Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 3. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 3. týden:

Erika Wagnerová, autorka biografie W. Roeblinga, vzpomíná na první návštěvu Brooklynského mostu (dále BM) a na počátek své fascinace jím. Erika a Richard Haw, autor biografie J. A. Roeblinga (dále J. A. R.), si společně prohlíží původní kresby mostu a Richard mluví o vývoji designu Roeblingových mostů. Autor grafického románu Most, inspirovaného příběhem BM, Peter Tomasi si knihu prohlíží a mluví o ní. Následuje animace z úvodu tohoto románu - anekdota o J. A. R. a jeho synu Washingtonovi a prvním nákresu BM. Historička Malka Simonová vysvětluje konstrukční výjimečnost tohoto mostu a proč musel být visutý. 

Historikové Antje Schlomsová,  Clifford Zink a Andreas Kahlow dále hovoří o narození J. A. R. v německém Mülhausenu, jeho rodině, vzdělání v Durynsku a později  v Berlíně a v neposlední řadě o jeho zájmu o filozofii J. W. F. Hegela a ducha tehdejší doby. Pokračuje historička Nele Güntheroth s vyprávěním o podpoře hromadné emigrace do Ameriky ze strany J. A. R. V roce 1831 sám J. A. R. dorazí se svým bratrem do Philadelphie. Jsou zde uvedeny úvahy z jeho deníku nad osobní svobodou a setřesením evropského způsobu myšlení. 

Odtud se přesouvají do Pittzburghu. Nedaleko tohoto města J. A. R brzy zakládá farmářskou kolonii Saxonburg. Zde se mu také v roce 1837 narodil syn Washington. V této době se Amerika velmi rychle rozvíjí díky železniční trati a lodím, pro které se stavěly vodní kanály. Staví se tedy i mnoho mostů a v této chvíli začíná i kariéra J. A. R. v Americe. Na farmě v Saxonburgu zavádí výrobu ocelových lan na výrobu mostů místo konopných. Výrobu těchto lan si nechal později patentovat.  Jeho prvním mostem v Americe je Alleghenský akvadukt. Z důvodu lepších pracovních nabídek se i s rodinou J. A. R. stěhuje na východní pobřeží a zde také otevírá svoji první skutečnou továrnu na výrobu ocelových lan. J. A. R. postavil také visutý most přes řeku Niagaru. 

Kurátor Saxonburgského muzea Fred Cesar vysvětluje zajímavou spojitost mezi mosty J. A. R. a spojováním lidí – spojení amerických států po občanské válce. Brooklynský most byl otevřen v květnu 1883 a J. A. R. se toho jako autor návrhu již nedožil. Zemřel v roce 1869 na následky infekce tetanu. Stavbu BM převzal po otci syn Washington. Stavba tohoto mostu započala proměnu města New York a dodnes má velký vliv i na jeho obyvatele – inspirace umělců. Washingtonovi, který se stal vlivem dekompresní nemoci invalidou, pomáhala při organizaci stavby mostu jeho žena Emily. Pro stavbu mostu byla z politického hlediska velmi důležitá. Byla také prvním člověkem, který tento most přešel.

Massimo Ossana se, coby ředitel archeologického parku v Pompejích, chystá společně se svým týmem na zahájení nových vykopávek. Jejich cílem je sanovat vykopávky od podzemních vod, a zabránit tak dalšímu rozpadu objevených staveb. V rámci těchto vykopávek budou prozkoumávat prostor o rozloze 2000 m2. Podnětem k tomu, zahájit v Pompejích další práce bylo zřícení domu gladiátorů v roce 2010. Evropské společenství a Itálie pro tyto účely vyčlenili 105 milionů euro v rámci projektu „Velké Pompeje“.

 Vykopávky začaly v roce 2018 a jedná se o první významné vykopávky od 50. let 20. století. V první fázi byla odstraněna vegetace a také nánosy pemzových kamínků, které do Pompejí nalétali před výbuchem Vesuvu. V létě roku 2018 pak došlo k prvním významným objevům – byly nalezeny dva domy. První z nich dostal jméno „Dům se zahradou“, druhý pak „Jupiterův dům“. Oba domy stojí v jedné ulici, naproti sobě, poblíž nejbohatšího domu v Pompejích. V průběhu vykopávek čekal na tým překvapivý nález – v místě vykopávek nalezli díry po vykradačích. I přes obavy, že v domech již nebudou nalezeny žádné cenné předměty, přinesly následující dny zajímavé nálezy. 

Jde o první ucelený rozbor všech nejvetších katastrof naší doby od havárie jaderného reaktoru v Černobylu přes teroristický útok na Dvojčata až po nouzové přistání na hladině řeky Hudson uprostřed metropole New York. Pomohou výpovědi svědků a rozbory expertů vysvětlit, co přesně se stalo?

Fascinující a pohlcující cesta do historie počátků a vývoje naší planety od doby před 4 miliardami let až po současnost. S využitím nejnovějších 2D–3D animací tento film odhaluje bohatou interakci a vzájemný vliv mezi minerálním světem a každou živou bytostí na této planetě.

Gibba je badatel vášnivý pro dobrodružství a záhady. Díky svému detektoru kovů prozkoumává místa, kde se odehrály důležité válečné události, a sleduje stopy, aby našel poklady hluboko pohřbené v italské divočině. Od Dolomit až po Gardské jezero neuvěříte, kolik vojenských a historických nálezů se skrývá pod povrchem – a žádná překážka nedokáže zastavit jeho žízeň po dobrodružství.

V červnu 1934 dorazil Adolf Hitler poprvé na mezistátní návštěvu Itálie. Italský diktátor Benito Mussolini ho uvítal na letišti San Nicolò v Benátkách. Na pořadu jednání byly otázky týkající se samostatného Rakouska. Mussolini, přítel rakouského kancléře Dollfusse, byl jasně proti připojení Rakouska k Německu. Hitlerovi se to sice nelíbilo, nicméně si uvědomoval, že Mussoliniho si nemůže proti Německu poštvat. Mussolini byl právě na vrcholu moci. I přes Hitlerovo naléhání na konci dvoudenní návštěvy musel Hitler souhlasit, že se prozatím zdrží anexe alpské země. 

Mussolini však pochopil, že pro Hitlera není italským odmítnutím tato věc vyřešena. Když byl za několik měsíců Dollfuss zabit při nacistickém pokusu o puč, Mussolini byl přesvědčen, že za přítelovou smrtí stojí právě Hitler. Ten však Mussolinimu přísahal, že on opravdu na rukou Dollfussovu krev nemá. Mussolini zatoužil vejít do dějin jako obnovitel římského impéria a v roce 1935 Itálie zaútočila na Etiopii. Rázem se Itálie spolu s Německem ocitly v mezinárodní izolaci podporované postojem Společností národů. V roce 1936 navštívil Berlín hrabě Ciano, italský ministr zahraničí a švagr Mussoliniho v jedné osobě. Tématem jednání bylo opět Rakousko. Na toto téma jednal v Německu při státní návštěvě sám Mussolini.

Při tomto jednání však Mussolini souhlasil se zavedením protižidovské politiky v Itálii. Hitler v této chvíli už Mussoliniho nebral nijak vážně. Bývalý vzor pro něj byl nedůsledný a málo praktický. V březnu 1938 Německo obsadilo Rakousko. Duce o tom nebyl Hitlerem dopředu vůbec informován. Následně Hitler odjel na státní návštěvu Itálie. Papež na protest proti Hitlerově přítomnosti opustil Řím. Hitler jednal s Mussolinim ohledně jižního Tyrolska. Hitler o něj neměl zájem, jeho zájmem bylo v té době Československo. V září 1938 se na mnichovské konferenci oba diktátoři opět potkali. Jednali se zástupci Velké Británie a Francie o Československu. 

Bez jeho představitelů. Hitler i Mussolini, tak jako jejich západní protějšky, se z konference vrátili s proklamací, že pro Evropu zachránili mír. Jenže už v březnu 1939 Hitlerova vojska obsadila zbytek Československa. V květnu téhož roku hrabě Ciano, italský ministr zahraničí, podepsal se svým německým protějškem Ribbentropem Ocelový pakt. Tento pak udělal z Itálie doslova německého vazala. V roce 1939 skončila španělská občanská válka. A právě v té době Ciano Mussolinimu sdělil své výhrady ohledně spolupráce s Němci. Možná i díky nim Mussolini odmítl italské zapojení do války s Polskem. O napadení Polska se Mussolini nicméně dozvěděl až z novin.

Sloužila Antarktida po tisíce let jako základna mimozemských návštěvníků naší planety? Jaká je možnost, že tam najdeme ruiny zamrzlé starověké civilizace pohřbené pod ledem nebo i samotné mimozemšťany? A co hlubiny oceánů? Hemží se prapodivnými tvory, kteří dokážou nevysvětlitelné, třeba i regenerovat celý mozek. Jako by ani nepocházeli ze Země. Pokračování fascinujícího seriálu přináší další vzrušující příběhy o možných Vetřelcích z dávnověku. 

Vzrušující historický dokumentární seriál Vetřelci dávnověku za velkého zájmu diváků zkoumá 75 milionů let důkazů o tom, že naši planetu v minulosti navštívily neznámé mimozemské civilizace. Ve 21. století vědci, odborníci a vládní agentury z celého světa konečně spojili síly ve snaze najít důkaz o existenci mimozemského života. A i když to nikdo z nich nechce otevřeně přiznat, tento „hon na mimozemšťany“ probíhá už několik dlouhých dekád. Jsou tyto důkazy přesvědčivé? A byli mimozemšťané opravdu předobrazem bohů?

Guy Martin zamíří 320 kilometrů za polární kruh, aby se připojil k Royal Marines. Má na to, aby jako speciální operační komando fungoval v nejdrsnějších podmínkách?

18. 1. 23:00 Air Force One: Létající pevnost

Prezidenstský letoun se po třiceti letech fungování vymění. Nové letadlo se musí nejprve upravit, aby splňovalo nejnáročnější požadavky jak na bezpečnost, tak na nejmodernější technologie. Jakým způsobem? A jaké všechny požadavky musí splňovat?

Unikátní dokumenty uvidíte každý den
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!