Název knihy: Slovensko křížem krážem – střední Slovensko
Autoři: Petr David, Petr Ludvík
Nakladatelství: Euromedia Group , Universum
Datum vydání: září 2011
Paperback
Počet stran: 264 str.
Cena: 284 Kč

Druhý díl z třísvazkové edice průvodců Slovensko křížem krážem. Po stručném seznámení s oblastí uvádí doporučené okružní trasy pro automobilisty a 10 tematických okruhů (příroda, církevní památky, pro rodiny s dětmi aj.).

Dále je střední Slovensko představeno po jednotlivých regionech, od lokalit nejznámějších až po ty dosud turisticky neobjevené. Deset nejkrásnějších výletů na závěr je inspirací pro vlastní objevování. Připojeny jsou aktuální informace o ubytování, parkování, stravování, u kulturních zařízení a památek otevírací doba.

Ukázka z knihy:

Střední Slovensko je stejně jako východ země oblast pěší turistice zaslíbená, možnosti krásných výletů jsou nepřeberné. S mnoha tipy jsme se seznámili již v rámci textu, deset těch, které by nám opravdu neměly uniknout, si necháváme na závěr. V této kapitole nalezneme po dvou túrách v Západních a Nízkých Tatrách, další výlety nás zavedou na Malou Fatru, Veľkou Fatru, do soutěsek Chočských vrchů, vystoupáme na osamocenou „královnu Oravy“ Babí horu, vynechat určitě nemůžeme ani jedinečnou vyhaslou sopku Poľanu či výlet v národním parku Muránska planina. Některé výlety jsme zvolili jako vícedenní, vždy s nocováním na turistické chatě či útulně.


Náročný hřeben Roháčů
Rohačska dolina, parkoviště – Ťatliakova chata 1 h – Smutne sedlo 3 h –
Plačlive 3. h – Ostry Rohač 4. h – Volovec 6. h – Rakoň 7 h – Ťatliakova chata 8 h – Rohačska dolina, parkoviště 9 h

To nejlepší
uzky hřeben Rohačů s vrcholy Ostry
Rohač a Plačlive
uchvatne vyhledy
jedinečna Rohačske a Jamnicke plesa

Hřebenovka Roháčů v okolí Ostrého Roháče je zřejmě nejnáročnější turistickou trasou na Slovensku. Velice ostrý a úzký skalnatý hřeben je na vybraných místech zpřístupněn pomocí ocelových lan a dalších jisticích pomůcek. Tento výlet je určen pouze zkušeným vysokohorským turistům a zařadí se k nezapomenutelným zážitkům. Celá trasa je časově i fyzicky náročná, důrazně upozorňujeme na nebezpečí spojené s přetěžováním vlastních sil a podceňováním vrtochů počasí. Je možné ji absolvovat od poloviny června do konce října (podléhá sezonnim uzavěram).

Jednodušší variantou, která však také podléhá sezonní uzávěře, je trasa naučné stezky k nádherným Roháčským plesům (1 719 m, viz str. 128).

Z některého z parkovišť, které najdeme v Rohačske dolině pár kilometrů za Zverovkou, se vydáme po úzké asfaltce (zákaz vjezdu motorových vozidel) směrem k Ťatliakově chatě. Před námi se otevírá nádherné panorama mohutné hradby skalnatého hřebene Roháčů, včetně typické pyramidy Ostrého Roháče. U Ťatliakovy chaty (1 360 m) stojící nedaleko malého umělého Ťatliakova jazera (viz str. 128) se můžeme občerstvit a po kamenité stezce začneme stoupat Smutnou dolinou** směrem k oblakům. Nabíráme výšku mezi balvany a klečí, postupně cesta přechází do suťovišť. Budeme-li mít štěstí, můžeme zde spatřit kamzíka či sviště. Nad námi se tyčí ostré skalní stěny, zdoláme několik serpentin a již stojíme ve Smutnem sedle (1 963 m, viz též výlet č. 2) v hlavním hřebeni Roháčů. Modrou značku vyměníme za červenou, zatím vcelku pohodlná pěšina se vyhýbá největším překážkám, místy balancuje na hraně srázu. Postupně vystoupáme do skal, občas pro jistotu potřebujeme k výšvihu použít i ruce. Jsme na nejvyšším bodě našeho putování, vrcholu Plačlive*** (2 126 m). Výhledy odsud jsou úchvatné, až velehorský skalnatý terén a prudké srázy dávají zapomenout, že se nacházíme „pouze“ na nevysoké dvoutisícovce. Nenecháme se vystrašit pohledem na pokračování naší cesty, klesneme do sedla (1 962 m) mezi Plačlivým a Ostrým Roháčem a určitě si vychutnáme výhledy na Smutnou a Roháčskou dolinu a Roháčské plesa na straně jedné a Jambickou dolinu na straně druhé. Nyní nás čeká stoupání a první jištěný úsek, než se nadějeme, již stojíme na vrcholu Ostreho Rohače*** (2 088 m) s dalšími fantastickými výhledy. Při sestupu nás bude čekat nejtěžší část celé túry, několik úseků jištěných řetězy – pod úzkými skalními římsami se nachází hluboké propasti, mnozí se raději příliš nedívají dolů… Pokud je zde více turistů, mohou se tvořit fronty. Za mokra může být tento úsek nebezpečný. Další části klesání na Jambické sedlo (1 910 m) i výstup na Volovec** (2 063 m) vedou po pohodlné pěšině loukami a suťovisky, obdivovat můžeme i horskou květenu. Na Volovci nás přivítají patníky slovensko-polské státní hranice a poprvé se nám otevřou pohledy do dolin na polské straně Tater, v Jamnícké dolině na slovenské straně září Jamnícke plesá. Červenou značku vyměníme za modrou, v dáli před námi z lesa pyšně vystupuje osamocený skalnatý vrchol Osobité.
Hřeben zde již má spíše holnatý charakter, přejdeme mělké sedlo a z vrcholu hory Rakoň (1 876 m) se můžeme kochat zpětnými pohledy na hřeben Roháčů. Opustíme hranici a loukami s nízkými porosty kleče a dalekými výhledy příjemně klesáme po žluté značce do sedla Zabrať (1 656 m). Nyní dáme svým kolenům pořádně zabrat, spolu se zelenou značkou se ponoříme do řídkého lesa a prudce klesneme k Ťatliakově chatě. Odsud nás čeká nám již dobře známá asfaltka k parkovištím před Zverovkou.

Žiarskou dolinou na Baníkov
Žiarska dolina, ustie – Žiarska chata 1. h – Banikov 4 h – Tri kopy 5. h –
Smutne sedlo 6 h – Žiarska chata 7. h – Žiarska dolina, ustie 9 h

To nejlepší
uzky hřeben Rohačů s vrcholy
Banikov a Tri kopy
uchvatne vyhledy
posezeni v Žiarske chatě

Druhá západotatranská túra nás na rozdíl od předešlé zavede na hřeben Roháčů od jihu, z Liptova.

Jestliže Roháčska dolina je nejznámější a nejfrekventovanější dolinou severní (oravské) části Západních Tater, pak Žiarska plní tuto funkci na opačné straně hor. Cestou navštívíme oblíbenou Žiarskou chatu a zdoláme nejvyšší vrchol hlavního hřebene celých Západních Tater. Díky značnému převýšení je túra fyzicky náročná, na několika místech nás čekají i technicky náročnější úseky s jištěním pomocí řetězů.

Neméně oblíbenou variantou v oblasti Žiarské doliny je vystup na dominantni horu Baranec (2 185 m). Přestože se na této trase nenacházejí technicky obtížné pasáže, také se jedná o dlouhou a fyzicky náročnou túru, jejíž absolvování nám zabere nejméně 7 hodin. Obě varianty od Žiarské chaty výše podléhají sezonnim uzavěram a jsou tak přístupné pouze v období od poloviny června do konce října (výjimky viz str. 55).

Túru začneme na parkovišti na konci silnice za obcí Žiar (912 m), nacházejícím se za otočkou autobusů a v blízkosti chat, bufetu Svišť, koliby Kožiar a sezonního informačního centra horské služby. Vydáme se po modré značce zprvu po asfaltové silničce (závora a zákaz vjezdu) a po chvilce si vpravo určitě všimneme otvoru asi 700 m dlouhé štoly, jež sloužila k dobývání železné rudy a stříbra. Spolu s modrou značkou odbočíme na původní starou zásobovací cestu, přejdeme potok Smre čianka a začneme prudčeji stoupat pěkným hustým lesem. Nová asfaltka dnes slouží četným cyklistům a v zimě lyžařům. Zaujme nás rozsáhlý polom – pozůstatek po stolete lavině, která se do doliny zřítila v březnu 2009. Dosáhla délky přes 1,5 km, celé lavinové pole mělo rozlohu 28 ha a sníh se místy navršil až do výšky 20 m. Lavina těsně minula v r. 2006 nově postavenou Žiarskou chatu, poničila však rozsáhlé oblasti lesa. Laviny jsou v dolině stejně jako v celém pohoří velice časté. Před námi se díky polomu otevřou nádherné výhledy na hlavní hřeben s vrcholem Tri kopy ve středu. Objeví se i velice pěkná Žiarska chata** (1 325 m), určitě nepohrdneme nějakým občerstvením. Bude potřeba – u chaty vyměníme modrou značku za zelenou a dáme se vlevo, po krátké chvilce si prohlédneme symbolicky hřbitůvek** obětí Západních Tater a pak již začne prudké stoupání do Jalovského sedla (1 858 m). Nad cestou padá 20 m vysoký dvoustupňový Šarafiovy vodopad*, procházíme hustými porosty kosodřeviny. Ze sedla se otevírají pěkné výhledy, přes Žiarskou dolinu přímo naproti nám „trůní“ mohutný Baranec (2 185 m), ve směru našeho výletu vidíme trojici Príslop, Baníkov a Pachoľa, pod námi je dolina Parichvost. Přes mírně skalnatý Príslop (2 142 m) se vyšplháme až na Banikov*** (2 178 m) s krásnými výhledy na celý hřeben Roháčů a poprvé i do hlubin Spálené a Roháčské doliny. Vydáme se po červeně značené hřebenovce vpravo – a co by to bylo za túru v Roháčích, kdyby nás nečekalo několik míst jištěných řetězy. Mezi Hrubou kopou** (2 166 m) a Tremi kopami** (2 136 m) si vychutnáme další zajištěný úsek a můžeme obdivovat typický úzký a ostrý hřeben Roháčů se všemi nejznámějšími vrcholy okolo nás. Zejména exponovaná závěrečná část výstupu na Tri kopy patří k nejnáročnějším úsekům celého hřebene. Již o něco pohodlněji sestoupíme do Smutneho sedla (1 962 m, viz tež vylet č. 1). Čas je neúprosný, opustíme zde hřebenovku a po modré značce nejprve po malém bočním hřebínku a poté dolinou klesáme zpět k Žiarské chatě. Cestou budeme pěkně odspodu sledovat zvládnutou hřebenovou trasu. Od chaty se můžeme zpět k ústí Žiarské doliny vrátit po značce či po pohodlnější asfaltové silničce. V létě můžeme tento úsek absolvovat na vypůjčené koloběžce.

Tuto knihu Slovensko křížem krážem – střední Slovensko koupíte v knihkupectví a na internetové stránce nakladatelství Bux.cz.