Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 11. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 11. týden:

Na severu Skotska je ostrov, který byl dlouho zapovězený. Platil za tajemné místo, které hlídali místní a ihned stříleli na jakoukoliv loď, která plula kolem. Jde o ostrov Rum. Dnes je tady přírodní rezervace a bydlí tady jen pár desítek lidí. Všichni trochu podivíni, ovšem ostrov se pomalu otevírá světu. Místní tady fungují jako komunita, mají v obci místo, kde se setkávají. Na ostrově není nikdy příliš velká zima, protože ostrov omývá Golfský proud, takže spíše je tady počasí proměnlivé. Na ostrov se dokonce vracejí mladí a také děti, trochu se tu omladí populace. Jeden z mladých například rozjel byznys, vyrábí rum z Rumu. 

Firmě se začalo dařit a zdá se, že o rum bude zájem. Ingredience jsou pouze z ostrova, místní byliny a tak dále. Společně si tady také vyvařují, střídají se a zpracovávají tady například zvěřinu. Místní se přidávají a pomáhají se zpracováním. Tento ostrov se rozvíjel ve viktoriánské době, ale pak museli čtyři stovky lidí, které tu žily, zkrátka ostrov opustit. Museli ustoupit ovcím, které se tady měly pást. Ale dnes je všechno jinak, lidé se tu znají, tvoří komunitu a žijí tady rádi. Nejsou zde ale žádné obchody, žádné benzínky, žádné divadla a restaurace, jen komunita a příroda. Nic jiného. Jde o to všechno dobře naplánovat. Je třeba počítat s trajektem nebo s přepravními loděmi, které dopraví objednané zboží. 

Není to způsob života, který by zvládl každý. Ale rozvoj ostrova je v plánu, například chtějí opravit místní starou usedlost, která by mohla sloužit jako ubytování pro ty, co míří do hor. Pouto v komunitě je tak silné, že každý ví, kdo je momentálně mimo ostrov. Nic se tady neutají, nic se tady bez pomoci druhých vlastně nedá zvládnout. Bez sousedů jste tady ztracený. Nikdo neví, jak to bude v budoucnu, místní by i brali, aby se ostrov trochu rozvíjel. Rádi by sem nalákali další lidi, aby to tady žilo a mohlo se počítat s lidmi do budoucna. Ale to je hudba, kterou ještě neslyšíme. Zatím se tady místní snaží jak můžou, aby jejich životy bez konzumu měly co největší smysl.

Leonardo da Vinci navrhl před 600 lety létající stroj podle netopýra. V září 1783 se uskutečnil první let balónem před zraky Ludvíka XVI. Vynálezci byli bratři Montgolfierové. V listopadu 1783 vzlétl v balónu první člověk. Začalo období překonávání nejrůznějších rekordů. Následně byly balóny poprvé použity i na bojišti. V roce 1905 si francouzská armáda objednala vzducholoď. V roce 1853 se první odvážlivci v Británii zkoušeli proletět na kluzácích. Američtí bratři, Orville a Wilbur Wrightové, přidali v roce 1903 letadlu motor a ovládací prvky. Podařil se jim nejdelší let, za 59 sekund uletěli přes 260 metrů. Ve světě začaly závody, kdo doletí výš a dál. 

Loius Blériot staví letadla, která se začínají podobat těm moderním. Daří se mu poprvé přeletět kanál La Manche. Začínají závody v inovacích. Piloti riskují své životy, padají rychlostní i výškové rekordy. V Německu vzniká obří vzducholoď Graf Zeppelin. Vzducholodě přepravují cestující na velké vzdálenosti. V roce 1914 začíná 1. světová válka. Letadla se stanou jednou z nejhrozivějších zbraní. Od roku 1915 se začaly rodit stíhací piloti. Letectvo se stává organizovanou silou a vznikají i první bombardovací letouny. Vzducholodě se také zapojují do války. Zeppeliny útočí na Londýn. První německou stíhačku vyrábí Holanďan Anthony Fokker. Klíčovou inovací je schopnost kulometu střílet skrz listy vrtule. A rytíři nebes se stávají účinnými zabijáky.

Dobrodruh a instruktor přežití v divočině, Hazen Audel, cestuje do odlehlých míst, kde se učí způsob přežití původních kmenů, které takto žijí v nejtěžších podmínkách po celá staletí.

Kvůli systému silnic a dálnic se lidé stále více přibližují divoce žijícím zvířatům. Přechody silnic jsou ale pro zvířata stále nebezpečnější. Divoká zvířata jsou nedobrovolnými účastníky silničního provozu. U německých silnic každý rok zemře asi 230 tisíc srnců, jelenů a divokých prasat. Menší zvěř není ve statistikách úhynu započítaná. Až dvacet lidí ročně umírá po srážce se zvířaty. Jeleni ve stádech křižují pastviny, rychle přebíhají silnice díky svým dlouhým nohám. 

Oproti tomu ropucha obecná je podstatně pomalejší a riziko jejího uhynutí při přechodu silnice je mnohem vyšší. Německý dokument představuje, jaká opatření byla vytvořena, aby se snížilo nebezpečí srážky zvířat s automobily. Vznikají třeba travnaté mosty pro zvířata, které se nachází nad frekventovanými dálnicemi. Dalším opatřením je umisťování barevných odrazek a nanášení nepříjemných pachů na nebezpečná místa, kde může dojít ke srážkám vozidel se zvířaty. Dobrovolníci pak přesidlují mravenčí kolonie, které jsou ohroženy stavbou nových silnic. Vznikají i podchody pro žáby a ropuchy, které často využívají.

Pláž okupují slunečníky a lehátka, ale nejvíc se toho děje v okrajových oblastech. Na rostlinách žije hmyz, který požírají ještěrky. Jsou docela vypasené. Nejvíce je mravenců. U břehu žijí miniaturní písečné blechy. Je teplý den, což vyvolá velkou invazi lidí na pláž. Pod vodou dominují malé rybky a garnáti. Ve větší hloubce, kde není tolik lidských vetřelců, žijí murény, jedovaté ropušnice, mořští ježci, nebezpečně jedovatí ostnatci a ještěrohlavci. Přes den je písek na pláži rozpálený, jeho teplota dosahuje více než 50 °C. 

Lidé konzumují chlazené nápoje a zmrzlinu. Na okraji pláže jsou drsná skaliska. Žijí zde řasy, chaluhy a drobní živočichové – slizouni a rournatci. Skalnaté ostrůvky jsou hnízdištěm racků, kteří loví malé rybky na mělčinách. Cikády jsou dokonce hlasitější než lidé. Sedí na kmenech stromů a vydávají hluk až 100 decibelů. Cvrkají dlouho do noci. Po západu slunce odcházejí lidé z pláží do hospůdek. Na pláži se toho v noci děje hodně. Kareta klade svá vajíčka do písku tam, kde se sama narodila. Lidé chrání tato hnízda pomocí kovových klecí. Brzy ráno sbírají mravenci zbytky lidských jídel. Mravence se snaží ulovit mravkolev, který na ně číhá zahrabaný v písku. Nad úrovní přílivu rostou rostliny. 

Ve vodě plave velmi dobře maskovaný platýz. V zrncích písku žijí řasy a tisíce bakterií. Je to živý mikrokosmos. Dravci pláže jsou střevlíci. Potápěči mohou spatřit i chobotnice, které jsou sice plaché, ale také velmi zvědavé a společenské. Velmi dobré maskování mají i sépie, během dne jsou zahrabané na dně. Pes běhá po pláži mezi lidmi a snaží se vyžebrat nějaký pamlsek. Vítr a déšť zažene lidi z pláže do obchodů a barů. Vlny vyplaví velké množství odpadků a někdy i mrtvá zvířata. Pochutnají si na nich vrány a racci. V noci v moři natáčejí podmořští filmaři. Je tam živo. Parmice loví korýše a červy, na lovu jsou i murény. Po potravě pátrají hvězdice i chobotnice. Z hlubin se vynořuje zooplankton. Rutina na pláži se příliš nemění, přesto je zde každý den trochu jiný.

14. 3. 22.00 – Svět špionů: Jaderná hra (Paranoia)

Mezi západem a východem zuří studená válka. Andropov propadá paranoie po každém z projevů amerického prezidenta. Západ označuje východ za tvůrce veškerého zla na planetě. V takové podhoubí se pohybují tajní agenti a špioni, kteří se snaží získat cenné informace. Poznejte dvojité agenty, kteří byli nasazeni do boje během studené války.

Znát souvislosti politické, válečné i kulturní je tím nejlepším způsobem, jak pochopit historii. Víte, co se dělo od července 1937 do konce června 1940?

Unikátní dokumenty uvidíte každý den 
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!

Zdroj, foto: Prima ZOOM

Vendula Flassig Vrablová
ChytráŽena.cz