8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 05.05. 2024
Dnes má svátek Klaudi
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Ach ta výpočetní technika

14. 01. 2016 | Vaše příběhy

Musím konstatovat, že jako velká část lidí v naší republice se každodenně setkávám s výpočetní technikou. Nejsem informatik ani povoláním ani zálibou, přesto ke své práci potřebuji počítač. Co mi ukazuje, jak jsem stará, je právě výpočetní technika. Věci, které říkám o svém dětství a studiích, už dnešní mladí lidé absolutně nechápou. Stačí zmínit, že když jsem chodila na základní školu, tak nikdo ze spolužáků neměl počítač. Osobní počítače byly vzácné. Dokonce v té době nebylo běžné mít doma ani kapesní kalkulačku.

Ve škole byl zakoupený určitý počet kvalitních kalkulaček a jednou za čas je služba donesla na hodinu matematiky. V každé lavici byla jen jedna. Hodně jsme se i v matematice učili nazpaměť. Zpaměti jsme počítali spoustu věcí. Tím se nám ovšem rozvíjela mechanická paměť a taky selský rozum. Znáte to, raději popřemýšlíte jak na to, abyste si usnadnili obrovskou dřinu, i když je duševní. Dnes má mladší generace problém spočítat 9 x 20 zpaměti.

Když jsem chtěla něco počítat na kalkulačce doma, tak jsem to musela dopředu nahlásit a maminka ji vypůjčila v práci. Kvalitní kalkulačka měla cenu jednoho měsíčního platu a cena počítače mnohonásobně měsíční plat převyšovala.

výpočetní technikaPočítače byly nedostatkové zboží. A snad i proto je začalo vyrábět JZD Slušovice v rámci přidružené výroby. Výroba počítačů v JZD (jednotném zemědělském družstvu) nám připadala legrační, oni totiž vyráběli „přidruženě“ spoustu dalších věcí i košťata.

Na gymnáziu jsem měla spolužáka, který občas neopomněl naznačovat, že jejich rodina jsou něco lepšího. A ten už měl samozřejmě počítač jako jediný ve třídě (myslím, že to byl Atari).

A my měli předmět Výpočetní technika, celkem 2 roky. Učili jsme se kreslit vývojové diagramy a programovat v Basicu. Tedy se nám dostalo i pár vzácných chvil, kdy jsme byli puštěni k počítačům. Na tuto výuku jsme museli být půleni a u každého počítače seděli 2 až 3 lidé. Pracovali jsme na počítačích IQ151 a jejich hlavní vlastnost byla, že se hodně zahřívaly a my jsme museli dávat pozor, abychom je nepřehřáli.

Další setkání s počítači bylo na vysoké v Praktiku z matematiky a výpočetní techniky. Opět dva roky a čtyři zápočty, tentokrát to byly MacIntoshe s maličkou obrazovkou. Vždy půl semestru jsme seděli u počítačů a učili se pracovat s Wordem, psát texty a matematické vzorce, dělat tabulky.

Zbývající 3 roky jsem měla dobrou vůli udržovat si nabyté znalosti. Tak jsem se snažila jít do učebny k počítačům. Jinde jsem neměla možnost se k počítači dostat. Internetové kavárny neexistovaly, internet ještě u nás nebyl tak rozšířený a možná v té době ani u nás nebyl. Počítače byly neskutečně drahé. Vždy jsem otevřela dveře a učebna byla plná. A už tam byla fronta čekající na to, až se uvolní místa. Tak jsem dveře zavřela a šla pryč.

No a nastal pátý ročník a já musela napsat na počítači diplomovou práci, jinak to prostě nešlo. Měla jsem zlatou paní bytnou, která mi půjčila notebooka z její práce a já jsem na něm začala psát.

Ze začátku to byl neskutečný problém. Hlavně v tom, že my měli ve škole MacIntoshe a notebook byl PC. V té době si MacIntosh zakládal na tom, že je jiný a originální (tedy mnohokrát dražší) a v ovládání byly značné rozdíly. Nic jiného mi nezbylo než se jako samouk naučit s PC.

A jak to mám teď? Sama a s občasnými radami zkušenějších jsem se naučila, co potřebuji. Takže umím napsat v počítači text. To jste si asi všimli. Běžně v práci komunikuji mailem, umím něco vyhledat na internetu. Mám to, čemu se říká uživatelská znalost. S počítačem pracuji denně.

Pořád jsem si ještě nekoupila osobní počítač, mám k němu přístup v práci. Ale loni jsem neodolala a pořídila si tablet s internetem, na který nedám dopustit. Ušetřil mi už spoustu času a umožňuje mimo jiné pobývat i na těchto webovkách.

Ale na rozdíl od dnešních mladých lidí dokážu najít vlakové spojení v papírovém jízdním řádu a umím se zabavit i bez přístupu na internet. A asi mě nikdy nepřestane překvapovat, že když počítač začne zlobit či přestane fungovat, tak ho mám vypnout a následně zapnout a tím se to obvykle vyřeší.


Dana12345 - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
já jsem také samouk s pomocníčky -s manželem a dětmi..začala jsem se učit na počítači až po své padesátce.. a to jsem technický antitalentSmajlíkale chytrý telefon odmítám..Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Doba ide dopredu míľovými krokmi - to je pravda.

Som "trochu" staršia a za mojim mladých časov ešte žiadne počítače neboli, kalkulačky už áno.
Keď som chodila na strojársku priemyslovku, učili sme sa počítať na logaritmických pravítkach a v škole sme kalkulačky vôbec nesmeli používať, dokonca ani pri maturite, kde sme museli rátať naozaj veľa.

Napriek tomu, že vplyvom výpočtovej techniky naozaj prestávame čím ďalej tým viac (a na vlastnú škodu) používať pamäť a spomínaný "sedliacky rozum", považujem počítače za akýsi zázrak a veľkú pomoc.
Len im netreba podľahnúť celkom a občas si treba ten rozum precvičovať.

Obsluhovať PC som sa viac-menej naučila sama (okrem pracovných vecí, ktoré nám boli predvedené ako z rýchlika a učili sme sa vlastne vlastnými chybami) a tiež sa radím do kategórie užívateľ.
Mám noťas, tablet aj "múdry" telefón, ale ani zďaleka neviem využívať všetky ich funkcie.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles