Co si doma vyrábím

Loni jsem poprvé překonala svou lenost či pohodlnost. Za jisté nakopnutí vlastně vděčím některým pořadům v televizi. Některé recepty jsem už znala, ale zkusit si to, to chtělo prostě nějaký impuls. Bylo dobré vidět, že si stačí udělat jen chvilku času a člověk využije většinu surovin ze svého okolí. Do této doby jsem jen zavařovala kompoty a ovoce a zeleninu uskladnila v mrazáku na horší časy. Teď se snažím využít, co jde. Jednak vím, že je do dobré a kvalitní a dá se říct, že i ušetřím, což byl i jeden z důvodů, proč vyzkoušet něco nového.

Začala jsem s bezovou šťávou. Jako malá jsem nesnášela bezový čaj. Ochucená minerálka či kupovaná šťáva mi však chutnala. Proč tedy nevyzkoušet bezovou šťávu za studena, když potřebuji jen květy, cukr, vodu a citróny. Výsledek mi chutnal. Nebyl tak dokonalý jako kupovaný. Byl však dobrým osvěžením, jelikož jsem sirup skladovala v ledničce. Když došel bez, přišla na řadu meduňka. Tahle varianta mi chutnala ještě více.

Další na řadu přišel jitrocelový sirup. Na zázvorové bonbony jsem neměla odvahu a na lipové jsem zas poněkud pozapomněla. Lípa prostě odkvetla. Snad vyjdou letos. Jitrocelové listy jsou dostupné celý rok. Stačí je pokrájet, prosypat cukrem a nechat pár dní pracovat. Cena se s kupovaným nedá srovnat. V ledničce mi opravdu vydržel do jara. Nenašla jsem chuťový rozdíl od kupovaného. Malá mi však tvrdila, že ji štípe na patře. Takže kašílek nás většinou rychle přešel, než aby užívala maminčinu meducínku. Když bylo nejhůř, pomohl cibulový sirup.

Pak jsem vyzkoušela Jánův olejíček. Kvůli třezalce jsme si udělali výlet do lesa, kde jsem si pamatovala, že rostla. Tady však byla v tak mizivém množství, že bych nenaložila ani skleničku od mrňavého pečeného čaje. Za čtrnáct dní jsem zjistila, že mi roste přímo na sadě za baráčkem a mohla jsem vyrábět. Zatím ale nebyla příležitost vyzkoušet.

Bezinkový likér byl pro mě loňským vítězem. Letos určitě udělám o dávku navíc. Moc dlouho nevydržel. Poslední lahev jsem jen těžko ubránila až do Vánoc. Dokonce nevadilo, že byl poněkud ředěnější, protože jsem do něho dala více kávy, než bylo v receptu.

Na podzim se mi konečně povedl první kváskový chléb. Ten požitek z čerstvě upečeného chleba, ukrojit si patku a namazat ještě trochu teplý máslem… Kupovaný chléb v tu chvíli nemá šanci. Vyzkoušela jsem i domácí jogurt, sýr z jogurtu s bylinkami. Poslední pokus byl domácí vaječný likér. Moc se nepovedl, ale lepší než některé kupované byl určitě.

Letos jedu další kolo a snad vyzkouším zas něco nového. Třeba máte i vy nějaký dobrý recept.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10