Fascinující dokumentární seriál Hranice neznáma se zabývá novým věkem objevování a dobývání vesmíru, který rozpoutaly technologické inovace v privátním sektoru i ambiciózní plány globálních mocností.

Agatha Christie je dodnes jednou z nejslavnějších autorek literatury na světě. Napsala přes šest desítek detektivních příběhů, z nichž mnohé byly zfilmované. Co ji tedy inspirovalo?

Spánek patří k nejzákladnějším funkcím organismů. Má mnoho podob, přizpůsobuje se daným životním podmínkám, ale je součástí života od prvopočátků evoluce. U zvířat je spánek jednou z nejméně prozkoumaných součástí jejich chování. Primáti orangutani mají stejné spánkové fáze jako lidé – rem a non rem. Při fázi rem je mozek vysoce aktivní, ale tělo je ve spánkové paralýze. Při fázi non rem mají mozkové buňky pravidelnou aktivitu, zkušenosti nabyté během dne se ve spánku opakují a informace se upevňují. Kognitivní funkce se po kvalitním spánku zlepšují, kvalita spánku ovlivňuje výkonnost mozku. 

Orangutani lépe plní zadané úkoly. Včely mají jednoduchý mozek a spí poměrně dlouho. Dělnice 9 až 10 hodin a sběračky pylu 7 hodin, a to převážně v noci. Při nedostatku spánku jsou méně efektivní ve své činnosti, mnohem méně komunikují. Spánek výrazně ovlivňuje jejich výkon. U slonů může fáze non rem probíhat vestoje, při fázi rem sloni leží. Podle výzkumu sloni v přírodě téměř nespí. Je to dáno náročnou potřebou krmení. Pro některá zvířata může být spánek potenciálně smrtelný. Lachtanu jihoafrickému ve vodě hrozí, že by se mohl ve spánku utopit. Proto spí jen jedna polovina jeho mozku. Druhá je bdělá a zajišťuje dýchání. Lachtani ve vodě potlačují fázi rem, ale na souši u nich probíhají obě fáze. 

Bernešky velké na vodě během spánku pádlují nohama a spí oběma hemisférami mozku. Totéž provozují pravděpodobně i za letu na dlouhé vzdálenosti. V aktivní spánkové fázi se mozková aktivita olihní, jejichž předkové žili na Zemi již před 500 miliony lety, projevuje zbarvením jejich kůže, ztrácejí tak obezřetnost. Mladí jedinci olihní spí také delší dobu fází rem stejně jako mláďata ptáků a savců. Také mořský plž, zej kalifornský, s jednoduchou nervovou soustavou, který je vývojově starší než olihně, je ve dne aktivní a v noci spí a dodržuje stejný rytmus jako člověk.

Jen během několika pár dní v období kolem novu zaplaví tisíce mořských želv tenký pruh pláže, aby tam nakladly milióny vajec. Film Želví pláž sleduje osud snůšky 100 želvích vajec a zachycuje, co se s nimi děje během následujících dvou měsíců – od chvíle, kdy byla nakladena, až o 51 dní později, kdy se tisíce čerstvě vylíhnutých malých želviček vyvalí na pláž a vyrazí k oceánu. Sledujte kompletní příběh jednoho želvího hnízda, poprvé v historii vědy i televize.

U pobřeží Kalifornie v Point Conception tým Dr. Michaela Domeiera mapuje nově objevený kmen žraloků bílých. Jeden z kmenů evidují severně jako kmen červeného trojúhelníku, další jižně u Guadeloupe. Pouští se do práce, tvoří fotodokumentaci, odebírají vzorky DNA atd. Z hlavní lodě je spuštěných několik kamer, také potápěčská klec, navíc fotí z menší lodi. Žraloky lákají na návnadu, objevují se velké samice, a tým sotva stíhá. Hodiny točí, fotí, odebírají vzorky. Další den pokračují, na menší loď si berou posilu z mateřské lodi. Žraloci na sebe nenechají dlouho čekat, objevuje se mimo jiné samice s neobvyklou pigmentací. 

Mezi 27 žraloky, které už zpozorovali, objevují samici Livy z Guadeloupe, což je neobvyklé. Tým se rozděluje, Michael s kolegyní míří na Guadeloupe, kde mapují žraločí populaci. Zdejší kmen mají velmi dobře evidovaný, a tak zaznamenávají staré známé tváře. Objevuje se nová samice, hloubková kamera zachytí opravdu hodně žraloků. Na druhý den mění plány, Michael jde do klece do hloubky asi patnáct metrů. 

Evidují další žraloky z katalogu i obrovskou Giannu. Výsledky jsou velmi dobré, 9 z 25 pozorovaných žraloků je nových. Populace se tak slibně rozrůstá. Finální čísla jsou 37 žraloků, z toho 13 nových. Vědci jsou spokojeni, populační index stoupá. Dle statistiky je zde měřená populace o cca 80 % vyšší. To je nejspíše i důvod, proč stále častěji dochází ke střetům s člověkem na kalifornském pobřeží.

Pětidílná série zkoumá desetiletí trvající vládní vyšetřování UFO. Čeká nás pravda o tajném programu americké vlády týkajícího se UAP, neidentifikovaných leteckých jevů, jinak známých jako UFO. Astronom J. Allen Hynek vede vědecké úsilí Projektu Modrá kniha o katalogizaci a vyšetřování civilních zpráv o UFO. Během 60. let 20. století a později navštívilo mnoho jaderných základen v USA UFO, ale díky lidem, jako byli Robert Salas a J. Allen Hynek, se veřejnost dozvěděla, že k těmto událostem skutečně došlo. Příběhy o těsných nehodách s UAP za letu podněcují diskusi o vážné hrozbě na naší obloze nejen v Americe, ale po celém světě. V roce 2015 piloti námořnictva hlásili podivná setkání s UFO, která nemají křídla, kokpit ani výfuk, ale nějakým způsobem dokážou létat velkou rychlostí.

Martyna Wojciechowská navštěvuje Nigérii, kde dánská dobrovolnice Anja Ringgren Lovénová s manželem zachraňuje děti obviněné z čarodějnictví. Jejich organizace Land of Hope mění životy těch nejmenších, kteří doplácí na pověry a chudobu v zemi. Martyna navštíví také Ukrajinu a přidává se k dámským hrdinkám, kterým válka změnila život. Jedna je porodní asistentkou a gynekoložkou, doktorkou, která neúnavně objíždí frontu a okupované oblasti. Další je přímo obětí, která se po ruském zajetí snaží jakožto aktivistka prolomit tabu kolem toho, co Rusové ženám dělají. Dále se vydá za zajímavými ženami Panamy, Hongkongu, Kanady, Brazílie a na Floridu.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!