Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 9. týden

Americký stát Montana, čtvrtý nejrozlehlejší v zemi, má hustotu obyvatelstva pouze 3 osoby na jeden kilometr čtvereční. Má za sebou bohatou historii, dnes je ale především významným centrem cestovního ruchu, a to jmenovitě národní park Glacier. Nejvyšší hora je Granite Peak s téměř 4 000 metry, střed a východ státu tvoří převážně prérie a roviny.

Kdysi zde žili indiáni, lovci a sběrači, náležející k mnoha kmenům, z nichž nejpočetnější byli Crows a Blackfeet. Jsou zde významné přírodní památky, uctívané zejména indiány. Dnes se na území státu nacházejí chráněné parky Missouri Breaks, Bitterroot Mountains či Gates of the Mountains.

Když v roce 1852 vypukla „Zlatá horečka“, vzniklo zde několik rychle se rozvíjejících a bohatnoucích měst jako například Bannock, Virginia City či Bozeman. Po vyčerpání zásob zlata přišlo na řadu stříbro a město Castle Town proslavila zejména pověstná Calamity Jane. Stavba železnice vedla přes nebezpečná území, kde dělníky napadali indiáni. Ve 2. polovině 19. století se situace vyhrotila v tzv. „Velké siouxské válce“, během níž došlo 25. června 1876 ke slavné bitvě u Little Bighornu a porážce George Armstronga Custera, který velel 7. kavalerii. Indiáni ale byli nakonec přemoženi a donuceni přestěhovat se do rezervací.

Dnes je hlavním městem Montany Helena s pouhými 30 000 obyvateli a památkami v podobě gotické katedrály s dvojitou věží a Kapitolu. Široce rozvětvený chov dobytka je spjat se vznikem třídy chovatelů-rančerů, jimž se později začalo říkat kovbojové. Ti jsou zase svázáni s celostátně oblíbeným sportem rodeem.

Světlana, dcera J. V. Stalina, generálního tajemníka KS SSSR, se narodila 28. 2. 1926. Otec ji rozmazloval a Světlana si k němu mohla leccos dovolit. Když jí bylo šest let, spáchala sebevraždu Světlanina matka, Naděžda Allilujevová. Hezké časy skončily. V třicátých letech byl v SSSR pořádán hon na politické odpůrce, kteří byli vězněni, popravováni, nebo skončili v gulazích. Stalin měl kořeny ve staré gruzínské kultuře a začal hlídat a korigovat i svou dceru. Když se Světlana seznámila se starším novinářem Alexej Katlerem, který byl Žid, otec ho poslal na Sibiř.

Po skončení 2. světové války se Světlana provdala za Grigorije Morozova a narodil se jim syn Josif. Otec se k ní choval stále chladněji a o vnuka nejevil zájem. Světlana se rozvedla. Jejím druhým manželem se stal ideolog strany Jurij Ždanov, s nímž měla dceru Káťu. Světlana se snažila být co nejdál od otcova vlivu. Po Stalinově smrti v roce 1953 a nástupu S. N. Chruščova byl Stalinův kult a jeho zločiny odsouzeny. Světlana se stáhla z veřejného života. V roce 1957 přijala příjmení své matky Allilujevová a v roce 1962 se nechala pokřtít. Tajně začala psát autobiografii se vzpomínkami na otce. Po nástupu L. I. Břežněva v roce 1964 poznala o dvacet let staršího indického komunistu Braješe Singha. Singh v roce 1966 zemřel a Světlana dostala povolení vycestovat s jeho popelem do Indie. Vzala s sebou i svůj rukopis.

Indické úřady jí nepovolily stálý pobyt, vrátila se do SSSR. Světlana přestala věřit dogmatům komunismu, jež jí byly vštěpovány od dětství. Požádala o politický azyl v USA. Děti zanechala v SSSR. V době studené války jí USA ukryly ve Švýcarsku, kde pobývala v klášteře. Pro média celého světa byla velkým soustem, novináři ji pronásledovali. V SSSR se proti ní rozjela pomlouvačná kampaň. Její autobiografie vyšla pod názvem Dvacet dopisů příteli. V roce 1970 se provdala za architekta W. Wesleye Peterse a narodila se jim dcera Olga. I s Peteresem se však rozvedli. Světlana se začala cítit oklamaná.

Ženy v SSSR byly mnohem emancipovanější. Také jí vadilo, že USA zajímá jen úspěch a peníze. V roce 1984 se vrátila do SSSR, aby našla své děti. Stále se je snažila kontaktovat. Káťa jí nikdy neprominula, že ji opustila. Nikdy ji už neviděla. Josif, který propadl alkoholu, jí také vyčetl, že jim ublížila. Děti ji nepotřebovaly, tak se po 18 měsících vrátila do USA. Po rozpadu SSSR v roce 1991 už její osud nikoho nezajímal. Zemřela 22. 11. 2011 osamělá a chudá v domě sociální péče ve Wisconsinu.

Fascinující přírodovědný seriál Zázračná planeta před deseti lety úplně změnil způsob, jakým se natáčejí dokumenty. Nám divákům zároveň nabídl absolutní portrét života na Zemi. Ale deset let je dlouhá doba. Bleskové technologické pokroky a nově získané znalosti o přírodě umožnily znovu představit naši zázračnou planetu v úplně jiné perspektivě. Zázračná planeta II je ambiciózní seriál s přelomovým nápadem.

Poprvé díky němu můžeme spatřit Zemi z pohledu samotných zvířat. Na cestě džunglemi, pouštěmi, pohořími, ostrovy, pastvinami a městy objevujeme unikátní místa výskytu nejrůznějších zvířecích druhů i fascinující způsoby, díky kterým tady přežívají. Nové technologie a nejmodernější vybavení umožnily zachytit jejich příběhy v neuvěřitelných detailech. Vůbec poprvé můžeme zažít nejdramatičtější chvíle v životech zvířat společně s nimi. 

Díky Zázračné planetě II se dostaneme blíž než kdy dřív. Tento projekt vznikal mnoho let a získal četná ocenění, je nejdražším přírodovědným dokumentárním seriálem, který kdy nechala natočit BBC. Sérii komentuje Sir David Attenborough a hudbu složil Hans Zimmer. Seriál staví na naprosto unikátních záběrech, které jsou v některých případech i první svého druhu. Seriál se stal historicky nejsledovanějším dokumentem v celé Británii!

26. 2. 20:00 – Co znamená divočina?

Tým filmařů se vydává hledat skutečnou divočinu. Podaří se jim najít ji v Evropě?

27. 2. 20:00 – Divoké pobřeží

Planeta vymírá. Živočichové jsou ohrožení a ubývají. Není čas zoufat, je třeba s tím něco udělat. Problémy jsou vidět i u ostrovů Spojeného království, kde funguje řada lidí, kteří se starají o to, aby příroda zůstala zachována. Založili organizace, nebo jen pomáhají, jak se dá. I díky nim si může člověk uvědomit, jakou přírodu kolem sebe má a co všechno může neuváženě ztratit.

Naše oceány jsou surovým a nezkrotným místem zázraků a tajemství. Jsou plné zvířecích druhů, které svou existencí tvoří obrovský ekosystém, zároveň však neustále bojují o přežití. Oceány jsou místa, jejichž tajemství se nám zatím podařilo odkrýt jen z malé části. Ale to, co o nich už víme, je stejně fascinující jako celý svět pod hladinou.

Dvoudílným dokumentem provádí moderátor Alexander Armstrong a zahradní architektka Arit Andersonová. Na severu Skotska se nachází opatství Pluscarden Abbey, jedná se o benediktínský klášter s Rajskou zahradou v srdci klášterního komplexu. Žije zde v současnosti 18 mnichů, celý kompex je obklopen rozsáhlou zahradou, kterou tvoří jabloňový sad, kde se dříve pohřbívali mniši. Benediktínští mniši se modlí asi sedm hodin denně, poté asi pět hodin denně pracují na zahradě. Řídí se heslem “Modli se a pracuj.” První díl nás zavede právě do krásných zahrad Velké Británie.

Michael Palin se vydává na dobrodružnou cestu od Tureckého jezera Hazar do dosud neprozkoumaného Iráku. Projde tureckými městy Diyarbakir a Mardin, překročí hranice a navštíví válkou zasažený Mosul. Cesta pokračuje do blízkého, přitom zcela odlišného Erbilu a vrcholí v Akre, kde zažije jedinečné kurdské oslavy. Naplní se obavy z jedné z nejnebezpečnějších zemí světa anebo Michael odhalí tu lepší stránku Iráku…?

Unikátní dokumenty uvidíte každý den
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!