Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 16. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 16. týden:

Ramesse II je velikánem do dnešních dní. Patří mezi nejzářivější faraony vůbec. S jeho vládou přišla do Egypta tolik potřebná stabilita a rozvoj. Je ale možné, že nechal postavit tak velké množství staveb, které nesou jeho jméno? Třídílnný dokumentární seriál zkoumá více než 60letou vládu Ramsese II. jako egyptského faraona prostřednictvím 3D rekonstrukcí a rozhovorů s odborníky, poskytuje vhled do jeho činů jako stavitele a válečníka a zároveň odhaluje méně známá fakta o legendárním vládci. 

Od vzniku měny se svět točí kolem peněz a lidé dělají vše pro to, aby se k nim dostali, včetně těch nejprohnanějších a nejnákladnějších loupeží všech dob. S využitím dramatických rekonstrukcí, dynamického vyprávění a špičkových vizuálních efektů spolu s výpověďmi svědků z první osoby, kteří byli u toho, se film "Největší loupeže historie s Piercem Brosnanem" zabývá složitými plány a drzostí zločineckých mozků, kteří riskovali svobodu kvůli možnosti získat celoživotní bohatství. Brosnan, který je do každé loupeže zasazen prostřednictvím nejmodernější technologie, oživuje každý titulek světových novin tím, že diváky přivádí do centra dění a rozebírá každý aspekt plánu včetně zákeřného týmu, cíle, provedení a nakonec i následků.

Savci patří k teplokrevným živočichům, jsou doma ve vodě i na souši, pod zemí, ve vrcholcích stromů i ve vzduchu. Ať už savci kladou vejce nebo rodí živá mláďata, ať se mláďata vyvíjejí v děloze nebo ve vaku, teplokrevné tělo produkující mléko, na planetě zvítězilo. K nejstarším a primitivním savcům patří ježura australská a ptakopysk podivný. Snášejí vejce jako plazi. Z nich se vylíhnou nevyvinutá mláďata, která se drží matčina těla. Mateřské mléko samice vylučují kůží. Vačnatci se poprvé objevili asi před 100 miliony lety, kdy byla Austrálie součástí velkého kontinentu. Kontinent se později rozpadl na tři části: Antarktidu, Austrálii a Jižní Ameriku. 

Vačnatci, žijící v Austrálii a Jižní Americe, se rozdělili do mnoha druhů a odlišují se od ježury a ptakopyska reprodukcí. Rodí živá mláďata, která se vyvíjejí v matčině vaku, kde sají mateřské mléko.  Austrálie je domovem stromové koaly, jejíž potravou jsou výhradně listy blahovičníku, vombat žije v horách a mravencojedi, živící se termity, v suchých eukalyptových lesích. Possum medosavý se specializuje na sběr pylu a nektaru z květů. Mezi další drobné vačnatce Austrálie patří vakoplch trpasličí a vakoveverka páskovaná. 

V pouštích střední Austrálie žije největší z klokanů, klokan rudý, který skoky zadními končetinami předběhne i závodního koně. Klokan žlutonohý se dokáže díky přísavkám na tlapkách pohybovat i po skalách. Na pláních žíje ve skupinách klokan velký. Jižní Amerika je domovem jediného vodního vačnatce na světě, vačice vydří, která je nočním tvorem. Ostatní zdejší vačnatci si oblíbili koruny stromů.

15. 4. 21.00 – Želvušky: Nezničitelní tvorové

Želvušky jsou zavalití, bezobratlí tvorové, kteří jsou menší než 1 milimetr. Mají čtyři páry nohou, mají vytvořenou svalovou, vylučovací a trávicí soustavu. Jejich mozek je tvořen několika neurony. Místo úst mají bukofaryngeální aparát, lícní aparát, kterým propichují a sají potravu. Jejich ústní otvor vypadá jako vysavač.

Je známo 1300 druhů želvužek. Ačkoliv žijí na zemi i pod vodou, častějši jsou sledované v suchozemském prostředí, protože jsou vědcům dostupnější. Nachází se na všech kontinentech, snadno je lze najít v lišejnících, v půdě, jejich nejoblíbenějším prostředím je mech. Živí se řasami, mechem, některé druhy se živí jinými živočichy nebo želvuškami.

Dokážou přežívat v nehostinných podmínkách, jako jsou vysoké teploty až 150°C, nízké teploty do 1 stupně nad absolutní nulou. Zvládnou přežít ve vakuu nebo radiaci (až 1000x vyšší radiaci než přežije člověk). Odolávají také těžkým kovům, UV záření nebo chemikáliím. V letech 2007 a 2021 byly želvušky vyslány do vesmíru, kde přežily.

Na želvuškách je zajímavé také to, že jsou schopny svou tělesnou aktivitu pozastavit po dobu několika let. Jedná se o proces tzv. kryptobiózy, kdy želvuška smrští své tělo a zastaví všechny tělesné funkce. K procesu dochází v případě ztráty 90% vody v těle. Po aplikaci vody želvuška své tělo opět zvětší, ožívá. Ve fázi kryptobiózy jsou želvušky nezničitelné.

Želvušky využívají protein Dsup, jedná se o složku zabraňující zničení. Tento protein se obtáčí kolem DNA živočichů. Dosud není známo, zda DNA chrání před zničením či jej následně opravuje. Dsup byl aplikován mouchám, které odolávaly gama záření. Rostiny s proteinem Dsup jsou odolné proti radiaci. Kvůli svým vlastnostem jsou želvušky zkoumány několika mezinárodními týmy.

Výzkum na želvuškách se významný pro společnost. Protein CAHS by se mohl využívat v lécích nebo vakcínách v méně rozvinutých zemích, kde je chladno a nefunguje elektřina. Po aplikaci vody by léky byly použitelné. V současné době dochází k testování, zda by takové léky byly bezpečné.

Dokumentární přírodopisný film zaměřený na fascinující rekordy v živočišné říši — od největších suchozemských savců jako je slon až po další extrémní adaptace v živočišné říši.

Když v sedmdesátých letech minulého století letecká doprava zlikvidovala lodní dopravu, rejdaři hledali nové možnosti, jak udržet své společnosti. Díky tomu se v osmdesátých letech objevily luxusní lodě pro volný čas. Dnešní výletní lodě jsou ale úplně jiné, než byly první lodě z osmdesátých let. Tyto lodě se neustále zvětšují a vše je na nich vymyšleno za jediným účelem - zábavou turistů. To ale také přináší nároky na spotřebu energií. 

Dnešní výletní lodě si z hlediska energetické náročnosti nezadají se spotřebou malého města. Většinou jsou dlouhé okolo 360 metrů a mají tonáž, která je pětinásobkem slavného Titaniku. Disponují patnácti až dvaceti patry a na největší z nich se nachází 2800 kajut. Spolu s posádkou se na jejich palubách pohybuje 10 000 osob. Na těchto lodích turista najde vedle kajut restaurace, divadla a celé vodní parky.

Stavba takové lodi trvá až tři roky. Každá z nově postavených lodí má jedinečný design. Lodě jsou poháněny dieselovými motory, které ale pohání obří alternátory a ty dodávají elektřinu pro elektromotory mající na starost pohon lodi. Dnešní lodě už upustily od hřídelového pohonu, místo toho používají takzvaný azipodový systém, kdy jsou elektromotory umístěny vně trupu lodi a pracují nejenom jako pohonné jednotky, ale zároveň i jako kormidla. I přes obrovský přínos tohoto systému pohonu díky úspoře 20 % paliva konstruktéři dál hledají možnosti úspory energií a snižování dopadu provozování těchto lodí na životní prostředí. Dnes už existují plány na čistě elektrické lodě a na znovuoživení plachetní dopravy.

Majestátní vlaky šplhají do strmých svahů Skalnatých hor, objíždějí Tádž Mahal a křižují Španělsko. Nastupte do pokračování oblíbeného cestovatelského seriálu a projeďte se po exotických železnicích v ještě exotičtějších koutech světa. Trasa Kiwi Rail na Novém Zélandu vede od aktivních sopek do hlubokých roklí, fantastického světa Hobita a Pána prstenů a dále do říše zázraků. Cesta po Tren Crucero trvá tři dny a prodírá se tropickými džunglemi Ekvádoru nahoru po Ďáblově nosu. 

Podívejte se, co je nutné k převozu 3000 tun dřeva z nitra švédských lesů na tisíce kilometrů vzdálené pily. Užijte si královskou osmidenní vyjížďku po Indii v luxusním Maharádžově Expresu a ještě mnoho dalšího v šesti poutavých epizodách, které určitě nenaberou žádné zpoždění.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den 
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!