkáň se odesílá na ústav patologie, kde se zpracuje a dále mikroskopicky vyšetří. Úkolem patologa
je analyzovat vzorek, následně určit, o jaký nález se přesně jedná – typ nádoru, jestli je zhoubný nebo nezhoubný –, a stanovit diagnózu. Podle toho se pak pacientovi může naplánovat léčba.

Takže patologové v České republice vůbec neprovádějí pitvy?
Provádějí, ale minimálně. Zpravidla jde o případy, kdy pacient zemřel v nemocnici, ovšem nikoli následkem traumatu, ale z důvodu chorobných příčin, a kdy existují pochybnosti, že nebyla správně stanovena diagnóza. Když je potřeba zjistit, na co přesně ten pacient zemřel, nařizuje se takzvaná patologicko-anatomická pitva, kterou provádí patolog. Oproti ústavům soudního lékařství jsou to ale opravdu jenom jednotky případů za měsíc.

A jak je to s tím koronerem?
Pojem koroner je převzatý ze zahraničí, přičemž u nás tenhle systém funguje teprve několik posledních let. Koroner je lékař, který pracuje pro koronerskou společnost a přijíždí k úmrtím, k nimž došlo mimo zdravotnická zařízení. Podle zákona o zdravotních službách musí takové tělo vždy prohlédnout lékař, který následně rozhodne o dalším postupu – jestli bude potřeba provést zdravotní pitvu, nebo ne. V praxi provádí toto ohledání nejčastěji záchranná služba. Když totiž dochází například k náhlým úmrtím v domácím prostředí, příbuzní nebo osoby blízké jsou svědky zhoršujícího se zdravotního stavu, pádu do bezvědomí, a nejsou si jistí, co se děje, zda je ta osoba skutečně mrtvá, logicky přivolají na místo jako první právě záchrannou službu. Zdravotníci se pokusí o oživení, a pokud jsou jejich pokusy neúspěšné, provedou prohlídku těla a vyplní list o prohlídce mrtvého. Pokud je ovšem daná osoba mrtvá již delší dobu, na těle jsou patrné pokročilé posmrtné změny nebo se naleznou třeba kosterní pozůstatky, tak v těchto případech logicky nemá smysl volat záchrannou službu a na místo přijíždí koroner.

Koroner tedy provede prohlídku těla a následně rozhodne, jestli by měla být provedena pitva?
Přesně tak. Z tohoto důvodu je to velmi, velmi odpovědná funkce, protože pokud pitva není z nějakého důvodu nařízena a později vyvstane podezření, že přece jen mohlo dojít ke spáchání trestného činu, musí se provést exhumace. Což bývá v době častých kremací samozřejmě problém. Tělo je spálené, a bez těla chybí důležité důkazy.


Tuto knihu Příběhy z pitevny koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Universum.


ZUZI
Chytrá Žena



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj

Další fotografie ke článku Příběhy z pitevny:

Příběhy z pitevny
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Náš tip


Další tipy


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !