Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 52. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 52. týden:

Dvě osiřelá medvíďata by byla odsouzena k hladovění, kdyby je jeden muž neadoptoval. Film ukazuje život dvojčat s jejich novou „matkou“, od jejich prvních krůčků až po období, kdy se z nich stali drzí teenageři.

Medvědi ve volné přírodě se vyskytují pouze v několika oblastech Evropy, například v Karpatech a Vysokých Tatrách. Václav „Vašek“ Chaloupek je známý český fotograf a filmař zabývající se zvířaty. Žije na Šumavě a vždy se obklopoval zvířecími společníky. Když mu přátelský lesník přinese osiřelá medvíďata Lilly a Bena, neváhá: Vašek se o medvědí dvojčata postará jako „náhradní máma“ a dá jim tak perspektivu do budoucna.

Aktivně mu pomáhá reportérka Paula. Vašek a Paula se brzy stanou dokonalými medvědími rodiči. Podávají lahvičky, utírají moč, snášejí hlasité okřikování hladových mláďat... to vše patří k péči o mláďata. Medvíďata se skutečně vyvíjejí skvěle. Lilly a Ben rychle rostou, jsou zdraví a učí se rychle běhat. Po 54 dnech opouštějí Vaškův dům, své náhradní doupě, a procházejí se Šumavou. Při každodenních hodinových procházkách s Vaškem a Paulou potkávají další zvířata. 

To vede k vzrušujícím, ale i bizarním situacím, které medvědí rodiče vždy překvapí. V přírodě je toho tolik k objevování a čeká je tolik dobrodružství, že se nikdy nenudí. Zůstává však jedna velká otázka: budou medvědi schopni později přežít v přírodě, nebo je bude nutné držet v ohradě? Brzy se ukáže, že život na svobodě by pro Lilly a Bena byl příliš nebezpečný. Oba medvědi jsou zvyklí na lidi a už se jich nebojí. Vašek a Paula však najdou perfektní řešení.

V roce 2006 zakázala Francouzská Polynésie lov žraloků na více než 5 milionech kilometrech čtverečných Jižního Pacifiku. Po čtrnácti letech to v těchto vodách žije jako v rušném žraločím velkoměstě. Najdeme zde více než 20 druhů žraloků, ale vládnou tu žraloci tygří. Tito vrcholoví predátoři jsou po žralocích bílých nejnebezpečnějšími žraloky na světě. Každým rokem je jich tu víc a víc a jsou čím dál tím větší. 

Mořská bioložka Kori Garzaová si myslí, že se populace mění zásluhou ochrany mořského prostředí. Asi největším exemplářem, který Kori natočila před pár měsíci, je samice Kamakai, obryně, která má přes 5 metrů na délku. Výjimečná je ale obvodem těla, který je kolem 3 metrů včetně ploutví. Kori se domnívá, že něco kolem tichomořských ostrovů pomáhá žralokům tygřím dorůstat gigantických rozměrů. Kori chce Kamakai znovu najít a snad i odhalit tajemství její nebývalé velikosti. Kori bude pomáhat kameraman a ochránce žraloků Andy Casagrande.

Pátrání po obrovské samici Kamakai zavedlo badatele do laguny plné žraloků tygřích. Tým využívá špičkovou techniku – drony, 360° kamery i kamery nasazené na hřbetní ploutvi žraloků, které se po několika hodinách samy uvolní. Díky tomu poprvé zachytili fenomén kooperativního lovu mezi skupinou mladých tygřicích žraloků žijících v této odlehlé laguně. Tato strategie dravců nebyla dosud nikdy zaznamenána, a i když Kamakai badatelé nenašli, film tak přináší nové biologické poznatky.

Hmyz je základem ekosystému. Společenský hmyz s komplexní úrovní organizovanosti, tvoří 75 procent všeho hmyzu. Síla těchto společenství člověka fascinuje. Termiti, mravenci a vosy tvoří armády pro stavbu obydlí, obranu území, lov, pěstování vlastní potravy i péči o potomky. Všechna společenství začínají královnou, která zakládá v hnízdě kolonii. Klást vajíčka je její jedinou úlohou. Potomci jsou dělníky pracujícími pro blaho kolonie. Sršně spolu s vosami byly asi prvním společenským hmyzem. 

Jejich předchůdci se vyvinuli v jurském období. Z těchto prastarých skupin vznikli mravenci a včely a dále pak nepříbuzná skupina termitů. Těchto příbuzných se šváby jsou tisíce druhů. Recyklují ztrouchnivělé dřevo a organický odpad. Mravenců je 13 až 20 tisíc druhů a obývají téměř všechny oblasti světa. Jsou mezi nimi býložravci, lovci i mrchožrouti. V koloniích se dělí na dělníky, vojáky a zemědělce. Takzvaní listonoši řežou kousky listů, v mraveništi je rozmělněné ukládají do kompostu a pěstují svou potravu, houby. Pastýři hospodaří s domácími zvířaty, mšicemi. Stádo pasou a dojí medovici, která má pro ně vysokou energetickou hodnotu. 

Jsou i zahradníky, šíří semena, z nichž konzumují jen tuk. Základem mravenčí kolonie je týmová práce. V týmu dokážou přesunout do mraveniště i mršinu živočicha mnohokrát většího. Útokům na mraveniště se brání vystřikováním kyseliny mravenčí. Mravenci ničí hmyz škodící na rostlinách. Jsou pro životní prostředí nezbytní. Některé druhy jsou útočné, jako např. australský mravenec buldočí. Má na svědomí i lidské oběti. 

Je až čtyři centimetry dlouhý, má vynikající zrak a jako zbraň používá kusadla a žihadlo. Na nákladních lodích se dostává i na jiné kontinenty, kde by mohl způsobit katastrofu. Před 8 až 10 tisíci lety začali lidé chovat včely. Nikdy nebyly zcela domestikovány, ale způsob, jakým je člověk chová, jim vyhovuje. Dávají med a vosk a opylují květy. Činnost člověka však hmyz ohrožuje. Počet hmyzu ve světě se snížil o 40 procent. Mementem je skutečnost, že ve světě bez hmyzu člověk nepřežije.

Co je pravdy na mýtu o gladiátorech? Jak se stavělo slavné římské Koloseum a proč bylo tak důležité? Na pozadí skutečných příběhů vypráví tento seriál pravdu o této významné a jedné z nejznámějších světových památek. Koloseum je oválný amfiteátr v centru Říma. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Je to jedno z velkých děl římské architektury. Nachází se východně od Fora Romana. Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. za císaře Tita. 

Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke gladiátorským zápasům a veřejným podívaným. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. V raném středověku přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně. 

Ačkoliv periodicky se opakující zemětřesení a zloději kamenů z něj učinili zříceninu, dnes se stavba stala skutečným symbolem císařského Říma. Je jednou z nejpopulárnějších turistických atrakcí a stále má úzké vazby k římskokatolické církvi, protože na každý Velký pátek vede papež „křížovou cestu“ do amfiteátru. Koloseum je také znázorněno na italské verzi pěticentové mince.

Dřevařští titáni je napínavý dokumentární seriál, který sleduje čtyři dřevařské společnosti, jež bojují s extrémním počasím a terénem, aby eticky těžily jeden z nejdůležitějších kanadských zdrojů.