Renomovaný režisér, známý například seriály Sanitka a Pojišťovna štěstí či zábavnými pořady, přišel předčasně o otce a rodina se ocitla na pokraji chudoby. Příběhem o tom, jak těžká zkušenost může člověka zocelit, provází Václav Žmolík. Připravili V. Žmolík a V. Šimůnek
(Premiéra)
Jiří Adamec je jedním z našich nejznámějších a nejrenomovanějších televizních režisérů. Seriály Sanitka a Pojišťovna štěstí, silvestrovské pořady anebo vyhlašování Českých slavíků viděl snad každý. Je znám jako výsostný profesionál a traduje se o něm, že od svých spolupracovníků vždycky vyžaduje maximum. Na tom, jaký je, se pravděpodobně podepsal tragický prožitek z jeho dospívání. Jiřímu předčasně zemřel otec. Přišlo to jako rána z nebe. Táta byl zdravý, silný a činorodý muž. Pak onemocněl a konec přišel nečekaně rychle.

Jiřího nová situace poznamenala na celý život. Poskládala mu hodnoty. Rázem věděl, co je v životě důležité a co ne. A od té doby hodnoty nemění: poctivá práce bez ohledu na náročnost, vztahy s lidmi, které má rád, a zajištění rodiny, to je pro něho důležité. Pomáhal mamince a pomáhali si i s bratry, kteří oba stejně jako on vystudovali vysokou školu a v životě uspěli.
Když o tom přemýšlí, táta, navzdory tomu, že odešel, když mu bylo teprve šestnáct, ovlivnil a ovlivňuje celý jeho život. Jiří chtěl být vždycky jako on: spravedlivý, rázný, pracovitý, činorodý, aktivní, chápavý, pečující o rodinu, zkrátka správný chlap. Tátovi to ovšem nikdy říct nemohl.