Tyršův dům na Malé Straně

Tyršův dům, někdejší palác Michnův z Vacínova, tvoří soubor objektů, které zaujímají prostor mezi Újezdem na Malé Straně a Čertovkou u Vltavy, a zasahují od Všehrdovy ulice až k ulici Hellichově. Objekty obklopují tři nádvoří, zvláště je ještě samostatná sala terrena. Objekt má značnou architektonickou hodnotu. Tyršův dům je sídlem České obce sokolské.

Michnův palác je původní renesanční letohrádek rodu Kinských z roku 1580. Po několika stavebních úpravách několika různými majiteli jej získal Pavel Michna z Vacínova. Ten celý objekt přestavěl do dnešní podoby a interiéry opatřil bohatou štukovou výzdobou. V majetku Michnů zůstal dům téměř padesát let, odtud název Michnův palác.

Od roku 1767 patřil majetek vojenskému eráru. Na místě původních zahrad vojáci přistavěli zbrojnici. Palác sloužil jako sklad a výrobna střelných zbraní, a pro potřeby vojáků. V roce 1914 byl palác předán městu Praze, ale stále byl využíván příslušníky armády.

V roce 1921 od pražské obce poničený Michnův palác zakoupila Česká obec sokolská, která zde zahájila další náročné přestavby a dostavby. Někdejší barokní palác byl přestavěn na moderní tělovýchovné a a společenské zařízení, ve kterém se také nacházela výstavní síň, kuchyň, jídelna, kanceláře, velká tělocvična, šatny a umývárny. Pod tělocvičnou byl zřízen bazén. Někdejší zahrada a pozdější vojenský dvůr byl proměněn na lehkoatletické cvičiště. Bývalá jízdárna byla zvýšena a přebudována na velkou sokolskou ubytovnu.

Areál byl slavnostně otevřen v květnu 1925 za účasti prezidenta Masaryka a dalších státních osobností. V roce 1926 byla na prvním nádvoří odhalena socha Miroslava Tyrše a sokolové přejmenovali palác na Tyršův dům právě na počest M.Tyrše, který patřil v druhé polovině 19. století mezi spoluzakladatele Sokola a zasloužil se o jeho rozvoj.

Za druhé světové války obsadili Tyršův domu nacisti. Po zákazu Sokola byl Tyršův dům sídlem Kuratoria a Hitlerjugend. Ve sklepních prostorách byly vybudovány kryty. Od roku 1943 a hlavně v roce 1944 sloužily některé místnosti jako vojenský lazaret, převážně pro prominentní zraněné.

V období socialismu, kdy Sokol neměl povolenu činnost, užívala objekt po čtyřicet let Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Sídlilo zde Muzeum tělesné výchovy a sportu, pobočka Národního muzea. Od roku 1990 byl areál v restituci navrácen České obci sokolské.

V roce 2002 byl areál těžce poškozen ničivou povodní na Vltavě.

Tyršův dům v současnosti slouží především k tělesné výchově. Některé místnosti jsou využívány pro konference, sympozia a další reprezentační i společenské akce. Sokolský prostor, kdysi cvičiště s běžeckými dráhami na místě původní barokní palácové zahrady, dnes slouží jako parkoviště.

Nám návštěvníkům byla umožněna prohlídka jen několika prostor v interiéru a „sluneční lázně“ na střeše, odkud je krásná vyhlídka. Ve vnitřním nádvoří je umístěn památník členům představenstva ČOS. Většina z nich zahynula v Osvětimi. Ve II. dvoře Tyršova domu je kašna, která vznikla při přestavbě objektu na ústřední sídlo Sokolů v letech 1923-25. Mísa kašny připomíná mělký kalich. Nad středovým sloupkem, který má funkci chrliče, je plastika vzlétajícího sokola, symbolu sokolského hnutí. Autorem kašny je sochař a architekt Karel Štipl. U vchodu do Tyršova domu stojí Památník obětem Sokola.

Poslední foto je z Olšanských hřbitovů. Pomník byl původně vystaven na počest Jindřicha Fügnera, jednoho ze zakladatelů Sokola. Podle návrhu architekta J. Schulze byl vytvořen na podstavci stojící žulový pomník ve tvaru obelisku vysokém asi 12 metrů. Sochař Bohuslav Schnirch pak zhotovil model medailonu s Fügnerovou podobiznou a bronzovou sochu sokola s rozepjatými křídly na vrcholu jehlanu. Poté, co roku 1884 v rakouském Oetzu tragicky skonal Miroslav Tyrš, druhý ze zakladatelů sokolského spolku, byly jeho ostatky přidány pod pomník k Fügnerovým. Bohuslav Schnirch doplnil jehlan pomníku o Tyršův a Fügnerův portrét s palmovými listy. Na podstavec byla umístěna deska s nápisem „JINDŘICH FüGNER 1822 – 1865 MIROSLAV TYRŠ 1832 – 1884“. Po smrti Renáty Tyršové sem byly přidány také její ostatky.

Areálem Tyršova domu jsem často procházela, ale v podstatě jsem o něm nic nevěděla. Jsem ráda, že jsem si návštěvou doplnila znalosti. Popsaným místem procházku mohu jen doporučit, přes lávku nad Čertovkou můžete pokračovat na Kampu, nábřeží Vltavy, Karlův most.

HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete