Býk - roční horoskop na rok 2025
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Vydejte se odhalit tajemství velkých pokladů – kostry tyranosaura Rexe, Tutanchamonovy hrobky a mysteriózního Kamene osudu. Poklad ze Staffordshire, rubín Černého prince, Terakotová armáda a záhadná busta Nefertiti. Mumifikované mamutí mládě nalezené na ostrově Jamal, ukradené obrazy Vincenta van Gogha nebo rozsáhlé tajemné pohřebiště Sutton Hoo. To jsou poklady s fascinující historií, které dohromady pojí spory, neštěstí a prokletí. Svým nálezcům či majitelům přinesly neštěstí, ale jsou tyto poklady opravdu prokleté? V každém dílu tohoto seriálu nabídne Prima ZOOM několik záhadných pokladů.
Nebezpečné poklady na Prima ZOOM:
Od 25. 4. 23.05 Prokleté poklady
Prokleté poklady (10 dílů, premiéra pátek po 23.00, opakování pondělí v 16.45)
Prvním ze ztracených pokladů, na který se podíváme, bude kostra tyranosaura Rexe nazývaná Sue. Dosud největší neporušenou kostru tyranosaura Rexe nalezli v pohoří Black Hills v jižní Dakotě. Tyranosaurus byl nejdokonalejším dinosauřím predátorem. Kostru objevila v srpnu 1990 badatelka Sue Hendricksonová. Právě po ní byla kostra pojmenována. Mimořádný objev se badatelce povedl ve chvíli, kdy další členové týmu odjeli do města vyměnit píchlou pneumatiku. Do ústavu v Black Hill dorazila FBI a zajímala se o všechny sbírky a zkameněliny.
Kostru tyranosaura Rexe FBI okamžitě zabavila a zakladatele ústavu obvinila a zatkla. Následně se vedl spor o to, kdo je vlastně pravým majitelem této kostry. Peter Larson měl titul z paleontologie, ale ani to nikoho nezajímalo. Nakonec byl odsouzen v procesu, který vzbuzoval mnoho otázek, ke dvěma letům vězení, navíc za obvinění, která s nálezem kostry Sue nijak nesouvisela. Soud rozhodl o vlastnictví kostry a majitel se ji okamžitě rozhodl nabídnout k prodeji. Kostru zakoupilo přírodovědné muzeum v Chicagu, kde byla kostra v roce 2000 vystavena. Objevitelku kostry Sue Handricksonovou také stíhala FBI, a to za krádež kostí T-Rexe ze státního pozemku. Sue se pak stáhla do ústraní, přerušila veškeré kontakty se svými kolegy, a nakonec i svou badatelskou činnosti. Jak Sue, tak Peter Larson by se jistě shodli na tom, že jim tento významný objev přinesl jen smůlu a možná i prokletí. Dalším z prokletých pokladů je Hrobka krále chlapce. Objev této hrobky je jedním z největších v historii. Pozornost dodnes budí zlatá maska, se kterou byl Tutanchamon pohřben. A právě Tutanchamonovo prokletí patří k nejznámějším na světě. Jen krátce po otevření a vykopání jeho hrobky nečekaně zemřela spousta z lidí, kteří se na bádání podíleli. Nález hrobky si připsali archeolog Howard Carter a jeho sponzor lord Carnarvon. A právě v době, kdy došlo k otevření hrobky, se začal rozvíjet příběh o Tutanchamonově prokletí. V tisku se objevovaly příběhy lidí, kteří se na vykopávkách podíleli a za zvláštních a nečekaných okolností začali umírat. A to včetně lorda Carnarvona nebo tajemníka Howarda Cartera.
Některé hrobky byly zdobeny nápisy, které měly odrazovat vetřelce. Tyto nápisy vypadající jako kletby popisovaly, co se stane tomu, kdo se do hrobky pokusí dostat. Na jednu stranu to opravdu vypadá, jako by hrobka Tutanchamona byla prokletá. Je potřeba si ale přiznat, že většina těch, kdo se do Egypta vydávali po hrobkách pátrat, včetně lorda Carnarvona, byli starší muži v ne úplně nejlepším zdravotním stavu. Objev hrobky byl ale i velkou mediální událostí. Exkluzivní smlouvu na zveřejňování informací o hrobce měly londýnské Timesy. Ostatní noviny tak neměly informace o nálezu z první ruky a začaly hledat jiné možnosti, jak o všem informovat. A tak začaly vznikat senzace a příběhy o prokletí faraonovy hrobky. Howard Carter tvrdil, že na kletbu faraonovy hrobky nevěřil. Po jeho smrti se ale začaly objevovat zprávy, že i jeho kletba dohnala. Většina z více než 80 lidí, kteří se na vykopávkách podíleli, prožila poměrně dlouhý a spokojený život a zemřeli přirozenou smrtí.
V červenci 2009 našel nezaměstnaný Terry Herbert, který si ve výprodeji zakoupil detektor kovů, obrovskou hromadu pokladu – asi 4600 předmětů. Nález staffordshireského pokladu byl možná předpovězen v legendární Sáze o Beowulfovi. V této sáze jsou zakódovány informace o částech z pokladu, který byl ve Staffordshiru nalezen. Beowulf zabil draka, který hlídal poklad zakopaný pod zemí. V době, kdy byl poklad nalezen, bylo neobvykle bouřlivé počasí, což by mohla být souvislost s drakem, který měl poklad hlídat. Velká část předmětů z pokladu byla poškozená. Toto poškození bylo nejspíš provedeno jako rituální potvrzení vítězství nad nepřátelskou armádou. Objevení pokladu vyvolalo spor mezi jeho nálezcem Terrym Herbertem a jeho přítelem, Fredem Johnsonem, majitelem pozemku, na kterém byl poklad nalezen. Hodnota pokladu byla vyčíslena na 3,2 milionu liber. Výtěžek si rovným dílem rozdělili oba muži. Nakonec ale tento nález rozdělil i přátelství obou mužů.
Více než 70 let zahajovala zasedání britského parlamentu královna Alžběta II., která při této příležitosti měla na hlavě imperialistickou korunu. V čele koruny je rubín Černého prince, který je po staletí nasáklý krví. Jeho příběh je plný vraždy, zrady a podvodu. Nedávné geologické průzkumy odhalily původ tohoto rubínu. Ten stejně jako mnoho dalších cenných kamenů pochází z Afghánistánu. Důl, který se v těchto místech nachází, produkoval před 950 lety nádherné drahokamy. Ty se těžily a následně se s nimi obchodovalo na hedvábné stezce. Odtud se kameny dostaly do Evropy a do mnoha královských sbírek.
A stejně tak se do Evropy dostal i rubín Černého prince. Své jméno získal podle Eduarda I., kterému se přezdívalo Černý princ. Ten v roce 1367 pomáhal Petru I. Kastilskému v bitvě ve Španělsku. Po vítězství chtěl Eduard I. právě tento rubín jako odměnu. Přivezl jej do Evropy, ale potkalo ho obrovské neštěstí. Trpěl na prudké záchvaty úplavice a zemřel ve velkých bolestech a křečích dříve, než se mohl ujmout vlády v Anglii. Klenot přešel na jeho syna, krále Richarda II., který byl zavražděn. Rubín pak nosili i Karel I. a skotská královna Marie, kteří oba předčasně zemřeli. Rubín Černého prince je ale sám o sobě podvod. Nejedná se o rubín, ale o spinel, který je sice rubínu podobný, ale má jinou strukturu. Rubín Černého prince byl pojmenován až kolem roku 1760 na základě portrétu mladého prince s rudým kamenem. Není ale jisté, že na portrétu byl Eduard I. Stejně tak nelze vystopovat, zda kámen na imperialistické koruně je opravdu rubínem Černého prince. Ve státní koruně Velké Británie je ale tento kámen již od 16. století.
Dalším prokletým pokladem je Terakotová armáda. Ta byla objevena v roce 1974 v jedné z čínských provincií. Armáda hliněných postav v životní velikosti spolu s koňmi a vozy byla zakopána 200 let před narozením Krista. Určena byla k ochraně prvního známého čínského císaře po jeho smrti. Ten byl znám jako velmi krutý vládce. Čínu donutil ke sjednocení brutálním dobýváním a tyranskou vládou.
Zkázou pro mamuty nebyla jen změna klimatu, ale hlavně člověk. Ten začal tyto tvory lovit a značně přispěl k jejich vyhynutí. Jedním z prokletých pokladů byl nález na ruském ostrově Jamal. V květnu 2007 tu pastevec sobů hledal dřevo na otop, když si všiml něčeho neobvyklého. V rozmrzlém ledu nalezl tělo mamutího mláděte. Němci mají v jedné ze svých pověr, kterou si předávají z generace na generaci, varování před jedním jediným uctívaným tvorem. Nálezce se vydal na 240 km dlouhou cestu do muzea, aby svému příteli řekl, co našel. Když se na místo vrátili, mamut už na místě nebyl. Někdo jiný tělo vzal a směnil ho za sněžné skútry.
V jedné z blízkých osad nalezli u místního obchodu opřené mamutí mládě. Mamut byl pojmenován Ljuba a převezen do muzea. Tento nález nebyl jen kostrou, ale kompletně zachovanou mumií mláděte mamuta. V jejím žaludku jsou dokonce patrné zbytky potravy. Při zkoumání vědci zjistili, že Ljuba zemřela ve věku jednoho měsíce. V jejím trupu nalezli zbytky bahna, které se nachází jen na dně zamrzlých jezer. Ljuba tak nejspíše se svým stádem přecházela zamrzlou vodu, ale stoupla mimo a spadla obličejem dolů. Tam se bahna nadýchala a ve snaze se ho zbavit jí bahno ucpalo celé tělo a Ljuba se udusila. Po smrti ale přinesla užitek v podobě mnoha zjištění o životě mamutů a přilákala mnoho návštěvníků, kteří si její tělo v muzeu chtěli prohlédnout.
Vincent van Gogh prodal za svůj život pouze jeden obraz, zemřel velmi mladý a chudý. Ve věku 37 let spáchal sebevraždu. Mezi jeho barevnými a expresivními obrazy je jeden, který se svou ponurostí ostatním vymyká. V roce 1882 se jeho otec stal pastorem reformované církve a van Gogh začal v roce 1884 malovat obraz kongregace vycházející z kostela – jako dárek pro svou matku. Obraz původně vypadal jinak, ale po smrti otce jej přemaloval. V původním obrazu byl totiž muž, který nese rýč. Van Gogh ale nakonec přidal listy ke stromům a několik postav. Uprostřed hloučku postav je pak vidět žena v černém se závojem. Lze se domnívat, že tato žena měla být jeho matkou, truchlící po smrti manžela.
Díla van Gogha jsou také těmi, která jsou nejčastěji kradena nejen z muzeí. Jedna z krádeží se stala také 7. 12. 2002 přímo v Muzeu van Gogha. Zloději z muzea ukradli obraz kostela s vycházející kongregací a další malý obraz moře. Celá akce trvala zlodějům asi 3,5 minuty. Svým činem ale spustili lavinu neštěstí, které provázelo ukradená díla více než deset let. Po krádeži vyšlo najevo, že ani jeden z ukradených obrazů nebyl pojištěn. Obrazy spatřily světlo světa znovu až po čtrnácti letech a dolů s sebou stáhly i všechny, kdo se na krádeži podíleli. Zloděj, který obrazy ukradl, byl profesionálním zlodějem.
Pro obrazy ale neměl kupce. Obraz se následně pokusil prodat, ale jeho zákazníci byli zavražděni dříve, než obchod dokončil. Po této vraždě měl zloděj zjevení. Nakonec se mu povedlo obraz prodat kavárníkovi z Amsterodamu, který obraz odvezl z města. Čekal, až se situace uklidní a bude moci obraz prodat. Následujících deset let zůstal obraz ukrytý. Když v roce 2016 italská policie vyšetřovala vůdce jednoho gangu, začala se zabavováním jeho majetku. V kuchyni jeho matky našli vyšetřovatelé jeden z ukradených obrazů. Obraz s kongregací byl několik let srolovaný a schovaný mezi stěnami. Těšte se na spoustu další tzv. prokletých pokladů.
