Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 28.03. 2024
Dnes má svátek Soňa
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Byli jste jedničky!

16. 10. 2022 | Vaše příběhy

Když jsme byly se sestrou malé, jezdívaly jsme s rodiči k babičce a dědovi jednou až dvakrát do roka. Bylo to vždy v létě, o prázdninách, a pak kolem Vánoc, protože děda s babičkou bydleli daleko a neumožňovalo nám to navštěvovat je častěji. Vždy jsme se na prarodiče těšily.

Jak už jsem uvedla, babička s dědou bydleli na druhé straně republiky v domku se zahrádkou. Děda choval králíky, maloval ve svém domácím ateliéru, což byl kutloch vedle kůlny, obrazy a babička moc ráda vařila a pekla. Dohromady byli skvělou dvojkou. My jako děti jsme se po přivítání ihned vrhly na králíkárny, kdy nám z drobných kotců obydlených ušáky koukaly ven pouze nožičky. Jako panelákové děti jsme ušáky vnímaly nanejvýš kladně.

Jednoho prázdninového dne nás babička vyslala do lesa na borůvky. Všude kolem domku byly lesy bohaté na houby, borůvky, ostružiny, maliny a další letní dobroty. „Když donesete plné konvičky, upeču vám parádní koláč. Budete se jen oblizovat,“ lákala nás babička. Společně se mnou a sestrou byl do lesa vyslán i náš děda, zatímco rodiče pomáhali babičce v kuchyni a tatínek šel poté pomáhat i na zahradu.

Do lesa to bylo kousek. Sbírat drobné modré kuličky nás ale dlouho nebavilo. Děda nasbíral sotva tolik, aby zakryl dno drobného hrníčku, já se sestrou nasbírala každá sotva půlku hrnku. Představa plných konviček nás roztrpčila. Nejvíc ale roztrpčila právě dědu, který po chvilce prohlásil: „Tak dost, holky! Půjdeme radši na kolotoče!“

Tuto zprávu jsme uvítaly. Bylo nám ale líto babičky. Tolik se těšila na borůvky. Děda byl ale kujón. Jakmile jsme dorazili do města, kde právě probíhala pouť, zamířil rovnou do tržnice. „Kam jdeš, dědo? Kolotoče jsou přece tady?“ ptala se má mladší sestřička. „Já vím. Nemůžeme ale nechat babičku, aby byla smutná.“

U jednoho stánku koupil děda do jedné konvičky, u druhého do druhé borůvky. Aby to babička neprokoukla, borůvky ještě promíchal a znovu rozdělil do konviček. Měli jsme splněno. Teď jsme mohli s klidem na kolotoče. Babička se bude radovat, my se pobavíme, děda nemusí ohýbat svá záda… Všichni vlastně budeme spokojeni.

Děda nešetřil. Nechal nás povozit na řetízkáči, několikrát na autíčkách, pak se s námi usadil do labutě a nakonec koupil každé opičku na gumičce. Pamatujete opičky se sádrovou hlavičkou, které na poutích prodávali? Jako bonus jsme se mohly svézt na koníčkovi. Má mladší sestra nechtěla, a tak jsem využila příležitosti a svezla se hned dvakrát. Po celou dobu děda opatroval borůvky v konvičkách. A šlo se domů.

Před domem nás děda zastavil. Potřel nám borůvkami rty, ruce i tváře, aby bylo vidět, jak pečlivě jsme sbíraly. Sám si potřísnil pouze ruce. Přece nezkazíme babičce radost? Takto zmalovaní jsme předstoupili před babičku. „Jé, vy jste ale šikovní!“ chválila nás babička a šla zadělat na těsto. Koláč byl znamenitý. Takový umí jen babičky.

Děda byl spokojený, že nezkazil babičce radost, my měly radost z opiček na gumičce a všichni dohromady včetně rodičů jsme si pochutnali na borůvkové dobrotě.

Večer jsme šly se sestrou spát. Krátce na to, co jsme si lehly, přišla za námi babička. Dala nám pusu a mladší sestra nevydržela, aby babičce neprozradila, že jsme místo na borůvkách byli na pouti. „Já vím,“ řekla babička a nepřestávala se usmívat. „Tys to poznala podle těch opiček, že babičko?“ zeptala jsem se coby starší, a tudíž rozumnější. „V lese opičky neprodávají.“

„No, to taky,“ odpověděla babička. „Ale hlavně jsem to poznala podle toho, že mezi těmi borůvkami, co jste přinesli, byly jak borůvky lesní, tak ty zahradní,“ smála se babička. „Nesmíte to ale dědovi říkat. Zkazily byste mu radost.“

Ve výsledku měl děda radost, že potěšil babičku borůvkami, nás opičkou a kolotoči a babička naopak měla radost, že nikdy neprozradila, že jeho lest prokoukla. Vždyť jsme se všichni měli rádi! A tak mi nezbývá, než abych zvolala tam nahoru, kde oba už nějakou tu dobu odpočívají: „Byli jste oba jedničky, babičko a dědečku!“


Pegonela - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Byli jste jedničky!:

Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
Byli jste jedničky!
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
hezké vzpomínkySmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Pěkné fotky! Připomenou vlastní dětství a hezké, nostalgické vzpomínky.
Obrázek uživatelky
profil
Smajlík---Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Krásný vzpomínáníSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Hezky popsaný milý příběh.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Košík