Jezdíte v zimě autem? 4 tipy, na co si dát pozor

Od začátku listopadu začala oficiálně všem řidičům zima. A jako každý rok ji není radno podceňovat. Přestože jsou silnice pravidelně odklízeny a udržovány, příroda si občas umí postavit hlavu a práci silničářům ztěžuje. Existuje tak několik pravidel, která se vyplatí znát a dodržovat, aby vás na silnici sníh ani mráz nezaskočil a jízda byla bezpečnější.

Přezujte včas na zimní pneumatiky

Rozdíl mezi letní a zimní pneumatikou je zejména v použité směsi a dezénu. Letní pneumatiky jsou vyrobeny z tvrdší směsi, která se za vyšších teplot nepřehřívá a poskytuje dostatečný kontakt s vozovkou. Zimní pneumatiky zase díky hlubšímu dezénu lépe odvádějí vodu a sníh a mají lepší záběrové vlastnosti. Zimní pneumatiky bychom na autě měli mít ve chvíli, kdy denní teploty klesnou pod 7 °C, a to bez ohledu na to, zda je sníh. Ráno se teploty už i v těchto dnech pohybují okolo 0 °C a to je chvíle, kdy hrozí námraza.

Důležité je mít na paměti také to, že všichni nemají stejnou kvalitu pneumatik. Svoji roli hraje nejen jejich značka a typ, ale i hloubka dezénu, jejich stáří i celkový technický stav vozidla. To vše se promítá do výsledné délky brzdné dráhy, za zhoršených podmínek dvojnásob. Proto musíme vždy rychlost přizpůsobit nejen venkovním podmínkám, ale i svým schopnostem, stavu pneumatik a vozidla. Pneumatiky, které mají vzorek 6 mm, už mají podle odborníků na sněhu o 20 % delší brzdnou dráhu než pneumatiky nové s 8 mm vzorkem. Sjeté na 2 mm, což už je již pod zákonem povolenou mez, potřebují na zastavení o 70 % delší dráhu.

Pozor na mosty i vítr

Základem bezpečné jízdy je předvídavost a znalost prostředí. Zejména je třeba zvýšené opatrnosti na místech, která mohou rychle prochladnout, jako jsou například mosty a přejezdy. Velmi rychle se na nich totiž i při teplotách okolo 0 °C vytvoří námraza, zvláště v ranních a večerních hodinách, kdy padne rosa. Na nejrizikovějších místech je instalovaný automatický postřik, který však nemůže být osazen zcela všude. Řidiči by tak na místech, kde to neznají, měli být zvláště v rizikovém období, předvídaví a opatrní. Další nebezpečné úseky se nacházejí v místech, kde zalesněné nebo zastavěné úseky přecházejí v otevřené prostory. Zvláštní pozornost by pak měla být věnována jízdě na větrných místech, kde proudící chladný vzduch často způsobuje námrazu.

Zrádné změny povrchu

Zvláštní skupinou rizikových míst jsou tramvajové koleje, dlažba a přechody pro chodce. Ve vlhkém počasí a při nízkých teplotách jsou tato místa velmi kluzká. Zrádná jsou zejména tam, kde se mění povrch. Asfalt a dlažební kostky mají zcela jinou přilnavost a když se k tomu přidají tramvajové koleje, velmi rychle a snadno se dostanete do smyku.

Řidiči by tedy měli dávat pozor, jaký je na vozovce povrch a zda nemají kola na kolejích, protože na nich je brzdná dráha výrazně delší. Stejně zrádná jsou místa s vodorovným značením, protože bílá saduritová barva je v případě námrazy kluzká doslova jako led.

Chodci

Chodci jsou samostatnou kapitolou. Nejenže se rychleji stmívá a jsou hůře vidět, ale v zimě a špatném počasí se také výrazně prodlužuje brzdná dráha auta. Řidič na suchém asfaltu zastaví z 50 km/h za ideálních podmínek na 28 metrech. Na sněhu s kvalitními zimními pneumatikami už je to 37 metrů. A to v případě, že je vše tak, jak má být, tedy řidič se věnuje řízení, reaguje včas, jede předepsanou rychlostí a má auto i pneumatiky v dobrém technickém stavu. Pamatovat bychom tak na to měli i jako chodci a nikdy neměli vstupovat před jedoucí vozidlo, nemáme-li jistotu, že jeho řidič má šanci vozidlo bezpečně zastavit.